Pokud na předešlých pěti albech severských rychlomelodiků Veonity může být něco považováno za výraznější slabinu, pak je to zpěv předáka a kytaristy Anderse Skölda. Těžko říct, jestli to švédskému kapelníkovi konečně došlo, případně mu někdo něco naznačil, jisté ovšem je, že na šesté řadovce na pozici frontmana stojí jiná osobnost, konkrétně Isak Stenvall, který dříve působil v partě Lancer.
A přestože ani Isak nepatří do první pěvecké ligy, můžeme napsat, že jde rozhodně o změnu k lepšímu. Jen občas se stane, že malinko nestíhá v případě střednětempých songů, kterých je ale na novince Veonity minimum. Anders Sköld jako by se s menší porcí odpovědnosti uvolnil a stvořil album, na němž se přímočaře uhání k cíli, a to po dálnici, která byla vystavěna už na konci devadesátek, přesto je pořád bez problémů sjízdná. Pro fanoušky tradičního power-speedu jde převážně o radostnou záležitost, ačkoli i velmi konzervativní posluchač občas bude muset povytáhnout obočí nad nepůvodností nabízeného materiálu.
Například intro "Premonition" svojí stavbou velmi připomíná vstupní skladbu z alba "No World Order!" od Gamma Ray. Podobnost se dokonce přelévá do titulu úvodní stopy, kterou Švédové ocejchovali titulem "Chains of Tyranny", zatímco v případě Němců to bylo "Dethrone Tyranny". Trochu podivné, na druhou stranu je nutné zmínit, že v samotných skladbách (včetně té úvodní) už k mnoha dalším vykrádačkám nedochází, i když jména jako Heavenly nebo Hammerfall nám v hlavě budou naskakovat hodně často.
Jenže veškerou nepůvodnost supluje nadšení, se kterým švédská pětka ke své tvorbě přistupuje. Nekomplikované struktury, lehké harmonie, chytlavé vyhrávky, sóla a refrény, při kterých zní bombastické sbory a motivy. Vypíchnout je možné kousek "Carry On" s nádhernou hlavní melodií či závěrečnou singlovku "The Final Element", kterou protkávají bezmála neoklasické sekvence. Z druhé strany volají po "nahlášení" songy "Riders of the Revolution" a "Kings of Dreamland" s pomalejším tempem, při kterém jsou Švédi celkem nahraní a nemají se za co schovat. Jinými slovy, když je to rychlé a vzletné, je to dobré. Kdo téhle hudební filozofii rozumí, bude s poslechem šestého zápisu Veonity spokojen.
|
