Disturbed nikdy nebyli takový zázrak, jak se snažila zejména americká média léta fanouškům podsouvat. Měli raketový start s debutovým albem „The Sickness“, svezli se po světě s Marilynem Mansonem na vrcholu slávy, ale vše vyprchalo velmi brzy. Obzvlášť poté, co kapela opustila módní škatulku nu-metalu a začala se věnovat jakémusi mixu moderního heavy metalu, hard rocku, post-grunge a alternativy, což ji zařadilo do šedého zástupu kapel, kterých je v Americe nepřeberné množství. Disturbed se pasovali do role lídrů scény, což jim vyfoukli Five Finger Death Punch, a jak je plytký a neobjevný celý žánr, který parta z Chicaga představuje, taková je i jejÍ tvorba. Málo uvěřitelná, hraná na efekt a zabalená do nejmodernější produkce, která má jedno velké úskalí. Každá kapela zní prakticky stejně. Proto ani Disturbed, ač se pravidelně umisťují v horních patrech všemožných hitparád po celém světě, nemohou být považováni za bůhvíjak originální a tím pádem skvělou kapelu.
Tento stav (zejména v druhé etapě kariéry) ukazuje fakt, že největším hitem kapely se stala věc, kterou sama nenapsali. Vrchol popularity jim zajistila coververze „The Sound Of Silence“ od Paula Simona a Arta Garfunkela, což není skutečnost, s níž by se Disturbed mohli chlubit. Jestliže na comebackovém albu „Immortalized“ působila tato věc osvěžujícím dojmem, dnes se na ni dá dívat jiným pohledem. Když ji porovnáte s originálem, bledne jako křída zejména kvůli humpoláckému zpěvu Davida Drainmana a zbytečně natlakovanému zvuku. Podobný šlágr další album „Evolution“ neobsahovalo a žádný velký zázrak se podruhé nekonal. Jen ukázalo, že to s Disturbed jde z kopce a že kapela je umělecky zcela vyprázdněna. Novinka „Divisive“ tento stav změnit nedokáže. Ukazuje to samé, co „Evolution“, přestože je o kapánek lepší. Že by však šlo o něco skvělého, jak tvrdí kapela, to tedy ne.
Starý, v zásadě nekritický fanoušek bude spokojen. Dostane se mu přesně toho, co očekává a kvůli čemu má Disturbed rád. Střízlivějšíma očima je však první poznatek ten, že kapela odmítla vývoj a lebedí si v tom, co jí příznivci slupnou i s navijákem. Současnou šablonu vykovala nejpozději na albu „Indestructible“ a od té doby ji jen plní. Někdy lepším materiálem, jindy horším. Tentokrát stojí někde mezi. Přestože se zdá, že byla skladatelsky více při chuti než při tvorbě „Evolution“ a povedlo si jí vykřesat dva velmi slušné hity, celou snahu torpéduje ohromné množství klišé, univerzální (jediný správný) zvuk a naprosto přeplácaná produkce, Něco, co ničí nejen její desky, ale i poslední alba Five Finger Death Punch a dalších kapel ze stejného ranku. Nejhorší je, že zde není žádný náznak pokusu uniknout ze škatulky, do níž se Disturbed zavřeli dobrovolně, ale pro uměleckou svobodu znamená zlatou klec.
„Hey You“ a „Don`t Tell Me“ jsou hity, na nichž „Divisive“ stojí. První album otevře a překvapí až nebývale silným refrénem, jenž se dokáže zahryznout do uší, a v němž Disturbed tasí veškeré své zbraně. „Don`t Tell Me“ představuje vítané zvolnění, kapela nasadí baladický výraz. Největší výhrou bylo angažmá zpěvačky Heart Ann Wilson, protože její hlas sedí ke kompozici naprosto přesně, takže skladba není znásilněna typickým Drainmanovým projevem, jenž se spíše schovává za medový hlas Ann. Z lepších věcí lze možná vyzdvihnout titulní „Divisive“, v nž potěší pochodový rytmus, a závěrečnou „Won`t Back Down“, v refrénu čerpající ze studnice klasického heavy metalu. Dál už je pusto, prázdno. Zbylé věci působí omšelým dojmem a nepomůže jim ani aktuální téma ruské invaze na Ukrajinu (v „Bad Man“), hudebně se jedná o průměrné kousky, zabalené do blyštivého obalu, přesně pro potěchu posluchače soudobého metalového mainstreamu. To však nelze brát jako lichotku.
Fakt, že jsou Disturbed řazeni mezi zásadní představitele současného amerického metalu, ukazuje jediné - s tamní scénou to není úplně valné. „Divisive“ nastavuje zrcadlo skutečnosti. Deska je hraná pouze na efekt a snaha o co nejlepší kompoziční výsledek jí uniká. Hraje se na to, aby byl výsledek co nejdokonalejší (o tom, ale heavy metal nikdy nebyl) a nejnabubřelejší.
|
