Po deseti letech se příbramská punková legenda E!E přinutila ke studiové práci a výsledkem je nová deska. Je trochu překvapivá, zejména v tom, že vůbec vyšla a že jí kapela před vydáním nedělala žádnou velkou reklamu. Její hudební náplň je mnohem konzervativnější a určena zejména pro staré fanoušky kapely. E!E zůstali sví, punkoví, zdravě kritičtí k dnešní společnosti a zároveň i zábavní, nepostrádají žádný z atributů, který byl vždy vlastní nejen jim, ale celému českému punku. Ten je díky jejich desce životaschopnější. Proto jsme se spojili se zpěvákem a zakládajícím členem kapely Bořkem Řehořem, abychom se na některá témata kolem „Éček“ podívali detailněji.
Nové album jste nazvali „Poslední me!enu“. Znamená to, že se jedná o poslední desku?
Je to klidně možné, i když.... Už předchozí desky měly názvy jako „Lepší už to nebude“, „Děláme co můžem“, což naznačovalo, že to z nás leze jak z chlupatý deky a ubývá nápadů, ale ve finále jsme ze sebe zase něco vymáčkli a doufáme, že to stojí za to. Takže je klidně možný, že „závěť“ ještě přijde.
Když jsme dělali rozhovor před dvěma a půl lety, říkal jsi, že na novou desku není čas, ani nápady. Co se změnilo, že je „Poslední me!enu“ na světě?
Za prvé naši hudbu hodně osvěžil novej kytarista Robin Davídek a něco v pomyslném šuplíku přeci jen bylo, takže jsme skloubili do novejch věcí i jeho nápady. Navíc jsme si říkali, že k pětatřiceti letům na scéně bysme mohli něco vyplodit. Stalo se a myslim, že se deska povedla a posunula nás zase dopředu.
Album jste pokřtili v Příbrami. Jaké byly prvotní reakce fanoušků?
Nechtěli jsme dělat nějakou okázalou akci, tu jsme měli v létě k pětatřicetinám, kdy jsme do rodné Příbrami pozvali spolusouznící kapely SPS, Totální nasazení, Volant a další. Křest byl prostě večírek s domácími na domácí půdě a hotovo. Hostem a kmotrem byl Vilda Řapek z volyňských PNP, který byl zakládající basista tehdejšího Hudebního kroužku E!E. Odehráli jsme z každé předchozí desky jednu skladbu, poté celou novou desku, následoval klasickej koncertní set, takže se odehrálo téměř padesát skladeb a bylo
tak akorát s ohledem na přibývající promile…
Budete se na nejbližších koncertech zaměřovat na skladby z nové desky nebo jich nasadíte pár mezi osvědčené klasiky?
Jednu skladbu už hrajeme od léta a přidáme ještě pár, pokud se podaří vyřadit nějaké staré hitovky a dovolí to koncertní čas.
Mě nejvíc zaujala skladba „Český ráj to napohled“. Myslíš, že je to s Českou republikou opravdu tak špatné, že je všechno prodané a rozkradené, jak zpíváte?
Prvotní popud byl, když mi někdo řek, že moje Oktávka Otylka je vlastně německá a už to šlo ráz naráz. Tohle je základní výcuc co mě napadl, ale mohlo by to mít slok nepočítaně – ještě, že nám zbyl aspoň ten Budvar, co mám rád (smích).
Máš na albu nějakého svého osobního favorita?
Jednoznačně „Nech mě bejt“. Nebýt jedné události, vůbec by skladba nevznikla, takže je hodně emociální. Kluci ji dostaly ode mě jako hotovou věc a Stawy s Robinem jí dali pořádnej hudební náboj.
„Poslední me!enu“ jste tvořili jako první desku po Bakčově smrti. Nebylo divné být ve studiu bez něho?
Už jsme byli nahrávat dvě věci k třicetinám a vlastně si i zvykali na Robina. S Bakčou jsme vždy řešili vše do puntíku a dost se i předělávalo. Robin nám v tom zezačátku dělal trochu guláš, ale jeho nápady měly opodstatnění a navíc je precizně nahrál.
Jsou na albu jen nové věci nebo jste využili něco z toho, co zbylo z Bakčových nápadů?
Bohužel už tam z Bakčovýho šuplíku nic není. S Bakčou jsme většinou dodělávali věci až na poslední chvíli ve studiu. I některý skladby vznikly přímo ve studiu. Tentokrát jsme jeli nahrávat s jasnou vizí a rokem příprav a zkoušek.
