HATCHET - Leave No Soul
Americká skupina Hatchet za to vždy uměla vzít. Jenže autorská kvalita není tím, co čtveřici borců ze San Francisca občas dělá problémy. V případě minulé řadovky "Dying to Exist" to byl zvuk, který totálně zazdil veškerý hudební potenciál. Od té doby uplynulo šest let, během nichž měla sestava dostatek času na zpytování svědomí. Pokud můžeme soudit z obsahu říjnového EP "Leave No Soul", pak se zdá, že to vyšlo. Nejnovější kraťas láká už na obalovou malůvku, která je vizuálně mimořádně atraktivní. Po spuštění nahrávky se z repráků vyrojí nespoutaná dávka rychlosti a takového množství temp, až se nám z toho zatočí hlava. Amíci jsou při chuti, a do ohnivé energie přilévají svůj oblíbený nadžánrový olej. Pokud někoho zajímá, jak by zněli Iron Maiden, kdyby hráli thrash, má zde odpověď. V některých momentech dokonce agresivnější styl zcela ustupuje do pozadí a scéně vévodí melodický heavy metal. Díky zaujetí amerického kvarteta ale na tuhle hru rádi přistoupíme, zvlášť s ohledem na slušný zvuk (ačkoli kdyby byla produkce o něco řezavější, nic by se nestalo). Přidáme-li k trojici nových songů dva slušné - i když ne nezbytné - covery od Annihilator a W.A.S.P., vyjde nám z toho zdařilé a nadmíru zábavné EP.
7,5/10
YouTube ukázka - Leave No Soul
HAVOK - New Eyes
S novým EP amerických borců Havok je spojena radost i zklamání. Zaprvé je skvělé, že o sobě kapela dává po čtyřech letech zase vědět, na druhou stranu jde o krátké album, na kterém najdeme pouze dvě nové skladby a dvě předělávky. Po časovém úseku, kdy se v běžném světě stihnou odehrát dvě letní olympiády, by člověk přece jenom čekal trochu víc. Vlajkovou lodí aktuální etapy Havok je videoklipovka "Death Is an Illusion", následovaná titulním kusem. Obě skladby nás utvrdí v pokračující autorské formě, která svůj dosavadní vrchol nalezla na předešlé desce "V". Rtuťovitý thrash s extrémně jedovatým hrdlem Davida Sancheze, výbornými riffy a skvostně nazvučenou rytmickou sekcí, právě toho jsme byli svědky v minulosti a nic se na tom nemění ani v roce 2024. O to větší otazník se váže ke dvojici coversongů, z nichž především ten, který vzdává hold Metallice, čpí zbytečností, ba co hůř, totální servilností. Hudebníci se vůbec nesnaží o vnesení vlastního xichtu a otrocky se slavným krajánkům klaní, až jim musí lupat v kolenou. Hodnocení nového EP je tím nenávratně poznamenáno, pokud bychom se ale zaměřili pouze na nové songy, můžeme číslo pod recenzí zaměnit za jasnou osmičku.
6,5/10
YouTube ukázka - Death Is An Illusion
PUBLIC INTOXICATION - Ritual Cave
Také Španělé Publix Intoxation na svém říjnovém kraťasu servírují dvě nové skladby, které dají dohromady pouhých šest minut. Je to ale pořád milejší, než kdyby stopáž uměle natahovali bůhvíjakými covery. Jedinou nevýhodou je neustálé vracení EP na začátek hrací doby, což je činnost, kterou je vzhledem ke kvalitě hudby nutné dělat velmi často. Představme si výcuc z tvorby Power Trip, zmixovaný se zpěvem podobným projevu Johna Tardyho z Obituary. V reálu to znamená atraktivní stavbu songu s mlsnými nájezdy, hromovými přechody a rytmizací, u které je těžké setrvat v klidné poloze. Předěl mezi dvojicí songu tvoří útrpné naříkání, aby poté nastal další šťavnatý nářez, jehož bonusem je divoké kytarové sólo. Přidejme k tomu výborný sound a krom krátké stopáže si v případě tohoto EP opravdu nemáme na co stěžovat.
7/10
YouTube ukázka - celé album
|