„See You In Hell“. To není předvolební slib, to je název aktuálního alba domažlických Dark Angels. Sympatické vystrčení růžků v podobě melodického metalu s dívčím vokálem je dostatečně pádný důvod k tomu spojit se s vrchním andělem, kytaristou Vencou Votrubou. Venca je velice činorodý a upovídaný tvor, jak z následujících řádků můžete sami posoudit.
Ahoj Venco, zdravím do Domažlic. Co Tě jako první napadne při vyslovení hesla „Dark Angels“? A co by sis přál, aby se, dejme tomu za pět, deset let, pod tímhle pojmem vybavilo fandům metalu?
Zdravím tě a předem díky za toto povídání!!! Haha, hned na začátek opravdu záludná otázka... Když se řekne Dark Angels, tak si prostě představím partičku lidí, která pro mě hodně znamená a je to něco, pro co vlastně žiji... Co se týče budoucnosti, tak já doufám, že se fanouškům bude vybavovat jen to dobré. Příjemné chvíle na koncertech, CD řádně uložené ve sbírce... Ale co já vím, jak budou vypadat třeba Dark Angels model 2010. Možná budeme hrát zběsilý black metal s prvky nu metalu :-))
Jak vlastně došlo ke vzniku Dark Angels, kdo v současné době tvoří kapelu, a pokud to na svoje parťáky můžeš prozradit, v čem je jedinečnost (hudební i nehudební) jednotlivých členů kapely, včetně Tebe samotného? Co považuješ za nejsvětlejší okamžiky v historii kapely?
Dark Angels působí dva roky, ale to zásadní se začalo dít až koncem roku 2004, kdy k nám nastoupil solový kytarista Tomáš, který kapelu jasně nasměroval. Před tím u nás vládla určitá stylová rozpolcenost a nemá vůbec cenu se o tom zmiňovat... Jedinečnost není asi žádná. Hlavní je, že si rozumíme, dokážeme spolu posedět v hospodě a všechno bereme tak nějak s nadhledem. Občas se samozřejmě hádáme (to se ti klidně může stát, že jsi totálně politý pivem :-)), ale to k tomu patří. Nemám moc rád takové ty kapely, co se tváří děsně profesionálně, ale přitom by je smetla kdejaká vesnická kapela. V kapele prostě musí být pohoda a ne, aby si každý hrál na svém písečku... A jaký vlastně jsme, by ses měl zeptat ostatních lidí. Já doufám, že působíme na lidi jenom dobře :-)) A nejsvětlejší okamžiky? Tak určitě natočení CD, což bylo vždycky mým snem, no a pak asi hraní s Arakainem, protože to se nejenom mě splnil další velký sen. Věřím ale, že ty nejsvětlejší okamžiky ještě teprve přijdou...
Výrazným znamením kapely je něžný hlásek Lucky. Co říkáš na tenhle stále populárnější (a vlastně už normální) jev, dívčí zpěv v metalu? Jak to bylo u Vás, jednalo se od počátku o záměr, dělat metal s dívčím zpěvem nebo to tak nějak přišlo samo?
Haha, kdo mě zná, tak ví, že mám pro ženský zpěv slabost. Jasně, ženská k metalu patří. A když nezpívá, tak se stará aspoň o blaho v zákulisí, ne? Zkus se zeptat Manowar :-)) Já hledal ženskou od začátku, takže to byl opravdu záměr. Museli jsme si jí ale pořádně vycepovat, uvidíme, jak se její zpěv vyvine dál. Třeba nám jednou prchne do těch Nightwish :-)))
Jak je to vlastně s Vaší diskografií? „See You In Hell“ bývá označováno jako debutové album, přitom na Vašich stránkách je uvedeno již jako třetí titul, po dvou živých nahrávkách, včetně jednoho DVD.
See You In Hell je opravdu naše debutové album.. Před tím sice vyšlo živé EP Postřekov v plamenech u Panda Music, ale tenhle projekt byl největší omyl v naší historii... Oficiální DVD také žádné není, máme jich jenom pár neoficiálních, které vlastním snad jenom já :-))) See You In Hell je tudíž první nahrávka, se kterou jsme se rozhodli vážně prezentovat svojí tvorbu a na kterou jsme stále ještě patřičně pyšný, i když bychom dnes již něco trošku změnili...
