Jedna ze záhad death metalu klade otázku, proč se britští Cancer nikdy nestali tak velkou kapelou jako Obituary, Dismember, Carcass nebo Morbid Angel, a odpověď na ni nenajdete ani na novince „Inverted World“, s níž se parta kolem frontmana Johna Walkera vrací ke studiové práci po sedmi letech. Nedozvíte se, proč kapela nikdy zcela neprorazila, přestože její death metal v určitých fázích kariéry vykazoval znaky nejvyšší kvality, a zda za to nemohl pouze hloupý název, kterým kapela občasně korigovala pojmenování CFC, čili Cancer Fucking Cancer, s čímž si moc nepomohla. Walker a jeho parťáci (jiní než dnes) hráli už skoro na samém začátku popularity death metalu a v letech 1990 a 1991 vydali ceněné desky „To The Gory End“ a „Death Shall Rise“, které orážejí původní ideje stylu, včetně chorobné složky, jež byla na death vždy nepřitažlivější.
Pro Cancer je důležité lpění na devadesátkových standardech a „Inverted World“ v tomto ohledu jde skoro až k dokonalosti. Když se Walker pokusil vykročit mimo klasický death metalový rám, vždy to tvrdě schytal a pokaždé to jeho kapelu takřka stálo existenci. Poprvé se tak stalo v polovině devadesátých let, kdy nechvalně proslulá deska „Black Faith“ odhodila výrazivo prvních tří alb a Cancer nasměřovala do mnohem populárnějších alternativních a grungeových vod. Byl z toho malér až na půdu a kredit Britů rázem letěl dolů. Kapela se rozpadla a ačkoliv „Black Faith“ nebyla špatná nahrávka, v dalších letech chyběla málokomu. Když se o devět let později vrátila s albem „Spirit In Flames“, byl z toho průser znovu, protože se na něm Cancer znovu pokusili vykročit z ranku, tentokrát směrem ke stoner metalovým výzvám. Kapela se znovu rozpadla a v dalších letech už nechyběla nikomu.
Bylo třeba vyvinout až nadlidské úsilí, aby si Cancer reputaci vybojovali zpět a k tomu bylo nutné kajícně se vrátit ke kořenům. Deska „Shadow Gripped“ proto byla taková, po níž fanoušci toužili přes dvacet let a novinka „Inverted World“ správnost tohoto kroku potvrzuje. Oproti ní minulé album vypadá je jako nadechnutí, protože duch pravých Cancer se v plné síle vrací nyní, po více než třiceti letech od ukončení klasické éry. Možná změna prostředí (Wallker opustil deštivou Británii a tvoří ve slunném Španělsku, kde našel i nové spoluhráče) přispěla k tomu, že novinku můžete zařadit do jednoho šiku s klasickými alby z let 1990 až 1993. Při jejím poslechu vás nenapadne myšlenka na to, zda je takový materiál v současnosti relevantní, jestli toužíte po kvalitním death metalu staré školy, je „Inverted World“ správnou volbou.
Walker znovu z hrdla doluje hluboké tóny, které sází mezi kytarové riffy, jež mají tendenci vlézt do stylové pokladnice, ovšem především skladby prokládá výtečnými nápady, ať už kytarovými či melodickými. Ze všeho nejvíce umí pracovat s atmosférou, kterou i přes moderní zvuk míří na začátek devadesátých let. V tomto ohledu exceluje zejména skladba „39 Bodies“, ve které zaujmou hlavně kytarové vyhrávky, sahající až ke klasickým kusům nedotknutelných Death. Hniloba a nihilismus příští ze skvělé „Amputate“, zabývající se humanitárními zvěrstvy v africkém Kongu. Vrcholem alba je dramatická „Jesus For Eugenics“, kladoucí důraz na kontrast mezi jemnějšími a drsnými pasážemi, což výsledný dojem ještě více podtrhuje. Když závěrečná „Corrosive“ končí album s až hypnoticky opakovaným názvem skladby, víte, že jste právě doposlechli jednu z nejlepších death metalových záležitostí poslední doby.
Díky ní jsou Cancer definitivně zpět a po desátkách let se jim daří získávat ztracené pozice. Nevymýšlí nic nového, což se od nich ani neočekává, ale definují to, co dělá death metal death metalem, což v tomto případě stačí. Cokoliv navíc by znamenalo jen ztrátu bodů.
|