30.11.2022
THE OFFSPRING
O nové desce těchto amerických neopunkerů je zase o ..více

30.11.2022
ACE FREHLEY
Přestože jeho bývalí chlebodárci z legendárních Kiss ..více

30.11.2022
DELAIN
Klávesista a hlavní mozek této nizozemské symphonic ..více

30.11.2022
STEVEN WILSON
Jedna z nejvýraznějších postav současného prog rocku a ..více

30.11.2022
DONNA CANNONE
Dvě bývalé členky švédských hardrockerek ..více

30.11.2022
CIRCUS OF FOOLS
Německá sedmička muzikantů, mající kořeny u ..více






Daniel KROB - Šachmat
Tenhle člověk mě před pár lety takovým způs ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
Pokud to srovnám s blbostma typu poslední Lande, ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
od Turnera super krok, klobouček za odvahu uděla ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
Velmi trefně popsáno. Měl jsem problém to vůb ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
Chápem, že album nemusí sadnúť každému, ale ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
První dojem docela dobrý, zní to moderně, tvrd ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
Album jsem slyšel jen letmo, takže zatím nevím ..

Joe Lynn TURNER - Belly Of The Beast
Mně se to líbí více než Sunstorm. Super hlas ..

XENTRIX - Seven Words
Xentrix-sedm slov.Tady jsou.Paráda,po hoda,lepší ..

ENUFF Z`NUFF - Finer Than Sin
Přestal jsem je kupovat po Paraphernalii. Beztak ..




Za poslední měsíc:
AVANTASIA - A Paranormal Evening With The Moonflower Society
1584x

MEGADETH - The World Needs A Hero
1277x

OLYMPIC - Sopka
1020x

MEGADETH - The System Has Failed
985x

OLYMPIC - Trilobit
847x

QUEENSRŸCHE - Digital Noise Alliance
790x





článků celkem: 9496
recenzí: 7874
reportů: 590
rozhovorů: 589













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


FREE - Tons Of Sobs

Free klidně mohli stát vedle Led Zeppelin a Deep Purple jako jedna z největší kapel hardrockového rozmachu konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Mohli být citováni nejen prostřednictvím poněkud už oposlouchané hitovky „All Right Now“…, kdyby vydrželi. Jenže jak to bývalo u jejich vrstevníků, nabytá sláva a přísun peněž vehnal mladé muzikanty do náruče alkoholu a drog, na což se nabalovaly problémy mezi jednotlivými členy, které se dostaly přes únosnou mez, což kapelu zabilo. Po Free za hektickou pětiletku zbylo šest desek, které ukazují nejen jejich vývoj, ale i rozpuk celé hardrockové scény, včetně lákavých odboček do různých hudebních zákoutí. Když zcela zničeni v polovině roku 1973 skončili, uzavřela se jedna ze skvělých epizod ostrovního hard rocku, ovšem bez toho, aby se kapela ještě vrátila zpět na koncertní pódia. Dnes je šance prakticky nulová, polovina slavné sestavy už hraje drsné blues na druhém břehu řeky Styx. Ale vzpomínky zůstávají…

Kořeny Free sahají do poloviny šedesátých let, kdy v britských klubech vystupovala kapela Black Cat Bones, která si pro sebe chtěla urvat kus slávy ze zuřivé beatlemánie, přestože její vyjadřování nejlépe definoval tvrdý rhythm n`blues, více než hitparádové písničkářství Brouků. Základem kapely byl bubeník Simon Kirke a zejména geniální kytarové dítě Paul Kossoff. Druhý jmenovaný byl čím dál nespokojenější s prostorem, který se mu v Black Cat Bones dostával a proto plánoval založení vlastní kapely. Tvrdší, zemitější a kytarovější, po vzoru The Jimi Hendrix Experience. Když pak podle legendy viděl Kossoff v jednom z londýnských klubů jistého Paula Rodgerse zpívat klasiku „Brown Sugar“, byl to okamžik, který se dá považovat za vznik Free. Kossoff Rodgerse oslovil, vtáhl do hry bubeníka Simona Kirkeho a basistu Andyho Frasera, který se k trojici dostal skrze o řadu let staršího bluesmana Alexise Kornera. Ten byl pro mladou kapelu v začátcích velmi důležitou postavou, protože jí nejen poskytl záštitu, ale i ji pojmenoval Free.

