Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Souhlasím s Rublikem05!!

Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Možná nedávno probíraný Motorband by se měl...

FREEDOM CALL - Silver Romance
In Quest of Love nie je inšpirovaná minulosťou,...

Miloš Dodo DOLEŽAL - Level 777
Poté, co Miloš Dodo Doležal shrnul celou éru...

BON JOVI - Forever
Asi je to lepší než předchozí řadovka, ale tak...

VADER - Revelations
Do nového milénia vstoupili Polští smrtihlavové...

BON JOVI - Forever
Jon umí pořád napsat dobré melodie a udělat...

BON JOVI - Forever
Krom nového alba vyšel i komplexní, čtyřdílný...

DOMAIN - The Artefact
A ešte jedna vec v súvislosti s Grave Digger -...

DOMAIN - The Artefact
Album som si vypočul a s čistým svedomím môžem...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




THE DAMNED - Darkadelic

Stále platí, že The Damned je jedna z kapel, která pomohla na svět klasickému britskému punku model 1977, ale rozhodně neplatí to, že by u tohoto stylu zůstala. Klasický výraz, který si člověk spojuje s revolucí anarchie a číraté módy opustila velmi záhy a už v roce 1980 ukázala na počinu „The Black Album“, že umí zahrát i pořádný kus psychedelie, aby o dva roky později nabrala zcela jiný směr, což korunovala v létě 1985 gotickým monolitem „Phantasmagoria“. Evoluce to pro The Damned byla zásadní. Ač se kapela v druhé polovině osmdesátých let takřka na deset let odmlčela, další roky ukazovala jak punkovou, tak gotickou tvář. Pozbyla své výsadního postavení, ale to dnes nemají ani Sex Pistols, protože punková revolta je záležitost pětačtyřicet let stará a už spíše patří do učebnice hudebních dějin. The Damned, dnes snad jediní pohrobci a pamětníci ikonického turné „Anarchy In The UK“, jsou zde pořád a kupodivu ještě vydávají nové desky, velmi vzdálené od toho, co představovali na „Machine Gun Etiquette“ či na „Phantasmagorii“.

I když loni proběhl reunion se dvěma členy klasické sestavy kytaristou Brianem Jamesem a bubeník Ratem Scabiesem, ani jeden členem The Damned už není. Prapor dál drží jen zpěvák Dave Vanian a kytarista (v punkových časech basista) Captain Sensible. Jsou nositeli tradic kapely, i když je jim hodně přes šedesát. Můžeme k nim řadit i basistu Paula Graye, jenž byl členem The Damned na začátku osmdesátých let a znovu se ke kapele připojil na poslední desce „Evil Spirits“. I když všichni tři mají zásluhy na tom, co kapela představovala v dobách největší slávy, tvoří dnes hudbu trochu jinou. Méně punkovou, méně gotickou, více písničkovou, přístupnější a rockově přímočarou. Pro kapelu, která toho má za sebou tolik jako The Damned a jejíž členové začali ukrajovat z důchodového věku, je to věc docela logická a pochopitelná. Kdo by od chlápků v letech chtěl slyšet nové variace na skladby „Love Song“, „Neat Neat Neat“ nebo „Fan Club“..?

The Damned stojí na pevném Vanianově hlasu, který se usadil v poloze někde mezi drzým punkovým hejskovstvím a hlubokým gotickým hlasem, a na Sensiblově kytaře, která odmítá být punkově rvavá a spíše si pohrává s různými motivy, v nichž není nouze o názvuky blues, country a prvky gotiky. Dohromady vše funguje náramně. Méně ve chvílích, kdy si kapela zahraje na závěr sedmdesátých let v úvodní „The Invisible Man“, v níž nasadí punkové tempo (snad jen aby se neřeklo), ale o to více v hloubavější „Western Promise“, potemnělé skladbě, ve které si svůj nezbytný part odehraje saxofon. O takové pestrosti a variabilitě dnes The Damned jsou a na takových místech jim to sluší nejvíce. Dokáží desku rozzářit do větší krásy, než tomu bylo v minulosti, bez toho, aby kapela jakkoliv popírala svou vlastní osobitost. Mluvit lze jen o přirozeném vývoji.

V případě „Darkadelic“ můžeme mluvit o staromilském kousku, kapela nejvíce vzhlíží ke kořenům rock n`rollu. V „Motorcycle Man“ atmosférou evokuje padesátá léta, v „Leader Of The Gang“, v níž se ohlíží za podivným životním pádem Garyho Glittera, je o dekádu mladší. Lze jí to věřit, protože Vanian, Scabies i Gray v tom vyrostli a tak vědí moc dobře, jaké skladby píšou. Vrchol těchto tendencí The Damned docílí v závěrečné „Roderick“, v níž vystupují z rockové skořápky, odhazují i písničkářský naturel většiny alba a přicházejí s tesknou kabaretní atmosférou, poznamenanou náladou meziválečného Německa a rozehrávají jakousi bizarní stínohru, při níž chtějí posluchače nutit tu ke smíchu, tu k pláči a jinde zase k zamyšlení. I to jim lze přičíst k dobru, protože atmosféra na konci desky je vygradována skoro až k prasknutí.

Angličané s „Darkadelic“ dokáží potěšit staré fanoušky. Ti stárnou s nimi a také nemají potřebu celému světu ukazovat vztyčený prostředníček. A kapela o to míň. Jsou z ní cítit obrovské zkušenosti i nadhled. Z toho „Darkadelic“ čerpá největší sílu, když ukazuje, jak i někdejší punkoví rebelanti dokáží stárnout se ctí jako vyrovnaní umělci. Když si tohle uvědomí, nemůžou natočit špatnou desku.

Jan Skala             


www.officialdamned.com

YouTube ukázka - Motorcycle Man

Seznam skladeb:
1. The Invisible Man
2. Bad Weather Girl
3. You`re Gonna Realise
4. Beware Of The Clown
5. Western Promise
6. Wake The Dead
7. Follow Me
8. Motorcycle Man
9. Girl I`ll Stop At Nothing
10. Leader Of The Gang
11. From Your Lips
12. Roderick

Sestava:
Dave Vanian - zpěv
Captain Sensible - kytara
Paul Gray - baskytara
Monty Oxymoron - klávesy
Will Taylor - bicí

Rok vydání: 2023
Čas: 48:27
Label: earMUSIC
Země: Velká Británie
Žánr: classic rock/gothic rock/punk rock

Diskografie:
1977 - Damned Damned Damned
1978 - Music For Pleasure
1979 - Machine Gun Etiquette
1980 - The Black Album
1982 - Strawberries
1985 - Phantasmagoria
1986 - Anything
1995 - Not Of This Earth
2001 - Grave Disorder
2008 - So, Who`s Paranoid?
2018 - Evil Spirits
2023 - Darkadelic

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 24.05.2023
Přečteno: 615x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.12803 sekund.