TURBO - Blizny
to vyplodilo skvělé fláky...

AC/DC, THE PRETTY RECKLESS - Praha, Letiště Letňany, 26. 6. 2025
Nejsem žádný účetní a ty pasáčku ovcí a koz si...

AC/DC, THE PRETTY RECKLESS - Praha, Letiště Letňany, 26. 6. 2025
Ano, ano účetní Olda...zopakujte to znovu este...

AC/DC, THE PRETTY RECKLESS - Praha, Letiště Letňany, 26. 6. 2025
Mě není jedno kdo stojí na pódiu. Slepenec se...

TURBO - Blizny
Sry, myslel jsem "nikdy" :)

TURBO - Blizny
Zdá se že o té době víš celkem hovno(nikdo), kdo...

TURBO - Blizny
Je mi 51 a metal jsem začal vnímat někdy v sedmé...

TURBO - Blizny
jsem úplně na spodku Tvojí hranice (55) a byť...

TURBO - Blizny
Polské Turbo znám tak od svých 9 let, to už jsem...

TURBO - Blizny
Není mi 65, ani 55 a tvrdou hudbu jsem už v 80....












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




ANGELINE - Rhythm Of One

Švédští Angeline projevují mnohem více životaschopnosti, než by se čekalo a proto je jejich druhá fáze kariéry delší, plodnější a tím i mnohem úspěšnější než původní etapa z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Z té doby zůstala jen EP „The Legend“ a „Don`t Settle For Second Best!“, která jistý potenciál ukázala, ale díky nim se Angeline, kteří se pojmenovali podle staré skladby od Paula Sabu, hvězdami nestali. Byla těžká konkurence, protože skandinávské scéně v melodickém hard rocku či glam metalu veleli Europe, Pretty Maids, Treat, TNT a pro tuhle partu nezbylo místo. Zasáhl i osud, který tvrdě dopadl na zpěváka Jörgena Sigvardsonna, jenž těžce onemocněl a po dvou operacích srdce v únoru 1995 zemřel. Angažmá nástupce Leifa Grabbea se ukázalo být omylem, protože jeho koncertní výkony začal stále více ovlivňovat rockerský životní styl a vokalista byl decimován hektolitry alkoholu a zmáhán neustálými večírky.

V roce 1995 to Angeline zabalili a když o patnáct let později vyšla debutová deska „Confessions“, bylo to pro kapelu jako dar z nebes. Glam metalu se ve Skandinávii nebývale dařilo a kapela měla ambice zařadit se po bok nových hvězd. O rok později vydala album „Disconnected“, ovšem na dalších deset let to znamenalo stopku. Nový restart s počinem „We Were Raised On Radio“ patřil do ranku překvapivých, skutečnost, že jej nyní kapela podpořila novinkou „Rhythm Of One“ svědčí o tom, že u stockholmské party nyní panuje dobrá atmosféra. Frontman Jocke Nilsson se sžil s rolí zpěváka, kterou v devadesátých letech tvrdošíjně odmítal, a ačkoliv v porovnání se zdatnějšími kolegy z branže může jeho projev působit o poznání obyčejněji, k Angeline se hodí. Jocke získal potřebné ostruhy, naučil se zacházet s hlasem, je pevný v kramflecích a je jasné, že nedojde na takové faux pas jako kdysi, když hrál na playback a snažil se zamaskovat, že v podstatě vůbec zpívat neumí.

Nová deska Angeline je možná překvapivá tím, že vyšla, o to překvapí obsahem. Stockholmská čtveřice se vrací (ostatně jako na všech předchozích albech) do doby svých začátků, do časů, kdy melodický hard rock byl na vrcholu a vládl hitparádám. Kapela znovu přichází s křížkem po funuse, ale pokud patříte k milovníkům stylu, který se snaží alespoň využívat modernější nahrávací technologie, nemusí být „Rhythm Of One“ špatnou volbou. Deska má vyloženě podařený start, který po silných „Peace, Love & You“ a „Got Me Running“, vrcholí v euforické „Something`s Gotta Give“, připomínající klasickou tvorbu amerických Danger Danger, k nimž se severské party v tomto tisíciletí hlásí mnohem silněji, než by se kdy dalo čekat.

Když pomineme slabou „Hope Love & Everything“ (úplně nepřesvědčí ani poněkud plochá „Now You See Me (Now You Don`t))“, k lepšímu standardu se Angeline vrací s titulní „Rhythm Of One“. O tom, že natočili dobrou desku, znovu přesvědčí až „Can`t Get Enough“, která má v sobě kus předvádění z éry „Crazy Nights“ legendárních Kiss či Van Halen z dob zpěváka Sammyho Hagara. „When We Were Young“ a částečně i „Heal“ znovu skládá poctu Danger Danger a skrz na skrz prozářenému stylu jejich debutové desky. Zde kapela mobilizuje síly k závěrečnému útoku „The Bitter End“, který dává odpověď na to, proč kdysi byli Angeline považováni za heavy metalovou kapelu. Z toho však už mnoho nezbylo, protože jejich styl je sofistikovanější a promítá se do něj skutečnost, že v kapele nepůsobí žádní puberťáci ale muzikanti, kteří mají něco za sebou a berou věc s nadhledem.

Když budeme v případě „Rhythm Of One“ hovořit o nejlepší ze čtyř desek Angeline, nebudeme daleko od pravdy. Jde o to, že kapela přišla na způsob, jak nechat svou tvorbu zrát jako víno. Možná proto, že se na albu nachází na vrcholu a dokáže fanoušky potěšit ještě zdařilejšími kusy.

Jan Skala             


www.angelinetheband.se

YouTube ukázka - Heal

Seznam skladeb:
1. Peace, Love & You
2. Got Me Running
3. Something`s Gotta Give
4. Now You See Me (Now You Don`t)
5. Hope Love & Everything
6. Rhythm Of One
7. Can`t Get Enough
8. When We We We Were Young
9. Heal
10. The Bitter End

Sestava:
Jocke Nillson - zpěv, kytara
Janne Arkegren - kytara
Uffe Nillson - baskytara
Tobbe Jonsson - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 38:23
Label: Blow Your Fezz Off Music
Země: Švédsko
Žánr: hard rock/glam metal

Diskografie:
2010 - Confessions
2011 - Disconnected
2021 - We Were Raised On Radio
2025 - Rhythm Of One

Související články

Foto: archiv kapely


Vydáno: 26.04.2025
Přečteno: 326x




K článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.01134 sekund.