Dnes je těžké uvěřit, že všichni členové byli v době, kdy odehráli první koncert (duben 1968) v jedné z londýnských hospod a hned poté začali s natáčením debutové desky, ještě puberťáci. Jestliže Paulu Rodgersovi a Simonu Kirkovi bylo čerstvých osmnáct, tak Paul Kossoff krátce předtím oslavil sedmnácté narozeniny a Andy Fraser dokonce patnácté. A to přitom už předtím byl členem kapely The Bluesbreakers Johna Mayalla. Boyband chtělo by se říct, ovšem na naprosto dokonalé instrumentální i kompoziční úrovni, prakticky na stejné, jako byli jejich souputníci, kteří dávno přesáhli věk dvaceti či pětadvaceti let. Bylo nasnadě, že vydavatelské firmy tušily senzaci, souhra Rodgersova silného hlasu a Kossoffovy geniální kytarové hry byla velmi lákavou investicí. Kapela podepsala smlouvu s pobočkou kolosu Universal Music Group, firmou Island, která je hned vmanévrovala do studia. Přenést sílu živých vystoupení do drážek alba, taková byla hlavní filozofie nahrávky.

A to se v případě „Tons Of Sobs“ podařilo vrchovatě. Kapela na debutu doslova exploduje v bluesrockové extázi, v níž je jasně slyšet blížící se hardrocková bouře. Největší prostor dostává dvojice Paul Rodgers a Paul Kossoff, oba předvádějí symbiózu hlasu a kytary nejvyšší úrovně. Osmnáctiletý Rodgers disponuje natolik silným hlasem, že mu jej záviděla řada starších bluesmanů, zejména ve schopnosti ponořit se do skladby, v níž dokáže citlivě promlouvat nebo naopak napínat svůj vokál skoro až k prasknutí. Není výškařem typu Roberta Planta či Iana Gillana, to větší paletu emocí dokáže nabídnout. Kossoff se naproti tomu prezentuje jako přímočarý střelec, který skladby šperkuje nepřebernými sóly, s jejichž pomocí proplouvá mezi slokami, sázenými Rodgersem. Oba skvěle doplňuje naprosto precizní rytmika, která dává hudbě na „Tons Of Sons“ důležitý, pevně bluesový spodek. A to jak ve dvojici převzatých věcí, tak především v autorských skladbách, v nichž se začínala profilovat budoucí důležitá spolupráce Rodgerse a Frasera.

„Tons Of Sobs“ žádný velký hit nevygenerovala, ale působí úchvatně sevřeným dojmem syrového blues rocku a kapela se dotýká bezmála ve všech skladbách svého vrcholu. Pokud pomineme oververze „Goin` Slow Down“ a „The Hunter“, které zde byly umístěny jen jako výplň (ač své nezpochybnitelné místo na albu mají), jsou všechny ostatní skladby rockovými perlami doby, přestože na věhlas musely počkat řadu let. Dnes můžeme „Worry“, „Walk In My Shadow“, „Wild Indian Woman“, „I`m A Mover“, „Moonshine“ a „Sweet Tooth“ považovat za naprostou klasiku, ukazující nezbytnou lásku ke starému blues, ale zároveň podněcující hardrockovou revoluci budoucích let. Nebyli to pouze Led Zeppelin, kteří dokázali přijít s omračujícím materiálem. Ač byli mediálně mnohem více známí, zejména díky tomu, že vzešli z kultovních Yardbirds, je to debut Free, který první desce Led Zepellin dokáže směle konkurovat. Představuje podobně hranou hudbu, ještě trochu divočejší, špinavější a snad i o fous uvěřitelnější.

Kapela čekala velký úspěch, protože věděla, jaký materiál má v ruce. Ten však nepřišel. Fanoušci ve Velké Británii Free okázale ignorovali a ti se museli potácet po hospodách, kam na ně chodila padesátka lidí. Jenže semínka něčeho velkého byla zaseta. Vydavatelská firma cítila velký potenciál, který chtěla zúročit, takže když nedošlo ke kýženému průlomu s „Tons Of Sobs“, nad kapelou nezlomila hůl a bleskurychle ji znovu hnala do studia.

Jan Skala             


www.freebandofficial.com

YouTube ukázka - Worry

Seznam skladeb:
1. Over The Green Hills (Part I)
2. Worry
3. Walk In My Shadow
4. Wild Indian Woman
5. Goin` Down Slow
6. I`m A Mover
7. The Hunter
8. Moonshine
9. Sweet Tooth
10. Over The Green Hills (Part II)

Sestava:
Paul Rodgers - zpěv
Paul Kossoff - kytara
Andy Fraser - baskytara
Simon Kirke - bicí

Rok vydání: 1969
Čas: 38:55
Label: Island
Země: Velká Británie
Žánr: blues rock

Diskografie:
1969 - Tons Of Sobs
1969 - Free
1970 - Fire And Water
1970 - Highway
1972 - Free At Last
1973 - Heartbreaker

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 21.11.2022
Přečteno: 629x




počet příspěvků: 1

Titulek:Příspěvek:Datum:Jméno:
Skvělá kapela s...21. 11. 2022 18:01 rumcajs


 
Metalforever.info © 2006 - 2022     RSS - články

stránka byla načtena za 0.48482 sekund.