Už ani nevím, co mě přimělo okusit ukázku z nové desky španělských Eden. Vždyť přebalový motiv svádí myšlenky k nejtuctověji pojatému hard rocku či něčemu podobnému. Snad šlo o podvědomé vnuknutí, které souviselo s názvem kapely a touhou po slyšení nějaké "rajské" rock / metalové hudby. Buď jak buď, díky zkušebnímu nástřelu na youtube jsem mohl objevit velmi dobré album, jehož některé momenty skutečně nemají daleko k vytříbeně zábavnému hudebnímu zážitku.
Parta Eden funguje od roku 2002, kdy příčinu k jejímu vzniku zavdali kytarista Javier Díaz a bicmen Rafael Yugueros, bývalí členové známého spolku Warcry. Započala tím nejen série několika studiových alb, ale také mnoha personálních obměn sestavy. Do dnešních dnů v kapele vydržel pouze Javier, přičemž novinku "Alma de libertad" (Svobodná duše), která je v pořadí šestým řadovým počinem, tvořil s víceméně novými spoluhráči. Pokud ale veškeré změny, jež proběhly po předešlém zápisu "El despertar de los suenos", měly vést k nabrání nových inspirací a osvěžení autorské formy, pak se tato transformační mise setkala s jednoznačným úspěchem.
Brzy po spuštění desky začne být zřejmé, že tady - navzdory fotce na coveru - o čistokrevný hard rock rozhodně nepůjde. Španělská pětice hraje melodický heavy metal s přesahy do AOR i poweru, a nebojí se zakomponovat ani teatrální symfonie, jak dokáže vstup do úvodní skladby "Ave fénix". Přejíždění mezi subžánry působí neobyčejně sebevědomě a hlavně organicky, takže se případné pokusy o konkrétní škatulkování míjí účinkem. Na své si každopádně přijdou příznivci typické románské heavy melodiky, ve které se zračí zkušené skladatelství a řemeslná zručnost, včetně příjemně civilního projevu zpěváka Diniho a profesorské zvukové produkce z dílny neznámého - ale evidentně velmi nadaného - Alfreda Arolda.
Z kvalitativně kompaktního alba lze vypíchnout lehkorukou skladbu "Nunca más" s AOR energií, atraktivně pauzírovanými slokami a náramně svěžím refrénem, dále "Ellu" se skluznou melodií, jež vynese k výšinám odhodlaný vícehlasný chorus, polobaladickou chuťovku "Puede ser", předposlední "El fin" s dalším výrazným otiskem AOR, nebo finálovku "Cómo un León", která evokuje španělské krajánky Saratoga v jejich nejlepších letech. Formace Eden se vrátila na scénu v silné autorské formě, díky čemuž se album "Alma de libertad" stává nečekaným, ale o to příjemnějším zpestřením aktuální sezóny.
|
