Už ve chvíli, kdy v úvodním intru „Zugarramurdi 1622“ začnou skřehotavé hlásky odříkávat ingredience do aktuálního čarodějnického koktejlu (křepelčí nohy a oči, netopýří křídla, pavoučí slzy, čerstvá krev panny…) musí být každému příznivci španělských folk metalových kouzelníků Mägo De Oz jasné, že u kapely je vše tak, jak má být. I přes to, že ani tentokrát nezůstala stát na místě a jediný pamětník vstupu kapely na scénu (před šestatřiceti lety), bubeník Txus di Fellatio si do svého značně nabobtnalého notesu může připsat dalších pár jmen, která musela v mezidobí od vydání alba „Alicia en el Metalverso“ říši čaroděje ze země Oz opustit, byť v porovnání s minulou deskou základní sestava v podstatě zůstala a jen se o něco rozrostla.

Novinka „Malicia: La noche de las brujas“ (aneb jak z Alenky snadno udělat zlobu…) by se dala charakterizovat jako jedno z nejpestřejších alb kapely. Je obdivuhodné, že „Noc čarodějnic“ je natažená víc než na hodinu a čtvrt, od vydání „Alenky“ neplynuly ještě ani dva roky, a přitom pocit, že by se Mägo De Oz při takové délce alba a odstupu od předchozí nahrávky mohli nápadově vyčerpat, proskočí jen na moment. Může za to možná fakt, že kapelu v současnosti tvoří deset muzikantů (asi, u Mägo De Oz je personální složení vždy sázka do loterie), přičemž většině z nich není upírán životní prostor (spíš naopak), takže na desce najdete spoustu instrumentálních pasáží, které se většině případů nestávají zbytečnou nádivkou, řadu náladových zvratů, důmyslně nastavené vstupy lidových nástrojů, a pružnost, zaručenou symbiózou i souboji mužského a ženského vokálu, které vás po celou dobu nenechají v klidu.

Na minulé desce debutoval křikloun Rafa Blas, který potvrdil, že vítězství ve španělské soutěži „The Voice“ v minulé dekádě nezískal náhodou a dlouholetého tahouna Zetu dokázal nahradit. Možná mu v tom šli Mägo De Oz trochu na ruku v tom, že ubrali z typických žertíků a začali brát svou muziku o něco vážněji. Aktuálně je výjimkou pouze neposedná „La ruta de los sordos“, ve které se Mägo de Oz s výpomocí klavíru a saxofonu parádně rozjedou a slogan „Na můj náhrobek napište tuto větu: "Osmý den ďábel vynalezl rock and roll“ se přímo zhmotňuje před očima). Nyní se Rafa kupodivu může stát jedním ze článků, v nichž síla řetězu poleví (pokud budete mít potřebu vychytávat drobné mouchy), občas se mu totiž lehce rozvibruje hlas, což nepůsobí úplně přesvědčivě. V kontrastu k tomu výkon jeho nové parťačky Raquel Eugenio nabere nečekané grády, zpočátku Raquel vytváří dojem, že větší křehulku Mägo de Oz ulovit nemohli, ale když se v jedné z nejsilnějších věcí „Mi cuerpo y yo nos dejamos de hablar“ (navzdory pozitivnímu náboji skladby se skladba točí kolem znásilnění hlavní hrdinky) rozvášní, zjistíte, že v jejím zvonivém hlase je spousta energie a barev.

Pokud s Mägo De Oz rádi hrajete oblíbenou hru na to, zda se víc přiblíží k folku či k power metalu, tak aktuálně je to o prsa pro power metal, byť na lidové nástroje a folkovou skočnost kapela nezapomíná, a jestli si u některých písní vzpomenete na Elvenking, není to náhoda. Na „Malicia: La noche de las brujas“ si vyhraďte nejen kapelou vyžadovaných šestasedmdesát minut, vyplatí se to, protože je dlouho co objevovat, ale pokud byste to chtěli vzít zkratkou, kromě zmíněných skladeb nevynechte ságu „Malicia“, jež v úvodu alba představí prakticky vše, co vás na desce čeká (devět minut, v nichž se ani na moment neztratí šťáva a napětí), extrémně chytlavou „El último rezo“ s akčním vokálním soubojem a neposednými housličkami, živočišnou skákačku „El vals de las almas“ rotas“, a pro potvrzení toho, jak pestré je album, je k dispozici v úvodu poměrně zašmodrchaná instrumentálka „Mil oídos tiene la noche“, či závěrečná křehká baladická tečka „Siempre juntos“.

Mägo de Oz byli vždycky o určitě teatrálnosti. Aktuální koncepční příběh „Malicia: La noche de las brujas“ drží natolik pohromadě a nabízí tak vyzrálou (byť někdy se snadno odhadnutelnými postupy) muziku, že si klidně dovedu představit, že by se tenhle čarodějnický příběh mohl v ideálním světě dočkat jednou posunu na divadelní prkna.

magodeozoficial.com

YouTube ukázka - El Vals de las Almas Rotas

Seznam skladeb:
1. Intro: Zugarramurdi 1622
2. Malicia
3. Ríos de lágrimas
4. No me dejes solo
5. El último rezo
6. Quiero ser libre
7. Mi cuerpo y yo nos dejamos de hablar
8. La noche celta
9. Mil oídos tiene la noche
10. El vals de las almas rotas
11. La ruta de los sordos
12. Halloween (Almas sin luz)
13. Los fantasmas de la fe
14. La tierra de nunca jamás
15. Siempre juntos

Sestava:
Rafa Blas - zpěv
Raquel Eugenio - zpěv
Jorge Salán - kytara
Víctor de Andrés - kytara
Ix Valieri - - kytara
Fernando Mainer - baskytara
Francesco Antonelli - klávesy
Mohamed – housle
Diego Palacio - píšťalky
Txus di Felatio – bicí

Hosté:
Juanma Rodríguez – zpěv (11)
Juan Tamayo – saxofon (11)

Rok vydání: 2025
Čas: 1:16:45
Label: Warner Music Spain
Země: Španělsko

Diskografie:
1994 - Mägo de Oz
1996 - Jesús de Chamberí
1998 - La leyenda de La Mancha
2000 - Finisterra
2003 - Gaia
2004 - Belfast
2005 - Gaia II: La voz dormida
2007 - La ciudad de los árboles
2010 - Gaia III: Atlantia
2010 - Gaia - Epílogo
2012 - Hechizos, pócimas y brujería
2014 – Ilussia
2015 – Finisterra Ópera Rock
2019 – Ira Dei
2021 - Bandera negra
2024 - Alicia en el Metalverso
2025 - Malicia: La noche de las brujas

Související články

Foto: archiv kapely