„Nabubřelosti, která mou tvorbu provázela poslední roky, už bylo dost. Chci se vrátit do sedmdesátých let,“ řekl v době největšího rozpuku grunge Alice Cooper. „Tehdy jsem dělal nejlepší alba a proto by vodítkem mohla být „Wind-Up Toy“ z poslední desky, která takový návrat předznamenává,“ dodal. Jeho vyjádření z roku 1993 zavání alibismem, protože hudba, s níž se prezentoval na „Trash“ a „Hey Stoopid“, byla americkými médii a vydavatelskými společnostmi takřka postavena mimo zákon, a Cooper měl výhodu, že mohl navázat na období před albem „Constrictor“, které nebylo nijak zvlášť spjaté s glamem či heavy metalem. Druhou věcí je, že obě desky z přelomu osmdesátých a devadesátých let Cooperovo jméno katapultovaly do výšin, kam předtím ani nedohlédl (a je jedno, že jeho jedinou jedničkou americké hitparády bylo „Billion Dollar Babies“), takže takový odsudek byl dosti nespravedlivý. Jenže pokud chtěl Cooper přežít v devadesátých letech, musel si posypat hlavu popelem a poplivat všechno, co mělo spojitost s předchozí dekádou, neboť sedmdesátá léta grungerům nevadila.
Částečně se deska k sedmdesátým létům vrací, což je případ zejména úvodní „Sideshow“, nabízející překvapivě civilní tvář páně Coopera, včetně méně přírodnějšího projevu, než bylo ke slyšení v minulých letech. Návrat do minulosti umocňuje použití dechové sekce, což dává vzpomenout na alba „Welcome To My Nightmare“ a „Alice Cooper Goes To Hell“. V podobném duchu se pohybují i „Nothing`s Face“, „Bad Place Alone“ a závěrečná „Cleansed By Fire“, které jsou mnohem méně výrazné než lepší položky Cooperovi diskografie a vzbuzují dojem nastavované kaše. Pozornost dokáže upoutat strašidelná „Lullaby“, která jako jediná evokuje atmosféru „Welcome To My Nightmare“, včetně lehkého využití hororových motivů. Největším hitem alba je skvělá „It`s Me“, jakási Cooperova odpověď na vlastní bombastičtější baladu „Only My Heart Talkin`“ z „Trash“. „It`s Me“ jako jediná odkazuje k nedávné Cooperově etapě, za což může skutečnost, že se pod ní podepsaly ústřední postavy kapel Night Ranger a Styx Jack Blades a Tommy Shaw, nedlouho předtím vůdčí osobnosti superskupiny Damn Yankees.
|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| ALICE COOPER - The Last Temptation |
|
Jan Skala  |
|
Již v sedmdesátých letech šokoval Alice publikum na svých koncertech perfektně propracovanou divadelní show se spoustou umělců a rekvizit. On sám si ve svém kabaretu rád hrál na samotného principála, který celý rockový cirkus řídí. Tahle pódiová show se postupně vyvíjela, od herců v kostýmech v sedmdesátých letech až po známé vystoupení s gilotinou, svěrací kazajkou a skřítky v letech devadesátých. Tohle vše se pak odráží právě na desce "The Last Temptation".
Desku otevírá skladba jménem "Side Show", která začíná akustickou kytarou a posléze se změní v melodickou rockovou baladu po vzoru Kiss. Z celku pak musím vyzdvihnout ještě další dvě písně. "Lullaby", v překladu ukolébavka, se opravdu nese v duchu písniček na dobrou noc pro zlobivé děti. Jedná se vlastně o baladu o všech příšerách, které vás můžou v noci potkat. Z poloviny je zpívána a z poloviny odrecitována. Píseň "Lost in America" se jako jediná z celé desky dostala i do rádií. Chytlavý text klasické odrhovačky vypráví o mladém Amíkovi, kterému není v životě zrovna veselo. Rozvedli se mu rodiče, nemá holku, auto, ani na školu a jeho jediné potěšení je, učit se na kytaru zeppelínovskou "Stairway to Heaven". Většina skladeb je melancholická a pochmurná. Hodně těží na chytlavosti refrénů, takže na "The Last Temptation" těžko najdete nějaké kytarové vyhrávky či jiné instrumentální části. Nástroje tedy spíše představují jakousi kulisu textům. Někomu se pak může toto album zdát, na rozdíl od předchozích desek, poněkud nudnější a bez výrazného hitu. "Poslední pokušení" je ale v první řadě příběhová deska, která by se měla poslouchat od začátku do konce. Když se do ní zaposloucháte a zavřete oči, měli byste v ní najít krásu hororového příběhu. Ten byl ostatně i zilustrován Michaelem Zuillinim. Scénáře na motivy Coopera se ujal geniální komiksový scénárista Neil Gaiman.. Komiks vypráví o klukovi z Ameriky jménem Steven, který se bojí strašidelných příběhů. Alespoň dokud nepotká záhadného principála, kterého představuje sám Alice. Steven navštíví jeho Divadlo skutečna, kde opravdu pozná, co znamená bát se. Tento komiks se objevil ve třech dějstvích a byl přidáván i k limitované sérii desky "The Last Teptation", která je spíše pro skalní fandy Alice Coopera nebo pro ty, kteří stejně jako já, četli bezvadný komiks a chtějí si tak připomenout jeho atmosféru. zveřejněno 17.2.2007 |
| Číža 6/10 |
www.alicecooper.com
|
| Vydáno: 19.05.2025 Přečteno: 825x |
počet příspěvků: 3
| Titulek: | Příspěvek: | Datum: | Jméno: |
| Pro mě to byl taky... | 28. 05. 2025 15:28 | Bubák | |
| The Last Temptation | Alice Cooper byl... | 26. 05. 2025 9:04 | minstrell |
| Dlouho | Dlouhý čas jsem... | 20. 05. 2025 15:24 | Domy |