Byl konec roku 1971, který v pamětech členové kapely považovali za nejdůležitější období kariéry. Od léta v éteru létala skladba „Get Down And Get With It“, která způsobila, že mladá skinheadská kapela se pomalu začínala stávat miláčkem britského publika. Když naskočila na právě se rozjíždějící vlnu glam rocku, začala tomu přizpůsobovat image. Všichni členové se rozhodli znovu se nechat narůst dlouhé vlasy, oblékli se do pestrobarevných šatů, leckdy prohlédli i skříně svých matek a začali představovat to, co je mělo v dalších letech definovat. Mnohem důležitější bylo, že po úspěchu „Get Down And Get With It“ po nich manažer Chas Chandler začala rychle požadovat další hitový singl. Měl ještě další podmínku. Tentokrát musel pocházet z autorské dílny, protože spoléhat se na coververze byl trochu laciný a krátkozraký přístup.
Legenda mluví o tom, že skladba „Coz I Luv You“ byla napsána za půl hodiny, poté, co si dvojice Noddy Holder a Jim Lea dala schůzku ve zkušebně. Tato půlhodinka otevřela úspěšnou spolupráci obou muzikantů, která měla v následujících několika letech katapultovat Slade do pozice, v níž se tvrdilo, že čtveřice je stejně významná, jako byli kdysi The Beatles. Je v tom trocha nadsázky, ovšem alespoň v první polovině sedmdesátých let byla sláva Slade tak velká, že se mohla rovnat Fab Four. „Myslím, že jste napsali svou první hitovou skladbu. Ne, ve skutečnosti si myslím, že jste napsali hit číslo jedna,“ řekl Chandler poté, co slyšel skladbu, jíž vévodí elektrické housle, které obsluhoval Jim Lea a neodolatelný řezavý hlas Noddyho Holdera. „Coz I Luv You“ se hitem číslo jedna ve Velké Británii i Irsku zanedlouho skutečně stala a kapela poprvé zakusila, jaká je opravdová sláva. Ještě do konce roku na průlomový singl navázala další velmi úspěšnou skladbou „Look Wot You Dun“ a na začátku roku 1972 se další singl „Take Me Bak `Ome“ znovu podařilo umístit na první místo britského žebříčku.
Byl čas i na další dlouhohrající desku, protože Chandler cítil, že se kapele začíná dařit a padají z ní znamenité skladby. I proto se rozhodlo, že žádný z úspěšných čtyř singlů se na nové album, které dostalo název „Slayed?“, nebude umisťovat a fanoušci, kteří se za kapelou hnali po zástupech, měli dostat pouze nový materiál. Tomu velmi pomohlo, že zvolený pilotní singl „Mama Weer All Crazee Now“ vyšel už koncem srpna 1972, přičemž emise alba byla naplánována až na listopad. Nadšení, které provázelo singl, jenž symbolizuje až hysterický refrén, který byl součástí každé tehdejší párty, trochu ochladlo v říjnu, kdy kapela do světa vypustila druhou upoutávku „The Whole World`s Goin` Crazee“, kterou preferoval Chandler na úkor kapelou prosazované„Gudbuy T`Jane". Chandlerův tip nevyšel a k chystanému albu začínali fanoušci přistupovat s trochou despektu. Situaci zachránila „Gudbuy T`Jane“, vzpomínka na ženu nabízející v televizní show erotické stroje, která vyšla zároveň s albem.
„Mama Weer All Crazee Now“ a „Gudbuy T`Jane“ jsou skladby, které desku táhnou daleko do nadprůměru, a i když jim dobová kritika prorokovala jepičí život, obě přežily až do dnešní doby a neobejdou se bez nich playlisty rockových rádií ani oldies diskotéky. „Slayed?“ ale obsahuje další řadu výborných věcí, které svědčí o tom, že kapela, které definitivně vévodil autorský tandem Holder / Lea, našla svatý Grál, vzorec, podle něhož začala psát. „Look At Last Night“, „I Don`t Mind“, závěrečný rock n`roll „Let The Good Times Roll“, či velmi podařený cover „Move Over“ od Janis Joplin, jsou dnes už zapomenuté věci, ale jejich připomenutí dá jasně znát, že Slade byli našlápnutou kapelou, která sypala skvělé nápady z rukávu. Deska obsahuje i utajený klenot „I Won`t Let It `Appen Agen“, jehož půvab přežil do dnešních dnů a skvěle melodicky postavený refrén dokáže i po víc než padesáti letech vyvolat příjemné mrazení.
Čekal se velký úspěch a ten se dostavil. První místo v britské albové hitparádě ukázalo, že je nutné začít brát Slade vážně a konkurenci v nich začali spatřovat i hegemoni Deep Purple a Black Sabbath. Slade udeřili na zábavnější notu, a jejich publikum se bavit chtělo. Kapele se trochu zatočila hlava, když se dostala do první stovky i ve Spojených státech, ovšem je nutné podotknout, že americký trh jim po celou dobu kariéry zůstal uzavřený. Ale v roce 1972 to na průlom vypadalo, obzvlášť poté, co do hry vstoupil další singl „Cum On Feel The Noize“, který americkému publiku kápl do noty.
Jak už to bývá, každý úspěch má stinnou stránku a v případě Slade nabrala skoro až tragický rozměr. V hlavní roli se ocitl bubeník Don Powell. Když 8. června 1973 skončil v nemocnici poté, co zkolaboval na konci koncertu v Birminghamu, mohl to brát jako varovný signál. Mnohem horší věc měla přijít o měsíc později, 4. července v jednu hodinu v noci projel na Compton Road West ve Wolverhamptonu živý plot a ve vysoké rychlosti naboural do zdi. Na místě zemřela jeho přítelkyně Angela Morris a Powell musel být v kritickém stavu převezen do nemocnice. Rychlík Slade s ohromným skřípotem zastavil.
|
