3.02.2023
GLENN HUGHES
Přestože deska "Radiance" kapely The Dead Daisies je pouze ..více

3.02.2023
QUEENSRŸCHE
Zdá se vám bývalý zpěvák této seattleské legendy ..více

3.02.2023
MR. BIG
Kytarista amerických hardrockerů Paul Gilbert vzdá poctu ..více

3.02.2023
METAL CHURCH
Spekulace o tom, že se nástupcem zesnulého Mikea Howeho ..více

3.02.2023
KINGDOM COME
Bubeník James Kottak zůstává členem kapely. Alespoň ..více

3.02.2023
THUNDERMOTHER
Švédská formace zažívá kruté časy. Kytaristka a ..více






Ronnie ROMERO - Raised On Heavy Radio
Recenzent zasedlej určitě není, to by Romera p ..

ARAKAIN, #ČERNÁ - Praha, O2 Universum, 28.1.2023
Na koncert jsem se těšil. Seznam skladeb neřeš ..

KABÁT - El Presidento
Jestli neslyšíš, že refrén Japonce je jako vy ..

Ronnie ROMERO - Raised On Heavy Radio
Recenzent je nějak zasedlej ne? Hlasově se tomu ..

DOKKEN - Breaking The Chains
Docela kvalitní fošna na debut.Starší nahrávk ..

DOKKEN - Breaking The Chains
U Dokken je na prvních nahrávkách v sestavě kd ..

DOKKEN - Breaking The Chains
A tak to snad ne...:-) ..

DOKKEN - Breaking The Chains
Poison a Cinderella jsou poslouchatelní i dneska! ..

DOKKEN - Breaking The Chains
Proti tvorbě Dokken v osmdesátkách jsou všichn ..

MAGIC OPERA - Battle of Ice
Se zvukem si asi pohrát šlo, to mi ale nevadí. ..




Za poslední měsíc:
Redaktorská bilance roku 2022 - Jan Skala
2353x

Redaktorská bilance roku 2022 - Tomáš Marton
1718x

Redaktorská bilance roku 2022 - Petr Štěpnička
1517x

Redaktorská bilance roku 2022 - Savapip
1487x

DEPRESY - Psycold
1209x

Redaktorská bilance roku 2022 - Moloch
1110x





článků celkem: 9638
recenzí: 7990
reportů: 592
rozhovorů: 600













Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax


SABU - Banshee

Kariéra amerického zpěváka Paula Sabu patří k tajemným legendám rock n`rollu. Pomiňme, že vytvořil hudbu k legendárním seriálů devadesátých let Beverly Hills 90210 a Pobřežní hlídka, pomiňme i spolupráci s hvězdami první kategorie Davidem Bowiem či Alicem Cooperem, zaměřme se pouze na jeho vlastní tvorbu, která je dosti spletitá, že se v ní dost dobře nevyznají ani skalní fanoušci. Možná i proto, že dvě nejlepší díla vytvořil pod názvy kapel Kidd Glove a Only Child, čímž si na poli AOR vydobyl nehynoucí slávu, přestože řada fanoušků i část odborné kritiky tato alba považuje za milníky jeho sólové diskografie. V zásadně k ní nepatří, i když je na nich Sabu stěžejním muzikantem a skladatelem. I tak je jeho sólová tvorba bohatá. Skvělá i rozporuplná, naplněná nejedním otazníkem. Ponechme stranou, že některé desky vydává pod celým jménem, jiné pod příjmením, i to, že během let vypustil tři alba s názvem "Sabu" a vždy s rozličným obsahem, ale shrňme si jeho sólovou tvorbu a zejména překvapivou desku „Banshee“, vycházející po desetiletém mlčení.

Je zajímavé, že muzikant, jehož jméno je synonymem pro AOR a melodický hard rock, debutoval v roce 1979 albem zcela odlišným. Bezejmenným debutem reagoval na probíhající vlnu disca, v níž se objevovaly vlivy soulu a funky, což nebylo nic, čím se proslavil v dalších letech. „Kidd Glove“ ze čtyřiaosmdesátého byla deska, která díky hitům „Killer Instinct“ či „Suzy Wants To Be A Star“ zajistila skvělou pozici na rockové scéně. Magazíny Kerrang!, Hit Parader i Metal Hammer se začínaly předhánět v superlativech. „Kidd Glove“ Sabuovo jméno v titulku neneslo, ale pomohlo mu v restartu sólové kariéry, která se začala ubírat mnohem rockovějším směrem než práce z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Ještě výše jej dostal projekt Only Child, jehož debutová deska z roku 1988 je považována za jednu z největších klasik na poli amerického AOR. Tehdy to vypadalo, že se ze Sabua rodí hvězda první velikosti. Jenže vše dostalo trochu jiný spád.

