Mladá bouřící detroitská krev se zklidnila a život plynul v poklidném tempu statného šedesátníka. Tam, kde v minulosti Alice Cooper vyšiloval na pokraji schizofrenní rozpolcenosti, najednou prokazoval takový nadhled, že tím doslova šokoval staré příznivce, pamatující si bájnou dobu opusů „Billion Dollar Babies“ či „Welcome To My Nightmare“. Už dávno nepil, nebral drogy, což bylo u chlápka, který byl považován za synonymum hvězdného feťáka a ochlasty trochu s podivem, ale tento fakt mu dopomohl k tomu, že byl (a dodnes je) v docela vitálním stavu, a na rozdíl od řady dosud žijících kolegů nepůsobí na pódiu jako pacient léčebny dlouhodobě nemocných. Jeho hudba v tomto tisíciletí nevykazuje výraznou hitovost, nemá příliš co nového nabídnout, ale jistá kvalita je v ní pořád zachována. Ani jedna deska z téhle doby, ač k tomu některé měly blízko, nespadla do průměru, ale o vrcholových nahrávkách z let 1973, 1975, 1989 a 1991 si Alice mohl nechat jen zdát.

Uměleckou stagnaci Cooper, zahájil s deskou „The Eyes Of Alice Cooper“, na níž opustil moderní vyznění předchozích dvou alb, a s následujícím počinem „Dirty Diamonds“ trend podtrhl. Proto příliš nepřekvapilo, že s počinem „Along Came A Spider“ se Alice do sedmdesátých let vrátil znovu, zejména proto, aby si z bestselleru „Welcome To My Nightmare“ vypůjčil postavu Stevena, bývalé rockové hvězdy, která zahyne při letecké neštěstí a vrátí se jako upír, přízrak a nyní také jako psychopatický sériový vrah Spider. Jeho postava je hlavní spojnicí s minulostí, co se týče hudební složky, Cooper zvolil překvapivě jiný postup. Rozešel se s kytaristou Ryanem Roxiem (aby se jejich cesty v budoucnu znovu mohly spojit), s Damonem Johnsonem i s bubeníkem Tommy Clufetosem. Na jeho místo se vrátil Eric Singer v době, kdy domovští Kiss dočasně odpočívali, kytarové pozice připadly oběma producentům desky Gregu Hamptonovi a Dannymu Saberovi.

To je skutečnost, která „Along Came A Spider“ nejvíce odlišuje od obou předchozích nahrávek. Ryan Roxie, Damon Johson a Eric Dover jsou hráči striktně hard rockoví či glam metaloví. Saber s Hamptonem měli mnohem širší záběr a spolupracovali s umělci z různých koutů rockové i nerockové hudby. Jejich vlivem je album rozmanitější, mnohem modernější a zvukově ukotvené v době vzniku. Na druhou stranu je nutné přiznal, že Coopera nezastihlo album v úplně ideálním skladatelském rozpoložení, nabízí jen velmi málo výrazných věcí a nepomůže ani hvězdné hostování Slashe (Guns N`Roses) v nejlepší „Vengeance Is Mine“ a Ozzyho Osbournea v o poznání slabší „Wake The Dead“. Konstantní temná atmosféra, která umocňuje koncepční hororový příběh, je tím, co by mohlo posluchače k desce přitáhnout.

Hamptonova a Saberova produkce působí, jako kdyby deska navazovala i na industriálně experimentální kousky z přelomu milénia „Brutal Planet“ a „Dragontown“, což zdůrazňuje tvrdá „Catch Me If You Can“, či plíživá „(In Your Touch) With Feminime Side“, ale i ty jsou v celkovém hard rockovém duchu trochu ojedinělé, ač víceméně překvapivé. Obstojně dopadla baladická „Killed By Love“ a závěrečná „I Am The Spider“, která využívá hrstku modernějších postupů, ale především její hororová složka má na posluchače a zejména staré pamětníky blahodárnou moc. „Along Came A Spider“ se ani přes zajímavější pojetí nepřiblížila někdejším vrcholovým dílů, ačkoliv o tom nebývale silná masírka před vydáním desky hovořila. Zůstalo ale jen u toho, proto nahrávka zapadla zcela přesně do o poznání méně vzrušující části kariéry věčného černokněžníka.

Ta už nedokázala vygenerovat žádný milník, novodobou klasiku, kterou by bylo možné citovat vedle starých klasik, na druhou stranu je nutné přiznat, že ani s blížící se osmdesátkou Cooper na umělecké dno nepadl. Platí, že dnes je mnohem lepší vyrazit na koncert (stále to jde…), na němž zazní staré klasiky v obstojném a jakžtakž energickém provedení, než se věnovat novým deskám. Cooper je točí dosud a jako nejvydařenější z nich lze jmenovat „Paranormal“ z roku 2017, na níž se (stejně jako na rozpačité „Welcome 2 My Nightmare“) objevují přeživší (bez Glenna Buxtona) spoluhráči ze šedesátých a začátku sedmdesátých. Ačkoliv se jedná o dýchánek ve stylu „pamatuješ, jak nám to tenkrát hrálo…?,“ jde o setkávání velmi příjemné.

Díky dlouhé kariéře, která trvá už skoro šedesát let, je Cooper brán za rockovou instituci, legendu, která stála u zrodu a která je tu dosud. Jeho kariéra nebyla vyrovnaná, trpěla různými pády, po nichž se od Coopera už nic nečekalo, i vzestupy, při kterých dokázal přijít se skvělými alby. Navždy zůstane synonymem poctivosti starého hard rocku, jedním z jeho symbolů, na které se bude vzpomínat dávno potom, co jejich kariéra bude už jen encyklopedickým pojmem.

www.alicecooper.com

YouTube ukázka - Vengeance Is Mine

Seznam skladeb:
1. Prologue/I Know Where You Live
2. Vengeance Is Mine
3. Wake The Dead
4. Catch Me If You Can
5. (In Touch With) Your Feminine Side
6. Wrapped In Silk
7. Killed By Love
8. I`m Hungry
9. The One That Got Away
10. Salvation
11. I Am The Spider/Epilogue

Sestava:
Alice Cooper - zpěv
Danny Saber - kytara
Greg Hampton - kyara
Chuck Garric - baskytara
Eric Singer - bicí

Rok vydání: 2008
Čas: 44:17
Label: SPV/Steamhammer
Země: USA
Žánr: hard rock

Diskografie:
1969 - Pretties For You
1970 - Easy Action
1971 - Love It To Death
1972 - Killer
1972 - School`s Out
1973 - Billion Dollar Babies
1973 - Muscle Of Love
1975 - Welcome To My Nightmare
1976 - Alice Cooper Goes To Hell
1977 - Lace And Whiskey
1978 - From The Inside
1980 - Flush The Fashion
1981 - Special Forces
1982 - Zipper Catches Skin
1983 - Dada
1986 - Constrictor
1987 - Raise Your Fist And Yell
1989 - Trash
1991 - Hey Stoopid
1994 - The Last Temptation
2000 - Brutal Planet
2001 - Dragontown
2003 - The Eyes Of Alice Cooper
2005 - Dirty Diamonds
2008 - Along Came A Spider
2011 - Welcome 2 My Nightmare
2017 - Paranormal
2021 - Detroit Stories
2023 - Road

Související články

Foto: archiv kapely