Kytarista Jimi Bell je u americké party Autograph stále ještě benjamínkem, protože sestavu posílil teprve v roce 2019, kdy se pro odchod rozhodl jeho předchůdce a zakládající člen Steve Lynch. Za necelé čtyři roky se přece jen stal nedílnou součástí kapely, kterou krátce před vydáním novinkového alba „Beyond“ postihla tragická událost v podobě úmrtí basisty Randyho Randa. Ten byl posledním původním členem Autograph, ale ani tato fatální událost kapelu zastavit nedokázala a s „Beyond“ se vrací ke svému typičtějšímu zvuku. O tom už Jimi Bell, který kromě Autograph je členem stylově příbuzných House Of Lords, s nimiž má na kontě rovněž novou desku.
U Autograph působíš třetím rokem. Mohl bys přiblížit, jak došlo k tvému členství v kapele?
Mám jeden projekt, s nímž hraju a ten se jmenuje Maxx Explosion. V něm hraje taky současná rytmická sekce z Dokken, BJ Zampa a Chris McCarvill. Měli jsme příležitost otevřít pár koncertů pro Autograph v našem domovském městě. Se Stevem Lynchem a Randym jsem se poznal už před lety a na této akci mi byli představeni jak Simon, tak Marc. Vždycky když hráli blízko nás, šli jsme se na ně podívat s mojí ženou Mandy. Postupem doby jsme se stali dobrými přáteli a byli jsme pořád v kontaktu. Pak jsem se koncem července 2019 dočetl, že Steve kapelu opustil, aby se mohl věnovat jinému stylu hudby. Zavolal jsem Randymu a zbytek je už historie.
V kapele jsi nahradil zakládajícího člena Steva Lynche. Bylo složité nastoupit na místo někoho, kdo byl pevně spjat s minulostí Autograph?
To vůbec ne. Steve a já jsme přáteli a vždycky jsme se navzájem respektovali. Plně mě podpořil. Ostatní mi dali svobodu vnést do kapely svůj kytarový styl. Jen se mě zeptali, jak hraji sólo v „Turn Up The Radio“. Jenže to já bych nikdy nezměnil.
Letos došlo v kapele k velmi smutné události, zemřel basista Randy Rand, poslední zakládající člen. Stihl Randy ještě natočit celou novou desku „Beyond“ nebo jste basové party dodělávali po jeho smrti?
Randy všechno stihl. Zemřel měsíc potom, co desku dotočil. Pořád si ho budu pamatovat, jeho úsměv od ucha k uchu. Měl jsem toho chlapa moc rád.
Proč deska dostala strohý název „Beyond“? Co má název symbolizovat? Něco nového?
Přesně tak! Když před deseti lety tři původní členové přivedli Simona, rozhodli se změnit svůj zvuk. Kytary převzaly všechny klávesové party a šlo se tvrdším směrem. Když jsem se v roce 2019 připojil já, přinesl jsem s sebou zkušenosti v psaní melodických, rockových skladeb z House Of Lords. A kluci tohle milovali. Takže mezi námi čtyřmi název mluví jasnou řečí. Řekli bych to tak, že ctíme tradice, ale jdeme kupředu.
„Beyond“ zní mnohem více jako typická práce Autograph než comebackové album „Get Off Your Ass“. Bylo důležité zachovat kontinuitu s alby „Sign In Please“ nebo „That`s Stuff“?
Pro nás bylo důležité zachovat původní prvky, ale přitom tvořit i něco nového. Dokonalým příkladem je skladba „This Ain`t The Place I Wanna Be“. Když jsem k ní psal hudbu, pořád jsem myslel na původní zvuk z minulosti. A tak tomu bylo i u řady jiných skladeb.
Byl Randy Rand tím, kdo dohlížel, aby album znělo jako nejtypičtější práce Autograph nebo jste tím směrem šli všichni?
Album a skladby na něm jsme kompletně napsali já a Simon. Pak jsme je Randymu a Marcovi předložili ke schválení. A Randy souhlasil se všemi. Když k tomu došlo, šli jsme to natočit.
Znal jsi tvorbu Autograph, než jsi ke kapele nastoupil? Dalo by se říct, že jsi byl jejich fanouškem?
Znal jsem samozřejmě „Turn Up The Radio“ jako největší hit, a pár dalších skladeb. Pak jsem si musel řadu starších věcí naposlouchat a zejména ty z desky „Get Off Your Ass“.
„Beyond“ obsahuje řadu hitových míst. Jaká ze skladeb je podle tebe nejzásadnější, největší hit?