Na vině nebyl grunge, jak by se někdo mohl domnívat, ale spíše tříštění aktivit. Sabu nepochopitelně odstavil Only Child a na několik let i svou vlastní sólovou kariéru, začal tvořit filmovou a seriálovou hudbu a věnoval se produkci. V polovině devadesátých let se vrátil (jak s Only Child, tak i na sólovou dráhu), ale už bylo docela pozdě. Scéna se změnila, změnil se i Paul, začal tvořit tvrdší hudbu, což vyvrcholilo o léta později na albech „Strange Messiah“ a „Bangkok Rules“, které jen stěží lze považovat za vrchol tvorby. Desky trpěly spíše průměrným materiálem, příšernou produkcí, což byla věc, kterou fanoušci, dobře si pamatující vypulírovaná alba Kidd Glove a Only Child či sólovku „Heartbreak“, neodpouštěli. Paul cítil jejich chladné přijetí a další léta věnoval spíše spolupráci s jinými umělci, z čehož nejvýraznější vklad nesla asi kooperace s Frédéricem Slamou v rámci projektu AOR. I proto je vydání novinky „Banshee“ nečekané překvapení.

Překvapení příjemné. Ne, že by Sabu vytvořil tak dokonalou desku, pod jaké se podepsal v osmdesátých let, ale „Banshee“ je jeho nejpřesvědčivější práce za poslední dlouhá léta. Vrací Paula tam, kde jej fanoušci chtějí mít. Přístup je to možná opatrný, hraný na jistotu, ale přece jen Sabuovi je dvaašedesát, nechce se pouštět na tenký led a riskovat průšvih. Novinka příjemně odsýpá v typickém AOR stylu, sází se na neagresivně znějící melodie, silné refrény a precizní instrumentální výkony. Paul byl vždy považován za hitmakera (alespoň ve svém žánru) a „Banshee“ jako kdyby chtěla smazat rozpaky, které panovaly nad alby z konce devadesátých let a začátku milénia. Na některých místech to jde velice hladce, jinde to mírně drhne, ale i tak je znát Sabuova vysoká forma. Ani nevadí, že jeho hlas léty zhrubl, postrádá mladickou vášeň a přitažlivost, ovšem nedá se mluvit o tom, že by jeho vokál byl na albu rušivý element. Prostě k němu poslední roky patří.

Album má skvělý start, „Blinded Me“, titulní „Banshee“ a hvězdná „Kandi“ jsou hitovkami, které Paul vždy uměl a na nich dokazuje, proč byl považován za největší naději AOR. Vysoká úroveň se povede udržet jen v několika dalších skladbách („Back Side Of Water“, „Skin On Skin“, „Turn The Radio On“ a s přivřením oka i „Midnight Road To Madness“), ale tím není řečeno, že by ostatní měly průměrný charakter. K této hranici se nesklouzne na „Banshee“ ani jednou, přestože „Love Don`t Shatter“, či závěrečná „Rock The House“ vykazují menší míru nadšení, hlavně z toho důvodu, že refrény, nejsilnější Sabuova zbraň, v nich nefungují jako v perlách alba. I tak je splněn vysoký standard, jenž z „Banshee“ dělá silné album.

Sabu se ve společnosti Barryho Sparkse, někdejšího basisty Dokken a spolupracovníka Yngwieho Malmsteena či Michaela Schenkera, vrací na scénu tak, jak se na sílu jeho jména sluší a patří. Nemůže být v žádném případě tak vlivný jako v osmdesátých let, kam se však výrazově na „Banshee“ ani příliš vrátit nechce. Novinka je modernějším odlitkem jeho typického AOR a v porovnání s jalovou konkurencí mladších kapel ukazuje Paul, že stále může školit o tom, jak se má žánr hrát.

Jan Skala             


www.paulsabu.com

YouTube ukázka - Kandi

Seznam skladeb:
1. Blinded Me
2. Banshee
3. Kandi
4. Love Don`t Shatter
5. Back Side Of Water
6. Skin To Skin
7. Rock
8. Turn The Radio On
9. Dirty Money
10. Midnight Road To Madness
11. Rock The House

Sestava:
Paul Sabu - zpěv, kytara, baskytara, klávesy, bicí
Barry Sparks - kytara, baskytara, klávesy, bicí

Rok vydání: 2022
Čas: 49:12
Label: Frontiers Music
Země: USA
Žánr: AOR/hard rock

Diskografie:
1979 - Sabu
1980 - Sabu
1985 - Heartbreak
1995 - In Dreams
1996 - Sabu
1998 - Between The Light
2007 - Strange Messiah
2012 - Bangkok Rules
2022 - Banshee

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 15.01.2023
Přečteno: 387x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2023     RSS - články

stránka byla načtena za 0.48125 sekund.