Pro zbytek světa asi nebude název kapely mít tak alarmující podtón, ale vezmete-li pojem Neopera a začnete si s ním v češtině pohrávat, napadne vás možná neo-opera, ale může vám z toho vylézt i ne opera! A tak pro úspěšnou cestu do světa německé symfonické party může hrát roli zásadní otázka - kolikrát v životě jste cíleně vyrazili na operu? Neopera není zdaleka první partou, která v metalu využila operní prvky, nicméně hamburské septeto na tom plně založilo svoji podstatu v duchu tvrzení „…naše skladby jsou důkazem mimořádné synergie mezi intenzitou metalu a elegancí opery, bezproblémovým propojením těchto dvou žánrů jsme vytvořili zvuk, který rezonuje s fanoušky po celém světě a uchvacuje jejich srdce i mysl“ .

Nejsou. Písně spolehlivě chytnou za ucho, jak dávno víme, propojení těchto žánrů má něco do sebe, ale tam, kde (namátkou) Rhapsody Of Fire, Nightwish, Dark Moor a řada dalších ví, že prioritou pro ně je metal a do něj buď chytře rozpouští operní prvky anebo je přirozeně oblékají do metalového kabátu, Neopera se to snaží hrát na obě strany. V momentě, kdy začne opera dominovat (a není takových chvil málo), strašně rychle ztrácí tah. Ale fanoušek opery třeba bude v těchto pasážích spokojen a bude se hroutit z toho, když Neopera přitlačí na pilu, kdo ví. Zkuste skladbu „When Night Falls“, která začne akčním nářezem a chropotem, ještě v momentě, kdy se zapojí i čisté hlasy (nemůže chybět klasický – dokonce dvojnásobný - ženský soprán) má řádnou sílu, ale když se začne snažit o dramatizaci a následně přejde do ryze operní nálady, kouzlo je pryč.

A takhle to je v rámci alba pořád dokola – jednoduše řečeno, když Neopera ve svém autopopisu vypíchla pojem bezproblémové propojení žánrů, nemůžu se zbavit dojmu, že přesně to se jí často nedaří a celé to působí účelově poslepované. Škoda, melodie jsou zpravidla dobré a chytlavé, provedení nechybí zápal a když se Neopera vyhne na jedné straně přeplácanosti (i na tu v rámci touhy po košatosti dojde) a na druhé straně násilné snaze o propojení dvou světů (které mohou být snadno slučitelné) leze jim z toho příjemná muzika, opřená o pestré a silné zpěvy. Trošku to zavání pocitem, že by Neopera mohla vystupovat na otáčivém hledišti, na kterém by měla jednu sekci pro metal, druhou pro operu a třetí (z nouze ctnost) pro míchanici, protože udělat z toho jednolitý konzistentní celek se jí na „Eternal Source“ nedaří, takže prvotní kouzlo, nastartované na začátku desky (byť se jej v průběhu desky několikrát podaří přivolat zpátky) se příliš rychle vyčerpá.

https://neopera.com

YouTube ukázka - A Dawning Day

Seznam skladeb:
1. Overture
2. Lost Myself
3. A Dawning Day
4. Symphony of Hope
5. When Night Falls
6. A Dream of You
7. The Forlorn Child
8. A Sign of Light
9. Equilibria Forever
10. Postludium

Sestava:
Jasmin Gajewski - zpěv
Wiebke Krull - zpěv
Thorsten Schuck - zpěv
Denis Filimonov – harsh, baskytara
David Wieczorek - kytara
Vincenzo Mussolino - kytara
Florian Karbaum - bicí

Rok vydání: 2025
Čas: 43:54
Label: earMUSIC
Země: Německo

Diskografie:
2014 - Destined Ways
2025 - Eternal Source

Foto: archiv kapely