Děkuji ti za pochvalu. Každý na každou skladbu máme svůj názor, ale pokud se ptáš čistě na můj, tak mám nejraději „This Ain`t The Place I Wanna Be“ a „Take Me Higher“. Taky „Gotta Getcha“ miluju. Tyhle tři skladby jsme už zařadili do našeho koncertního setu.
Jak probíhalo natáčení alba? Tvořili jste společně nebo jste si nápady v době lockdownu posílali přes internet?
Žijeme po celé zemi, daleko od sebe, takže hodně využíváme internet a skladby si navzájem posíláme. Už si ani nepamatuju, kdy jsem se účastnil toho, že by kapela nahrávala společně ve studiu. Možná to naposledy bylo s Geezerem Butlerem…
Album jste napsali ty a Simon Daniels. Jak jste si práci rozdělili?
Napsal jsem hudbu ke všem skladbám kromě „Beautiful Disaster“ a „Slave Tonight“, ty dodělával Simon. Ale především je to tak, že jakmile máme základy skladeb, ostatní členové připojí své nápady. Vše rozdělujeme spravedlivě na čtyři díly. Jsme kapela a to respektujeme.
Teď s vámi hraje basista z Metal Church Steve Unger. Je stálým členem kapely nebo se jedná o koncertní výpomoc?
Stevea máme moc rádi. Celou dobu odvádí neuvěřitelnou práci. Je to dobrý basista, navíc s velkým hlasovým rozsahem a to je důležité, protože vokály jsou velice důležitou součástí této kapely. A děláme je všechny naživo, žádné předtočené stopy. Neudělali jsme zatím žádné oficiální prohlášení z toho důvodu, že Randyho odchod je pořád čerstvý a bolestivý. Ale Steve se k nám skvěle hodí.
Fanoušci se přou o to, jestli dnešní sestava Autograph má právo používat název, když v ní není ani jeden zakládající člen. Považuješ současnou sestavu za legitimní pokračovatele kapely z osmdesátých let?
Není to úplně na mě, abych tohle posoudit, ale fakt, že jsme stále činní v současné sestavě, je asi dostatečná odpověď. Existuje mnoho jiných kapel, které hrají bez jediného původního člena. Naše situace je ale trochu jiná. Tři členové z původní sestavy zemřeli, Mr. Plunkett jakýkoliv comeback absolutně odmítl a Steve (Lynch, pozn. aut.) se rozhodl sám skončit, protože se chtěl věnovat jiným stylům hudby. Ale dal nám své požehnání k pokračování.
Kromě Autograph jsi členem House Of Lords. Jak se ti daří zkonsolidovat termíny koncertů, natáčení a podobně?
House Of Lords nejsou kapela, která by absolvovala velká turné, což pro mě byl jeden z důvodů, proč jsem se připojil k Autograph. Nicméně doufám, že si s House Of Lords naživo zahrajeme příští rok.
Jaký je rozdíl v práci pro Autrograph a House Of Lords? Vyžaduje každá kapela speciální přístup?
Tohle je výborná otázka a rád to vysvětlím. Základní rozdíl mezi nimi je v tom, jak přistupuju k psaní skladeb. Když píšu pro tu nebo tu kapelu nebo i jiného umělce, vždycky zohledňuji hlasový styl a rozsah zpěváka, v čemž spočívá ten rozdíl. Psaní a nahrávání skladeb je jedna z mých nejoblíbenějších činností…
S House Of Lords jsi před nedávnem vydal album „Saints & Sinners“. Jak jsi s ním spokojen?
Mám tu desku moc rád. Přivedli jsme na ní klávesistu Marka Mangolda, který na ní odvedl neuvěřitelnou práci. Stejně jako James Christian, který je prostě velkolepý skladatel.
Jsi rovněž členem Maxx Explosion, kterou s tebou tvoří spoluhráči z House Of Lords. Je kapela stále aktivní nebo se její kariéra uzavřela s albem „Dirty Angels“?
BJ a Chris jsou teď na turné s Dokken, takže je logisticky nemožné teď s Maxx pokračovat. Ale konec to rozhodně není. Určitě se sejdeme na oslavě mých narozenin, což bude super a těším se na to.
Autograph i House Of Lords jsou silně spojeni se scénou osmdesátých let. Co pro tebe představuje tato scéna? Byl jsi její součástí nebo alespoň fanouškem glam metalu?
Osmdesátá léta jsou pro mě absolutně nejoblíbenější doba, tehdy jsem dělal hrozně moc šílených věcí, ale když se na to podívám zpátky, nic bych neměnil. Mám z té doby tolik krásných vzpomínek. Turné s Joan Jett, účinkování ve filmu s ní, spolupráce s Geezerem Butlerem, koncert s Ozzym. Během té doby jsem získal mnoho skvělých přátel a fanoušků.
|
