Portugalská zpěvačka Paula Teles může být ve své zemi známa díky působení v kapele Waterland, do jejichž poměrně rozsáhlé diskografie se však ještě nestačila zapsat, či z působení v Lilith´s Revenge, s nimiž před dvěma lety nahrála debut "Children From Eden". Tahle skromná bilance zafungovala jako odrazový můstek k tomu, aby se pustila do svého prvního sólového alba. Debut „Desencanto“ splňuje limit pro dlouhohrající album s odřenýma ušima, nahrávka má takřka přesně třicet minut a obsahuje pouze sedm songů. Album „Desencanto“ Paula nazpívala v mateřštině, přičemž portugalština není v metalu příliš často ke slyšení. Žánrové zařazení není úplně jednoduché, deska se snaží o pestrost, někdy nabídne symfonický metal, jindy převládá prog a nechybí ani prvky tradiční portugalské hudby.
Úvodní „Grito“ mate tělem, protože začíná jako portugalská folková písnička, kterou táhne jen Paulin hlas a akustická kytara. To se brzy změní a přidají se metalové instrumenty a tvrdé riffy, atmosféra zní najednou epicky a symfo-metalově. Podobně žánrově nejednoznačný je i titulní song. Docela dlouho se jedná smutnou, téměř akustickou baladu. Paula Teles má nejspíš ráda kontrasty, a tak se na vás brzy přiřítí mohutná kytarová stěna. Co se nemění, je naléhavost Paulina hlasu. Její zpěv pro posluchače bude asi to nejpřitažlivější. Krásný a plný vokál se hodí jak k lidové části hudby, tak i k metalové. Přitvrzení přichází s „Jogo Do Silencio“. Začátek je jak z melodeathového fláku a Paule vypomáhá Björn „Speed“ Strid. Čilý zpěvák zní trochu jinak než obvykle, neboť zpívá portugalsky a svůj rozsah řádně provětrá.
Ačkoliv zní nahrávka skvěle a semknutě, druhá polovina již tolik neohromí. Překvapení ze stylu a Paulina zpěvu je pryč a proto se zbytek alba může jevit horší. Hitový potenciál mají skladby poize z první poloviny. To ale neznamená, že by deska začala nudit, na to je stopáž dost krátká. „Desencanto“ je velice zajímavá a osobitá deska. Kdo rád objevuje, mohl by být spokojený. Hudebně není Paula Teles nikterak objevná, ale způsob kombinace tvrdých metalových riffů, symfo-metalu a prvků portugalské lidové hudby je nevšední. K tomu přičtěte občasný příklon ke gotice, osobitý projev zpěvačky a fakt, že je deska v portugalštině. Výsledkem je velmi podařený debut a žhavý tip pro fandy metalové hudby se zpěvačkou za mikrofonem.
|