E!E byli vždy částečně politická kapela, ne jako třeba SPS, ale ta témata tam občas byla. Není neutěšená politická situace prostorem na inspiraci pro případné nové skladby?
Vtip je v tom, že naše starý skladby jsou neustále textově
aktuální! Z novějších je na minulý desce "Dobře nám tak", která jasně vystihuje postoj porevolučního dění v týhle republice, na nový "Český ráj to napohled" a starší "Pankroll" s narážkou na prezidenta. Je to důsledek naší zvrhlý politiky. Je to stav, který je mimo chápání normálního člověka. Je to banda zaprodanců a prdelolezců. Hnůj!
Po Bakčovi k vám nastoupil Robin Davídek, který hrával s Krucipüskem. Natáčel s vámi desku nebo všechny kytary obstaral Petr Stawarz?
Robin nehrál jenom s Krucipüskem, je to ostřílenej muzikant. Jako precizní kytarista dostal prostor a dohrával i některý věci navíc. Všechno dost řeší a určitě to desce po hudební i zvukový stránce prospělo. Je to prostě vývoj.
Před Vánoci odehrajete vzpomínkový koncert na Bakču. Je na albu skladba, která je věnována jemu nebo která ho nejvíce symbolizuje?
Jedeme každý koncert bez výjimky jeho skladbu „Indiáni“. To musí bejt, v létě dohlíží na počasí aby nepršelo, v klubech prostě žije s náma. Tuhle skladbu jsme vynechali nevědomky jen jednou z časových důvodů a hned se lidi ptali, co se děje. Určitě musela přijít nějaká bouřka nebo vichřice (smích). Vánoční vzpomínku děláme pravidelně každej rok.
Nikdy jste moc klipů netočili, dnešní doba a sociální sítě si je ale žádají. Budete něco točit k nové desce?
Stojí to hromadu peněz a kdo by na to furt čuměl? Ale jo, už jsou rozhozený nějaký sítě, takže se to začíná rýsovat. Bude to ta tvoje oblíbená. Teď mi došlo, že když mi poslal rejža námět, tak se dost podobal klipu "ABA 16-01", který je taky politickej. A ten klučina mi řekl, že to vůbec nezná! Takže to s jůtubama nebude tak horký nebo máme špatnou propagaci klipů. Spousta lidí ani nevěděla, že jsme točili klip "Zářez" s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli.
Jak desku distribuujete? Bude k dostání v kamenných obchodech nebo se zaměříte na vlastní eshop?
Novou desku a navíc reedice našich starých nahrávek na LP jsme svěřili nakladatelství Papagáj Records, takže to mají na starost oni a náš eshop. Jinak se toho prodá mrak na koncertech. Museli jsme koupit větší dodávku a jezdí už i merch. Navíc se dá v novám Blbtouru chlastat na stojáka. No, hned na poprvé jsme nechali v klubu prodejní stolek. To je úděl, alkohol dělá z lidí E!E.
Kdybys mohl porovnat dobu, ve které vznikalo poslední album „2012“ a tu, v níž vzniklo „Poslední me!enu“, která je pro vás příznivější? Myslíš, že si udržujete stále popularitu?
V roce 2012 jsme byli s Bakčou, no comment. To je pro nás pořád velkej rozdíl. Nevím, jestli to je popularita, ale už několikátá generace lidí na nás chodí a máme spoustu fanoušků, který jsou i naši kamarádi, s některými se navštěvujeme, jezdíme na dovolený a podnikáme soukromý akce.
Z „Posledního me!enu“ cítím závan devadesátých let, dobu, kdy jste byli na tvůrčím vrcholu. Myslíš, že tehdejší doba byla tak svobodná nebo si ji lidé dnes idealizují?
Myslim, že je to jen o lidech a my jsme asi furt stejný hovada…
Vydáváte „Poslední me!enu“, S.P.S. předloni vydali „Adios kamarádi pankáči“. Nevypadá to pomalu na soumrak punku v Čechách?
To jsou jen názvy desek. Jedeme obě kapely dál dokuď to půjde a lidi to bude bavit.
Ty a kapela jste byli vždycky prototypem tuzemského pankáče. Co pro tebe punk znamená? Jaká je tvoje punková filozofie?
Nemám žádnou filozofii, žiju jak chci. Jsem svůj, nic víc nic míň. Howgh.
|