Láska k Metallice je věčná. Alespoň v případě britských epigonů Evile, kteří se v tvorbě amerického vzoru intenzivně zhlédli a intenzivně kráčí po jeho stopách už od svého debutu z roku 2007. Letošní výprava k Černému albu a jeho nejbližšímu okolí s názvem „The Unknown“ může nastolit otázku, jestli má ještě smysl mluvit o thrash metalu, když se dvě třetiny alba odehrávají sice s důrazným, nasupeným výrazem, ale v poměrně vláčném tempu. Ale jedním dechem dodávám, že v případě šestého alba Evile není až tak důležité řešit žánrové formality, neboť Evile v první řadě přináší na „The Unknown“ zajímavý obsah.
Jak je tenká hranice mezi inspirací a plagiátorstvím? Album „The Unknown“ na tuhle otázku odpovědět úplně nemůže, neb v tomto případě je velice tenká. Rozvážné vybrnkávání, sympaticky hypnotický hlas, pomalu najíždějící bicí, houpavé, neuspěchané tempo, kytarová vyhrávka, přibroušení vokálu a postupně narůstající intenzita v úvodní titulce jasně načrtnou, o čem album bude, i fakt, že všudypřítomná naléhavost je jednou z nejsilnějších zbraní Evile. Jako kdyby kapela ani neměla potřebu přidat něco na rychlosti a tak se v podobném duchu nesou i následující tři skladby, byť rozhodně nejsou z totožného soudku – v „The Mask We Wear“ dominuje vypravěčský vokál a vyhrocená sólová kytara, „Monolith“ nakopne vyřvatelný slogan, tak kontrastní k houževnatě se plazícímu tempu, baladická „When Mortal Coils Shred“ s jemným vybrnkáváním, emotivní vokální deklamací a postupným vyhrocením atmosféry je napsaná a prožitá přesně podle receptu z roku 1991. Až v polovině desky se ve „Sleepless Eyes“ naplní thrashová formule a Evile deklarují, že jim přímočaré, natlakované sekanice – rubanice jdou taky pěkně od ruky. Tady (a podobně i v „Out Of Sight“, či v závěrečné „Balance Of Time“) se před ničím neuhýbá, jede se přímo na solar a dokonalá lahůdka je sledovat neposedné technické bicí.
Je otázkou, co Evile vedlo k tomu, že se po minulé desce „Hell Unleashed“, která přece jen nedala tolik příležitostí ke sledování toho, co všechno se britská čtveřice u Metallicy naučila, vrátili zcela do vleku kolegů z Kalifornie. Ať už to bylo cokoliv, faktem zůstává, že tahle výuka padla na úrodnou půdu a pokud vám voněl vítr z Bay Area začátkem devadesátých let a pokud příliš netrváte na nějaké osobitosti a originalitě, spojení důrazu a melodičnosti na „The Unknown“ by vám mohlo padnout do noty. Ne, že bych do posledního písmenka souhlasil s tvrzením labelu, že britští thrashoví mistři Evile vydali své nejosobnější a nejpropracovanější album, ale pod kůži leze „The Unknown“ hodně nakažlivým způsobem.
|