ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...

RAGE - Afterlifelines
Za mě byl vrchol deska Trapped! a pak ještě The...

RAGE - Afterlifelines
To Oree: Jo, Rage vydali hrůzu desek a každý na...

RAGE - Afterlifelines
Je to zajímavé. Například v Japonsku nebo Německu...

RAGE - Afterlifelines
Ze mě byli Rage určitě nejlepší se Smolskim a...

RAGE - Afterlifelines
šly do uší i jiné desky Rage nebo debut Avenger,...

LUCA TURILLI - King Of The Nordic Twilight
Díky za recenzi. Poslouchám hard rock, ale tohle...

RAGE - Afterlifelines
Osobně si nemyslím, že hlavní smyslem sestavy se...

RAGE - Afterlifelines
Almanac bohužel nikoho nezajímá na rozdíl od...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Chez KANE - Všechno začalo, když jsem uslyšela Def Leppard

Britská zpěvačka Chez Kane udělala v posledních dvou letech slušný rozruch na hardrockové scéně nejen bezchybnou stylizací do osmdesátých let, v čemž jí vydatně pomáhá frontman švédských glam metalistů Crazy Lixx Danny Rexon, ale i tím, že dokazuje, jak svěže může hudba osmé dekády v současné době znít. Nemusí spoléhat na drahá studia a armádu najatých producentů, aby dosáhla kýženého výsledku, i když velká alba největších rockových hvězd jsou tím, co Chez na hudbě miluje. Její kariéra je teprve na začátku. Je mladá, talentovaná a disponuje skvělým hlasem. Proto jsme ji oslovili, aby se podělila o své vize do budoucna a rozpovídala se o idolech, které tak ráda cituje. Výjimkou není ani novinková deska „Powerzone“, která navazuje na loňský debut nejlepším stylem…

Tvá hudba je hodně situována do osmdesátých let. Čím ti tato doba imponuje, když si ji sama nezažila?
Moje láska k rocku osmdesátých let začala, už když mi bylo třináct. Tenkrát jsem v rádiu uslyšela Def Leppard. Okamžitě jsem si je zamilovala a stala se jejich fanynkou. Zvuk hudby osmdesátých let a tehdejší styl mě uchvátil. Líbí se mi, jak se tenkrát ženy oblékaly. Většina věcí, které z té doby vidím a slyším, na mě působí povznášejícím dojmem.

Aktuálně máš na trhu druhé album „Powerzone“. Jaké jsou reakce?
Reakce jsou zatím skvělé. Zaznamenala jsem spoustu pozitivních ohlasů, až mě to děsí. Ale je to skvělé číst a poslouchat pozitivní komentáře k něčemu, na čem jsme tak tvrdě pracovali.

Znovu jsi spolupracovala s Dannym Rexonem. Jak spolupráce probíhá?
Danny je hlavní tvůrce skladeb. Je jedním z nejtalentovanějších skladatelů a já má obrovské štěstí, že s ním mohu pracovat. On skladby napíše a nahraje, pak mi je pošle, já je nazpívám a pošlu mu je zpět ke zmixování a dalším potřebným věcem. Takhle jsme to museli zvládnout v době pandemie, kdy vyšlo debutové album. Myslím si, že to dopadlo dobře a proto jsme stejným stylem pokračovali na „Powerzone“.

V čem je spolupráce s Dannym nejpřínosnější?
Tím, že pro mě dělá nejlepší věci. Máme spolu úžasný pracovní vztah a stali jsme se dobrými přáteli. Jeho práce je motivující a má obrovskou pracovní morálku, díky které se cítí sebevědomě i moje maličkost.

Jaký největší rozdíl vidíš mezi debutovým albem a „Powerzone“?
Když jsme spolu začali pracovat, Danny měl některé skladby připravené a nahrané jako dema. Takže věci na prvním albu nebyly psány přímo pro mě, ale spíše pro Crazy Lixx. V tom je obrovský rozdíl mezi debutem a „Powerzone“. Teď Danny zná mě i můj hlas a proto je všechno mnohem lepší. Jako kdyby debut byl dítě, které teď začíná růst (smích).

Klip jsi natočila ke skladbě „Love Gone Wild“. Je to největší hit desky nebo bys zvolila jinou skladbu?
Já „Love Gone Wild“ úplně miluju. Ale to i ostatní skladby na albu. Miluju všechny z různých důvodů. Nedopustila bych, aby na desce byla skladba, kterou bych neměla ráda.

Z obou alb cítím spojitost s prvními dvěma alby kapely Vixen. Ovlivnila tě nějak tato kapela a pěvecký styl Janet Gardner?
Ano, taky cítím, že tam ty vlivy jsou. Mám Vixen hodně ráda, v tom se také s Dannym shodneme. Ani mě nepřekvapuje, že tuhle kapelu zmiňuješ. Janet je úžasná a je jednou ze zpěvaček, které mě inspirovaly. Ale jinak cítím, že můj styl zpěvu vznikl přirozeně a nesnažím se znít jako kdokoliv jiný. Ale když tě někdo inspiruje, tak se to prostě někde ukáže.

