Vyprávět příběh kapely Kingdom Come znamená jít proti proudu času skrze všechna hudební dobrodružství a eskapády, jichž se fanoušci pod touto hlavičkou v průběhu let dočkali, až na začátek osmdesátých let. Poté, co zpěvák Lenny Wolf, vlastním jménem Frank Wollschläger, měl dost obskurních angažmá po Hamburku i okolí, v němž mu společnost dělal i slovenský muzikant Miroslav Šupica, rozhodl se zvednout kotvy a zamířit za oceán, kde jej lákala vidina velkého světa, rychlé slávy a nehynoucího obdivu fanynek a snad i fanoušků. Wolf si byl vědom, že disponuje zajímavým hlasem, jehož podobnost s Robertem Plantem byl slyšitelná. Dorazil do Los Angeles, které bylo v roce 1983 klíčem k jeho touhám a po zmonitorování terénu se spojil s kytaristou Brucem Gowdym, který měl za sebou angažmá v docela úspěšné, z dnešního pohledu spíše tragikomické kapele Halyx, lpící na image transgalaktické party ve stylu Hvězdných válek.

Gowdy toužil po něčem serióznějším, díky čemuž si s Wolfem padl do noty a vcelku brzy se jim podařilo sehnat smlouvu s vydavatelstvím MCA, které toužilo po neokoukaných jménech, která by podpořila rychle rostoucí heavy metalovou a glam metalovou scénu. V Los Angeles panovala po úspěchu alba „Metal Health“ od Quiet Riot horečka a nové kapely rostly jako houby po dešti. Spojenectví Wolfa a Gowdyho slibovalo úspěch, protože oba dokázali fanynky utáhnout na image a řadě byli velmi talentovanými muzikanty, kteří se skvěle doplňovali nejen na pódiu, ale i při skladatelském procesu. Stone Fury byli na světě a čekalo se, zda dokáží obstát v tvrdé konkurenci mezi Mötley Crüe, Ratt, W.A.S.P., Autograph, Night Ranger či Quiet Riot. Firma do nich vkládala velké naděje a vyslala je do drahých studií s producentem Andy Johnsem, který předchozí dekádu spolupracoval s největšími hvězdami, včetně The Rolling Stones a Led Zeppelin.

Johns pro Stone Fury vytvořil ultramoderní zvuk a pečlivou produkci, přičemž kladl stejný důraz na Gowdyho kytaru i Wolfův hlas, čímž kapela přesně zapadla do kontextu doby. Debutová deska „Burns Like A Star“ v sobě měla energii, která čerpala ze zbytků Nové vlny britského heavy metalu, jež spolu s Judas Priest a Iron Maiden dorazila do Ameriky o rok dříve, ale důraz kladla i na komerční stránku, tedy na výrazné refrény a silné melodické nápady kytarových sól. Vsadilo se zejména na skladbu „Break Down The Walls“, která v sobě měla prvky klasického rockového hitu, ovšem její úspěch zůstal za očekáváním, ač dodnes působí velmi dobře poslouchatelným dojmem. Představuje nejtypičtější tvář velmi úspěšného žánru, ovšem v rámci „Burns Like A Star“ je jen jednou z poloh, jakými se deska prezentuje. Už zde se ukazuje, že Wolf nebude pouze typickým rockovým pěvcem a skladatelem, že jeho záběr je mnohem širší.

Je zde přítomna i posedlost Led Zeppelin, za níž byl Wolf v dalších letech kamenován kritikou, ale milován fanoušky, zejména „Mamas Love“ se pyšní riffy jako z pera Jimmyho Page a Wolf nešetří vysokými výkřiky ve stylu Roberta Planta. Ve stejně valivém duchu se pohybuje „Tease“, v níž jsou inspirace britskou legendou o trochu méně okaté, ale i tak dostatečně slyšitelné. Tyto skladby jsou v opozici vůči komerčněji laděným písním, jejichž prostřednictvím chtěla firma desku prodat. Proto je tu „Life Is Too Lonely“, titulní „Burns Like A Star“, lehkonohá „Don`t Tell Me Why“, připomínající britské Def Leppard z předhysterické doby, či energická „Hold It“. Uměleckým vrcholem je závěrečná „Shannon You Lose“, která drží prst na tepu doby a dýchá atmosférou nočního Los Angeles, kde se psaly dějiny rockové hudby. Stone Fury u toho byli, ale příliš se jim z toho vytěžit nepodařilo.

„Burns Like A Star“ u žánrových fanoušků ve zkoušce časem obstála, protože je vyhledávanou, ač úzkoprofilovou záležitostí, obsahující kvalitní materiál. Komerční hledisko však nahrávka nenaplnila, z „Break Down The Walls“ se stal hit pouze v losangeleských klubech a nedokázala kapelu posunout dál. Desce chyběla hitová balada, na níž podobně znějící kapely sázely nejvíce, takže nedokázala zopakovat úspěch stylově spřízněných Vandenberg s kořeny rovněž v Evropě, což pro Američany představovalo lákavý exotický nádech. Singl se vyhoupl na 47. pozici americké hitparády, ale jak rychle zazářil, tak také pohasl. Pro kapelu i vydavatelskou firmu to byla studená sprcha, protože se čekala mnohem větší senzace.

MCA zdvihli varovný prst. Uvnitř Stone Fury kvůli tomu zavládla poněkud rozpačitá až pochmurná atmosféra, která z kapely vypudila jak basistu Ricka Wilsona, tak bubeníka Jodyho Corteze, který se do historie scény zapsal jako ten, který nabubnoval debutové album „Night Songs“ mnohem slavnější Cinderelly. Wolf s Gowdym to vzdát nechtěli, protože ve Stone Fury stále cítili potenciál. Tušili však, že v rukou už nemají nejlepší karty.

www.lennywolf.com

YouTube ukázka - Break Down The Walls

Seznam skladeb:
1. Break Down the Walls
2. I Hate To Sleep Alone
3. Life Is Too Lonely
4. Don`t Tell Me Why
5. Mamas Love
6. Burns Like A Star
7. Tease
8. Hold it
9. Shannon You Lose

Sestava:
Lenny Wolf - zpěv, kytara
Bruce Gowdy - kytara
Rock Wilson - baskyara
Jody Cortez - bicí

Rok vydání: 1984
Čas: 39:13
Label: MCA
Země: USA
Žánr: hard rock/glam metal

Diskografie:
1984 - Burn Like A Star
1986 - Let Them Talk

Související články

Foto: archiv kapely