Chip Z`Nuff, který brzy oslaví čtyřicet let fungování v hudebním byznysu v osmdesátých letech patřil ke komerčně nejúspěšnější scéně rockové historie. Hudba Enuff Z`Nuff, s nimiž je neodmyslitelně spjatý, byla trochu jiná než klasický glam metal, což je znát i z novinky „Finer Than Sinů, která v sobě nese znatelné stopy psychedelie šedesátých let. Pro Enuff Z`Nuff je novinka sedmnáctým albem, což je řadí mezi nejpilnější glam metalové kapely. I proto jsme se Chipem spojili, právě ve chvíli, kdy si vychutnával šálek kávy ve španělské Barceloně. Během rozhovoru řekl pár slov k nové desce, objasnil i několik témat ze složité historie kapely a nastínil i možnost spolupráce s bývalým frontmanem a zakládajícím členem Donniem Viem.
Za posledních pět let jste vydali čtyři alba. Znamená to, že v Enuff Z`Nuff vládne dobrá atmosféra a tvůrčí pohoda?
Rozhodně. Dřívější studiová pauza kapely mi dala spoustu témat, o kterých bych mohl psát. Nazval bych to teď přeměnou citronů na limonádu.
Jste jednou z mála kapel z glam metalové scény, která je funkční stále na sto procent. Jaká je tvá největší motivace tvořit pořád novou hudbu?
Nejdůležitější je udržet naše dědictví naživu. A to se děje prostřednictvím nových skladeb, které nám k tomu dávají příležitost.
Cítili jste se v osmdesátých letech součástí glam metalové scény nebo jste se považovali za odlišnou kapelu?
Byli jsme součástí osmdesátých let a stále jsme součástí té scény. A jsme na to velmi hrdí.
Nová deska „Finer Than Sin“ má v sobě hodně z psychedelie šedesátých let a místy atmosférou připomíná album „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ od The Beatles. Měla na to vliv loňská deska „Hardrock Nite“, která obsahuje coververze The Beatles?
Hudba The Beatles nás velmi ovlivnila, ale to je tak i u řady jiných kapel. Jejich vliv trvá stále. A my jejich odkaz hrdě neseme ve svých skladbách.
Atmosféře alba se vymyká coververze od Sex Pistols „God Save The Queen“. Proč jste se ji rozhodli zařadit, obzvlášť když královna nedávno zemřela?
Tahle skladba je součástí světové hudební historie. Královna zemřela a my jsme jí touhle skladbou chtěli vzdát úctu jako mimořádné ženě důstojnosti a milosti.
Za nejlepší věci z desky považuji „Catastrophe“ a „Trampoline“. Jaká je tvoje neoblíbenější skladba z „Finer Than Sin“?
To se nedá takhle říct. Desku beru jako celek a tak se mi líbí. Proto jsem ji udělal a vydal takovou, jaká je.
„Temporarily Disconnected“ je skladba staršího data, která vyšla na sbírce demosnímků. Proč jste ji zařadili na album?
Tentokrát jsem ji chtěl pořádně nahrát v možnostech profesionálního studia. Asi i proto, že je to solidní rocková věc, kterou jsem napsal před řadou let se svým bratrem.
V úvodní instrumentální skladbě „Soundcheck“ cítím vliv Johnnyho Thunderse a jeho sólové tvorby po New York Dolls a The Heartbreakers. Má tento zesnulý muzikant na tebe velký vliv?
Vždycky jsem miloval Johnnyho Thunderse a hudbu jakou hrál. Dokonce jsem se s ním setkal osobně v Tuts v Chicagu. Dali jsme si spolu pár jointů a bavili se o hudbě. Od začátku mé kariéry na mě měli New York Dolls obrovský vliv.
„Finer Than Sin“ je čtvrté album, kde působíš jako zpěvák Enuff Z`Nuff. Bylo pro tebe obtížné přejít z pozice basisty na post frontmana?
Ani ne. Řekl bych, že to byla velký výzva, kterou jsem přijal s otevřenou náručí.
Letos jsi vydal druhé sólové album „Perfectly Imperfect“. Jak rozděluješ skladby, které nahraješ jako sólový umělec a které jsou určeny pro Enuff Z`Nuff?
Tady si dovolím citovat Johna Lennona, protože tím nejlépe odpovím na tvou otázku. Všechny dobré skladby byly už napsány a na nás je, abych je vybrali a předložili je lidem.
Na minulém albu „Brainwashed Generation“ se v roli hosta objevil váš bývalý zpěvák Donnie Vie. Chystáte spolupráci i v dalších letech?
V dnešní době je možné úplně všechno. Jako vždycky, i v tomto případě si nechávám dveře dokořán otevřené pro budoucí spolupráci. Myslím, že si to fanoušci určitě zaslouží.
Enuff Z´Nuff mají docela složitou historii. Četl jsem spekulace, že bubeníka Vikkiho Foxe měl nahradit tvůj kamarád a bývalý bubeník Guns N`Roses Steven Adler. Řešila se v roce 1993 jeho účast nebo šlo jen o fámy?
To byla jen fáma, Steven k nám nikdy neměl nastoupit. Hrál jsem s ním v Adler`s Appetite, s kterými jsme cestovali po celém světě. Tím naše spolupráce neskončila. Natočil jsem taky sólovou desku „Strange Time“, právě tam hraje na bicí Steven.
Jak to bylo s albem „1985“? Obsahovalo verze z dema „Hollywood Sqaures“ nebo jste tyto skladby upravovali a dotáčeli v nové sestavě?
„1985“ byla ve staré verzi. Skladby zůstaly tak, jak byly nahrány původně. Všechno zůstalo čisté, nefalšované a nedotčené.
Jak to bylo s Derekem Frigem? Podle oficiálních zdrojů u vás skončil po albu „Animals With Human Intelligence“, ale na některých nahrávkách se objevuje i na konci devadesátých let. Uvažoval jsi o jeho návratu nebo jeho drogová závislost spolupráci už neumožňovala?
My jsme Derekův plnohodnotný návrat zvažovali a bylo to v době, kdy jsme natáčeli album „?“, tedy v roce 2004. Bohužel všechno brzy vzalo rychlý konec. Abych se přiznal, myslím na něj každý den. Byl to jeden z nejlepších lidí.
Alba „?“ a „Clowns Lounge“ obsahovala staré skladby. Nechávali jste je v původních verzích s Derekem Frigem a Vikkim Foxxem nebo něco přetáčela aktuální sestava?
To je stejné jako s albem „1985“, všechno nahrála původní sestava. Na obě nahrávky jsem hrdý, protože ukazují kapelu v její pravé podstatě.
Několik let na postu frontmana působil Johnny Monaco, s kterým jste natočili album coververzí „Covered In Gold“. Proč jste s ním nikdy nevytvořili autorský materiál na celou desku?
Tenkrát jsme byli hodně zaneprázdněni tím, že jsme jezdili po celých Spojených státech. Sice jsme spolu nenatočili žádné autorské album, ale zato jsme udělali hodně nezapomenutelných živých vystoupení.
Když by ses rozhlédl po současné americké rockové scéně, je nějaká mladá kapela, která je podle tebe budoucností rock n`rollu?
Ano, takové kapely skutečně jsou. The Struts, Greta Van Fleet, Rival Sons, Dirty Honey a South Of Eden. Tihle všichni nesou dál vlajku rock n`rollu.
|
