Domácí Ereley si s každou deskou dávají na čas, ale to je v pořádku, protože jejich tvorba byla vždy velmi kvalitní. Čtyři roky po albu „Diablerie“ Ereley hlásí změnu vydavatelského labelu, od Massacre records zamířili opět k zahrabičnímu vydavatelství. Novinku "Garden" vydávají WormHoleDeath Obal desky by se možná hodil k nějakému alternativnímu rocku, ale Ereley i nadále pilují osobitý progresivní metal.
„Garden“ má osm skladeb a bezmála hodinovou stopáž. Úvodní „Mordo“ ukazuje Ereley takové, jak je známe a nabízí kombinaci progresivního rocku, metalu a hrubých death metalových pasáží. Jestliže uslyšíte inspiraci například v Cynic, budete na správné stopě. Hřmotné pasáže střídají velmi křehké, v pozadí zní varhany a atmosféra je značně potemnělá. Zvuk je na vynikající úrovni a nejspíš i nejlepší v historii kapely. Vše je jasně čitelné a každý nástroj má svůj prostor.
„Symphony Of Hell“ pokračuje v temné auře nahrávky. Čistý zpěv se střídá s agresivnějším výrazem a místy pozvolna přechází do growlu. Opět nechybí ryze progové mezihry a velmi křehká pasáž, která zní až psychedelicky. Název skladby „Type O Steele“ evokuje odkaz na Petera Steela a jeho Type O Negative, nicméně skladba jede ve stylu Ereley, ačkoliv stopy gotiky byste v ní také našli. Song nabídne i rychlejší pasáže, jinak se kapela drží spíše ve středním tempu. „Black Floyd“ má více než osm minut a její úvod je krásný a klidný. Skladbě vévodí sólová kytara, song se pozvolna rozvíjí a formuje, tak, jak je u progu zvykem. Nechybí death metalové pasáže a ukazuje se, že Ereley si dovedou poradit s takto dlouhými skladbami.
Pokud by se dalo něco desce vytýkat, pak jedině její délka. Necelá hodinka není až tak příliš, ale se album nevyhne v závěru jisté unavenosti, ačkoliv se tomu Ereley snaží předejít. Ne, že by byly skladby horší, jen jsou občas utahané a nebylo by na škodu zařadit i rychlejší songy nebo více rychlých pasáží. Dynamika skladeb je ale v pořádku a Ereley i v tomto udělali krok kupředu, jako by stále vybrušovali svůj výraz. Hudba je stylově stejná jako v minulosti, ale více propracovaná a lépe znějící, díky kvalitním kytarovým sólům, práci s atmosférou či výborným vokálům. Oproti minulosti šli Ereley ještě více do progresivně metalového výrazu, nechybí však velmi chytlavé motivy, které si posluchač dobře zapamatuje.
„Garden“ je výborné album. Opravdová zahrada melodií a progresivního metalu. Kapela se posouvá, zároveň ale ničím vyloženě nepřekvapila a nahrávka by zasloužila místy osvěžit něčím rychlejším.Komplexní nahrávka, která se moc dobře poslouchá a je s podivem že Ereley nejsou známější, protože hudbu dělají velice kvalitní kvalitní.
|