Máš nějaké další vzory? Třeba Litu Ford nebo Ann Wilson z Heart?
První dvě skutečně rockové dámy, které mě ovlivnily, byly Pet Betanar a Robin Beck. Až pak jsem objevila Vixen, Litu Ford, Heart, Lee Aaron a další. A další skvělé muzikanty nebo zpěvačky objevuji dodnes.

Mluvila jsi o vlivech Def Leppard. Ti jsou z „Powerzone“ hodně cítit…
Def Leppard je místo, kde pro mě všechno začalo. Miluju ten obrovský zvuk, hymnickou složku jejich skladeb, energii a všechno, co představují. Když jsem je poprvé viděla naživo, zjistila jsem, že mám obrovský sen, větší než být jen zpěvačka. Sen, že chci být rocková hvězda.

Myslíš, že se dnes britskému umělci může podařit zcela prorazit i v Americe?
Myslím, že se to stát může. Je to hodně těžké, ale není to nemožné. Kvůli tomu přece jsem tady, že jo? (smích)

Alba nahráváš jen ty s Dannym. Neuvažuješ přibrat další muzikanty, kteří by se na nich podíleli?
Právě teď se mi zdá moje spolupráce s Dannym perfektní, ale kdo ví, co se může stát v budoucnu. Takže jiná spolupráce je možná.

Mohla bys říct, kdy a proč jsi začínala s hudbou? Bavilo tě zpívání od dětství?
Začala jsem zpívat do chvíle, kdy jsem se naučila mluvit. Vyrostla jsem v rodině, kde byli zpěváci a muzikanti, takže bylo dané, že budu zpívat i já. Stalo se to mou celoživotní vášní a nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného.

Kariéru jsi začala v kapele Kane`d. Proč ses rozhodla pro sólovou tvorbu?
Já jsem v té kapele, kde jsou moje dvě sestry, pořád. Ale naskytla se mi příležitost začít sólový projekt a dělat v jeho rámci to, co jsem chtěla dělat vždycky. Moje sestry mě v tom podporují a stojí za mnou v tom, co na sólové dráze dělám.

Takže Kane`d jsou stále funkční kapela?
Momentálně s Kane`d stojíme na místě, ale to neznamená, že by kapela skončila. Teď jsme ve stavu, že děláme každá vlastní věci. Ale doufám, že v budoucnu se ještě v rámci Kane`d dáme dohromady a něco společně vytvoříme.

Tvoje první deska vyšla v době covidu, kdy se nesmělo koncertovat. Jak jsi album propagovala?
Bylo to hodně těžké období, ale měla jsem to štěstí, že jsem album během pandemie mohla nahrávat doma. Jediný způsob, jak jsme desku mohli propagovat, byla online forma, i když jsem s tím skutečně chtěla vyrazit do světa. Bylo to velmi frustrující, ale tvrdě jsme pracovali na tom, abychom desku dostali k lidem alespoň cestou online. Mám pocit, že se nám ji podařilo rozšířit docela dost dobře.

Na stránkách máš naplánované turné do konce roku. Budeš pokračovat i v příštím roce? Do jakých zemí by ses měla podívat?
Být na cestách je pro mě velkou součástí mého obrovského snu. Miluju živé vystupování, takže doufám, že koncertů bude nejvíc, co to půjde. Doufám, že se dostanu do co nejvíce zemí, doufám, že to bude do všech na celém světě (smích).

Kdo tvoří tvou koncertní kapelu. Jezdí s vámi na turné i Danny Rexon?
Momentálně jsou se mnou čtyři extrémně talentovaní kluci z Velké Británie. Harry Scott Elliott, Jay Haines, James Ready a Keiran Ready. Kluci tvrdě pracovali na přípravě celého programu a teď si to spolu užíváme. Danny s námi teď nejezdí, ale kdo ví… Možná se v budoucnu na mých koncertech objeví.

Obě alba jsi natočila v podobném stylu osmdesátých let. Budeš v tom pokračovat dál nebo máš chuť pustit se do experimentů?
Kdo ví, co přinese budoucnost. Vše, co právě teď vím je, že zbožňuji práci s Dannym Rexonem, mám moc ráda obě alba, která jsme vytvořili a doufám, že spolupráce bude pokračovat i nadále. Mám pocit, že spolu tvoříme skvělý tým a druh hudby, který produkujeme, má v mém srdci speciální místo.

Jan Skala             


FB Chez KANE

YouTube ukázka - I Just Want You

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 13.11.2022
Přečteno: 937x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.10325 sekund.