Nekompromisní jihočeská blackmetalová formace NĀV vypustila do světa prostřednictvím labelu MetalGate běsnící bestii, která dostala jméno „Trpte“. Nová řadovka, která vyšla ve všech formátech, navazuje na předešlé nahrávky, kterými si kapela vybudovala slušné renomé nejenom na tuzemské scéně. Na otázky odpovídal kytarista a zpěvák Ivan.
Trpte je venku, proto se musím zeptat na tvé pocity…
Radost, lehká nervozita a úleva. Master máme hotový už od ledna, ale chtěli jsme všechny formáty vydat najednou, takže čekání bylo nekonečný. Na druhou stranu čekačka na vinyl nebyla nakonec tak dlouhá, jak nás strašili.
První dvě desky byly kritiky i fanoušky perfektně přijaté, proto se nabízí otázka, zda jste necítili při točení novinky určitý tlak. Přece jen jsou tu jistá očekávání.
Ani ne, už během točení „Arcizla“ jsme měli několik demonahrávek a přišlo nám, že nový materiál je minimálně srovnatelný. Nahrávání proběhlo v klidu.
V čem vnímáš největší posun ve srovnání s předešlou deskou?
Určitě ve zvuku, tam je pořád kam se posouvat. Herm si pořídil nové bicí a ten rozdíl je neuvěřitelný. Vlastně celkově je cítit progres v použité nástrojovce. Nevím, jestli to nebude znít jako klišé, protože to vždycky říkají všichni, ale co se týká skladeb, tak jsou tam větší hitovky. Zároveň mi deska přijde temnější. Ale přirozeně navazuje na předchozí „Arcizlo“, nejsou tam nějaké výrazné stylové kotrmelce. Tentokrát máme i více hostů, v klipovce "Vukojebina" nám hostuje Veronika Zemanová z Kalle a Nod Nod. Když jsem ten song složil, věděl jsem, že tam musí být dívčí vokál, a po důkladném uvážení byla Verča volbou více než logickou. Epický zavírák "Vesmir" zas zdobí hlas Vaška Slavíka z Five Seconds to Leave a Nod Nod. Jednou jsem ho v opilosti poprosil, jestli by něco nenazpíval do black metalu, přičemž "Vesmir" byl vál, kam se přesně hodí. Se sbory nám opět pomohla stará dobrá parta ze zkušebny, byť s drobnou obměnou oproti minule, jmenovitě Deadwith (Noise Cowboys), Ren (Bad Earth), Hans (Serious Music, KillChip a jiné), Jéža a již zmíněný Vaško. Bubeník Herm si zazpíval song "Promaja", kde se k němu přidaly i jeho děti.
NĀV jsou hudebně velmi intenzivní kapela, přesto poměrně dost stavíte i na atmosféře. Jak moc důležitá pro tebe v black metalu je?
Atmosféra je jedna z nejdůležitějších složek. Chci mít vždycky z atmosféry husí kůži, ať poslouchám jiné kapely, nebo tu vlastní.
Co vlastně z black metalu nejradši posloucháš? A co tě formovalo?
Momentálně u mě vedou Misthyrming a Wiegedood, obě kapely jsem viděl letos na festivalu Brutal Assault a byl to zážitek. Nejsou to moc tradiční black metaly, což se mi velmi líbí. Co mě formovalo? Mám to vzít od mládí, kdy to šlo od Erica Claptona, ZZ Top, Black Sabbath přes Nirvanu k Sepultuře a Soulfly? Nebo rovnou černý kov, kdy to šlo od Dimmu Borgir přes Deafheaven, Masters Hammer až k Mayhem, Satyricon a Rotting Christ?
Novinka vychází i na vinylu. Jaké to je držet v ruce asfalt s vlastní muzikou?
Je to úžasný. Vzhledem k nákladům na výrobu to pro mě kdysi byla neuskutečnitelná meta. Držet v ruce už druhou desku, na které jsem se podílel, je splněný sen. Mám zase radost jak malej kluk!
Ještě bych se rád zastavil u zajímavého obalu. Je pro tebe vizuální složka alb významná?
Naprosto. Mám rád umění a pěkné věci, obal desky ti udá i atmosféru a náladu nahrávky, musí to spolu pěkně fungovat.
Vloni jste vydali splitko, na kterém se nachází cover od The Plastic People Of The Universe. Čím vás oslovila letitá temnost Co znamená vésti koně?
Pamatuju si, když jsem mnoho let zpět viděl v televizi koncert The Plastic People Of The Universe s brněnskou filharmonií. Uhranulo mě to, říkal jsem si, že to je vlastně androšáckej black metal. Ty postupy, text o věšení svatých (podle toho se taky jmenuje vál Hang the Saints na Arcizlu)… věděl jsem, že z toho jednou musím udělat blackmetalovou coververzi! A když přišli Łūt s nabídkou splitka, tak jsem pro cover bez váhání volil The Plastic People Of The Universe.
Máte nějakou zpětnou vazbu od posluchačů z řad undergroundu?
Na Skalákově mlýně, kam jezdím s přestávkami pařit asi třináct let, jsem o tom letos mluvil s Vladimírem Lábusem Drápalem. S nadšenou jiskrou v očích mi říkal, jak je to skvělé a že se mu to moc líbí. Sdílel to i na profilu svého labelu Guerilla Records, přičemž komentáře pod tím to vychvalovaly, takže z toho mám taky radost.
Co dál? Jaké jsou další mety, které nyní máte před sebou?
Mety jsou… a není jich málo. Z těch dlouhodobějších je jí samozřejmě další deska. Mám už na ni hotových tak 80 % textů a s Hromym máme zhruba pět demáčů. Další budou přibývat. Koncept, jméno a směr máme vytyčeny. Největší prioritou je teď ale naučit se pořádně desku současnou, ať ji můžeme co nejdříve hrát na koncertech.
|
