První, co mě upoutalo při návštěvě paláce Akropolis byla skladba publika, které se sešlo - od dorostenců až po hodně zkušené lidi. Starší rockeři, intelektuálně vypadající jedinci, dámy, jež se nejspíš těšily na Richieho Kotzena nebo metaláci. Někteří měli na sobě trika Dream Theater a shodou okolností ten den ohlásil návrat do prog metalové legendy Mike Portnoy. Skutečně pestré obecenstvo, ve kterém jste mohli potkat i různé muzikanty (třeba Ota Váňa z Kabátů), se těšilo na hvězdnou trojici muzikantů, hrajících pod názvem The Winery Dogs.
Ještě před nimi dostali prostor ve vyprodané Akropoli zahrát tuzemští Blackout. Kapela je složena ze zkušených muzikantů, kteří prošli například Žlutým psem, její zakladatel kytarista Petr Roškaňuk má na svém kontě nepočítaně působišť (Žlutý pes, Marsyas, Aleš Brichta band atd.) Blackout hraje především buesrock a nutno uznat, že moc dobře. Všichni ze skupiny jsou výborní muzikanti a zpěvák Ota Matoušek disponuje pro žánr ideálním hlasem. Skladby byly převážně ve středním tempu, a když to začínalo být trochu jednotvárné, kapela nasadila česky zpívanou baladu (je škoda, že čeština nezazněla víckrát) a poté i zazněl i hard rock. Některé songy byly bluesovými klasikami, jiné vlastní tvorbou. Půl hodina byla tak akorát a Blackout zanechali velmi pozitivní dojem.
V osm večer na podium přišla trojice hudebníků, kteří jsou osobně slavnější, než kapela, kterou dali dohromady. Kytarista a zpěvák Richie Kotzen má za sebou řadu hudebních projektů, znát ho můžete z působení u glam metalových Poison, hard rockových Mr.Big, nedávno natočil úspěšnou rockovou desku s Adrianem Smithem (Iron Maiden) „Smith/Kotzen“ a vystupuje i sólově. Za bicími seděl jeden z nejslavnějších bubeníků naší doby Mike Portnoy. Zakladatel prog metalových Dream Theater a chlápek, co hrál v tolika kapelách a projektech, že to ani není možné spočítat. Za všechny je dobré zmínit Transatlantic, Sons Of Apollo, Neal Morse nebo Avenged Sevenfold. A do třetice nejzkušenější a nejstarší člen kapely – Billy Sheenan. Tenhle pán hrál v Mr.Big (a stále tam hraje), Sons Of Apollo, s Davidem Lee Rothem nebo na desce s Michalem Kocábem „Afterlife“.
Kapela The Winery Dogs má sebou úspěšné tři desky, není proto divu, že u nás mohla mít rovnou dva koncerty, den předtím hrála v brněnském Sonu, což je větší prostor než pražské Akropolis. The Winery dogs obsáhnou klasický rock (ve stylu sedmdesátých let), blues či hard rock. Některé songy si nic nezadají s progresivně rockovými opusy. Kapela sáhla do všech svých desek, největší prostor dostaly skladby z eponymního debutu a z nového alba „III“. Skupina se ničím příliš nezdržovala, Richie Kotzen sice občas k publiku něco řekl nebo poděkoval, ale koncert plynul velmi rychle a energicky. Songy byly hitové, přesto si pro sebe hlavní pozornost kradly instrumentální dovednosti celé trojice. Portnoy bubnoval, jak kdyby to bylo to nejjednodušší na světě, Richie Kotzen parádním bluesovým hlasem zpíval na jedničku (parádní výšky nebo pasáže, kdy si člověk připadal skutečně jako v Americe několik desítek let zpátky), tenhle um ještě převyšovala jeho hra na kytaru. Blly Sheenan s baskytarou, to je úplně mimo kategorie. Je mu sedmdesát, na pódiu se pohybuje jako mladík a s baskytarou blbne s opravdovou vášní. Jeho energické pojetí hry se nedá napodobit. Všechny tři nástroje působily jako sólové a dominantní.
Nechyběly ani dvě samostatná sóla – na bicí a na baskytaru. To první bylo podivně krátké, to druhé až příliš dlouhé. Sheenan je mistr nad mistry, ale pět minut baskytarových onanií působilo nekonečně. Obě sóla považuji za jediné dva lehké mínusy večera, nicméně věřím, že většině lidí se líbila. Za vrchol koncertu lze brát novou chytlavou skladbu „Stars“, jež skrývá naprosto famózní instrumentální pasáž, která graduje a graduje, až Kotzen předvádí to nejlepší, co dovede v neuvěřitelném kytarovém sólu. Úžasně nakopla téměř heavy metalová „Oblivion“ a magicky zafungovala skvělá přídavková balada „Regret“.
Po hodině a půl byl konec. Dle tváří publika a dlouhých ovací lze soudit, že lidé byli nadšení. Nedivím se. The Winery Dogs ukázali, jak krásná je rocková hudba. Po všech stránkách (samozřejmě i zvukové) to byl skvělý zážitek a nezbývá než smeknout před pány muzikanty.
Playlist: Gaslight, Xanadu, Captain Love, Hot Streak, Desire, Mad World, Stars, Damaged, sólo na bicí, The Other Side, sólo na baskytaru, The Red Wine, I´m No Angel, Oblivion / Regret, Elevate
|
