Pokud se stylů AOR a melodický rock týká, mezi nejlepší tituly letošní roku je řazena deska "Night Vision" švédského tělesa Streetlight. Oceňován byl už předloňský debut "Ignition", novinka je ale mnohými fanoušky hodnocena ještě o něco lépe. Není se co divit. Obsah "Nočních vizí" disponuje poctivým řemeslem a nemalou žánrovou chytlavostí, která díky kompoziční rozmanitosti udrží pozornost na velkou řadu poslechů.
Jakkoli pětičlenná sestava staví své písně na písničkovém základu, cesta vedoucí k tomuto cíli je ve skutečnosti velmi rafinovaná. Při podrobnějším zaposlouchání odhalíme vrstvené plochy a nástavbové sekvence, které oživují základní osu skladeb a dodávají jím nejen hravost, ale také krystalický osmdesátkový pel odkazující ke kapelám Def Leppard, Toto, či k nedávno obnoveným krajánkům Nestor. Melodická přítulnost stylu AOR je přirozeně rozvíjena popovými strukturami a zábavnými, mnohdy až tanečními tempy, jež nás automaticky nutí k rozpohybování těla a rytmickému tleskání ("Captured in the Night", "Sleep Walk").
Velkou část úspěchu zajišťuje dokonalý zvuk a stylový (ačkoli ne jedinečný) zpěv Johannese Hägera, popřípadě aktivní vícehlasá podpora zbývajících spoluhráčů. Pestrost desky podtrhne závěrečný kousek "End Game", ve kterém severský kvintet přeskočí na art-rockové území a na sedmiminutové ploše vystřihne znamenitou kompozici, jež s neodbytnou samozřejmostí zhmotní umělecké tendence kapely.
Z druhé strany je nutné zmínit dvojici příspěvků, které přece jenom přibrzdí hladký tok nahrávky. Zatímco v ostatních písních se asociace s jinými spolky drží na smysluplné úrovni, ve stopě "Late Night Hollywood" je hranice překročena a podobnost s hitovkou od Bon Jovi působí rušivým dojmem. "Straight to Video" se pak dá označit za jednu z běžných halekaček, kterých jsou tracklisty jiných (méně nadaných) formací naplněny k prasknutí. Nicméně mít na desetipoložkovém albu dvě spornější skladby není vůbec špatný výsledek, a pakliže se mezi vámi najde někdo, kdo byl ještě méně pohotovější než my (dílo vyšlo před půl rokem), neměl by s poslechem druhé studiovky Streetlight příliš dlouho otálet.
|