V současnosti nejžhavější německá folk-metalová kapela? Takhle titulují rozverný spolek Feuerschwanz jeho patroni z Napalm Records a ačkoliv to je téma na polemiku, nedá se kapele upřít, že v poslední době letí nahoru jak kometa. Předloňské album „Memento Mori“ ji vyneslo do čela německé hitparády i přes to, že se na něm dalo chytit (alespoň v případě, že nemáte s Feuerschwanz totožný smysl pro humor) pár much. S novinkou „Fegefeuer“ se partě kolem Hauptmanna Feuerschwanze povedl brilantní kousek – kapela si zachovala vlastní tvář i rukopis, takže ji bez mrknutí oka poznáte. Využila všechny chytlavé háčky, na které dosud svoje příznivce úspěšně lapala, opět staví na skočných melodiích se snadno zapamatovatelnými slogany, stále v její hudbě rezonuje humorný prvek, rozvernost a solidní porce lidovosti, ale přesto je něco málo jinak. A to málo stačí, aby se důležitost Feuerschwanz pro německou, potažmo folk-metalovou scénu nedala zpochybňovat.
Feuerschwanz jsou metalovější, akčnější, vtipu je dostatek na to, aby deska byla maximálně zábavná (pochopitelně, že korbel v ruce, který k téhle muzice dokonale pasuje, může tohle spojení posílit) ale přitom jen tolik, aby působil jako nesmírně důležité koření, nicméně nehraničil s karikaturou scény i sebe samého. K tradičnímu odéru Powerwolf přibyl v některých momentech i drajv v duchu Sabaton, kapela si je zjevně vědoma toho, že její bezprostřední a nekomplikované halekačky jsou nadmíru přístupná záležitost, takže se posluchače nesnaží umlátit náladově velmi podobnými motivy na kdovíjak dlouhé ploše a opět upřednosťuje velmi střízlivou délku alba (byť earbook verze alba s jedním živým diskem a instrumentální verzí desky se dá kompletně v pohodě prožít a vychutnat na jeden zátah, aniž by ztrácel kouzlo). Album je postavené s jedním jasným cílem – rozpohybovat dav pod pódiem, jinou dimenzi v něm netřeba hledat. Na ultrachytlavost najede úvodní „SGFRD Dragonslayer“ a pak už jen můžete sledovat, jestli ji překoná uchlastaná vyřvávačka „Berzerkermode“ se sborovým laj-laj nápěvem, asi nejzapamatovatelnější slogan v „Knochenkarusell“ (nebo že by se jím stal „Highlander“, či „Morrigan“?), vyhrocená titulka s dramatickými houslemi, radostí a tanečností prosycená „Die-Horde“, nabroušeně silácká „Uruk-Hai“, či z počátku příjemně civilní „Valkyren“. Kam nemůže poťouchlý čert, tam nastrčí ženskou, takže na piedestal velmi vydařených kousků je možné postavit dynamickou „Bastard von Asgard“, ve které s kapelou divočí rtuťovitá Fabienne Erni (Eluveitie).
V příštím roce Feuerschwanz uzavřou svoji druhou dekádu a je jasné, že dvacetiny budou slavit ve velmi našlapané formě. „Fegefeuer“ je čirá radost, přetavená do energické, dynamické, šťavnaté muziky.
|
