Posluchači moderního melody metalu si letos na nedostatek muziky rozhodně nemohou stěžovat. Jenom během prvních dvou měsíců jim nabídly hudební kolekce spolky Mantric Momentum, Enbound a Dynazty, na konci února se k tomuto triu přidala finská parta Arion. V pořadí čtvrté studiové album vychází po čtyřech letech, a podílela se na něm sestava, která drží pohromadě už celou dekádu. Lichotivé statistiky doprovází také hudba, jež potvrzuje stabilní a velmi energickou formu severské pětice.
Neumím si představit fanouška moderního (power) metalu, který by po poslechu titulu "The Light That Burns the Sky" vykazoval známky výraznější nespokojenosti. Skladby přetékají nejrůznějšími nápady a jejich sekvence ve své explozivnosti pocitově evokují art motiv i titul desky. Řemeslné výkony jsou excelentní, absolutorium zaslouží především klávesák Arttu Vauhkonen a kytarista Iivo Kaipainen, jejichž sólové eskapády chvílemi berou dech. V práci celé kapely je znát snaha po hlasité epice, jež by se dala klasifikovat jako konstruktivní tvůrčí neklid. Výhodou takového přístupu je v podstatě neustálý přísun energie, zádrhelem určitá vlezlost, se kterou v případě novinky Finů souvisí také přepáleně hřmotné počítačové orchestrace a hrubý basový zvuk.
Někdy by možná bylo lepší nechat skladby volně dýchat, a neubíjet jejich - mnohdy v podstatě popově písničkový - potenciál. Většina tvůrčích záměrů nicméně obstojí tak jako tak, např. valčíkově rozhoupaná "Wings of Twilight" s hostující Melissou Bonny disponuje přirozenou líbivostí. "Burning in the Sky" i titulní song jsou ohnivé a svěží jako pomerančový freš, "Blasphemous Paradise" vládne nejchytlavějším refrénem a "Wildfire" nabídne mix atraktivně vyostřené i hitové tváře finské kapely. Ta má ve své celkové podobě blízko k moderní etapě krajánků Stratovarius, včetně jemných progresivních prvků (nejpatrněji znatelných v závěrečné stopě "Into the Hands of Fate"). Čtvrá řadovka Arion i přes drobné výhrady obstála, a pokud ji někdo už nyní vidí jako nejlepší zápis finské kapely, nelze se tomu příliš divit.
|