Jaké jsou ohlasy na „See You In Hell“? Kdo se podílel na jeho tvorbě, jak Ty sám bys tohle album charakterizoval?
Když shrnu recenze, tak se deska setkala celkem s pozitivním ohlasem, což samozřejmě moc potěší. Mezi lidmi se to také chytlo. Ono když to tak vezmu, tak ještě před nahráváním jsme byli dost skeptičtí a nevěděli jsme pořádně, co od toho materiálu můžeme čekat. Nahrávání jako takové nám hodně pomohlo, hlavně co se týče tvorby nových věcí a také, co se týče sebevědomí.. Myslím, že je to dost poznat na koncertech, které jsou daleko suverénnější než před tím..
See You In Hell je sbírka skladeb, které vznikly asi tak během půl roku. Řekl bych, že jsme si jím tak nějak definovali styl, kterým se chceme vyvíjet. Je v tom kus určitého období, na které rád vzpomínám...
Co řekneš k jednotlivým skladbám, kterou bys označil za svého koncertního favorita?
Co se týče favorita, tak těžko říct. Mám rád všechny skladby tak nějak stejně, i když myslím, že největší ambice má Naked In The Rain, na čemž se shodne většina lidí. V těsném závěsu je titulní věc.. Trošku mě zklamalo, že se u recenzentů příliš nechytly úvodní dvě věci – Time For Tears a I Ask You, na které jsem celkem sázel :-)) K jednotlivým skladbám:
Time For Tears – úvodní kousek desky. Je to vůbec poslední věc, kterou jsme před vstupem do studia udělali. Skladba je hodně melodická a možná z celé desky nejvíc heavy. Text je z mojí dílny a navazuje na See You In Hell, která varuje před rudou hrozbou, která stále číhá. Time For Tears je o tom, jak ta rudá hrozba vystartovala ze svého úkrytu a protože lidi již zapomněli, tak opět zvítězila...
I Ask You – tahle věc se trošku liší. Slyšel jsem i názory, že se jedná spíše o gotickou věc. Podle mě v ní číhá opravdová síla a jsem na ní náležitě pyšný. Velký prostor dostaly klávesy. Text je od Lucky a je celkem dost osobní, takže na ten by ses měl zeptat jí...
Prokletá noc – první česky zpívaná věc na desce. Je to vůbec první písnička, kterou jsme tenkrát udělali s Tomášem. Díky tomu k ní máme vybudovaný takový zvláštní vztah a na koncertech prostě nesmí chybět. Ve své podstatě je to jednoduchá písnička, ale určitě největší nářez z desky. Text od Lucky je diskutabilní, ale když slyšíš, jak ti to lidi zpívají pod podiem, tak jsi za něj opravdu rád :-))
Už neumím – nejstarší kompozice vůbec. Původně na desce měl být jiný ploužák, ale nakonec jsme se rozhodli pár dní před nahráváním vylovit tuhle kompozici. Nevím, jestli jsme udělali dobře... Téhle věci jsem se nejvíc bál, ale nakonec jsem s ní v celku spokojený, i když k ní mám asi největší výhrady ze všech. Text je hodně osobní záležitost a je pravda, že dneska bych ho už na desku neschválil. V té době nám ale slizká ryba přišla jako dobrá sranda :-))
Naked In The Rain – tahle věc má asi největší hitové ambice. Ty klávesy jsou hodně podmanivé a myslím, že ústřední melodie se musela v hlavě zavrtat snad každému. Další kousek, na který jsem opravdu velmi pyšný... A co se týče textu, tak ti prásknu, jak vůbec vzniknul. Návštěvníci nějakého našeho koncertu to již vědí, protože mi to nikdy nedá se nezmínit... Lucka tenkrát přišla domů v značně pivem poznamenané náladě a nejspíš asi poskakovala doma velice spoře oděná (spíš vůbec :-)) ). No a tenhle text ti ukáže, na co asi tak myslí opilý a zároveň polonahý ženský :-)))
See You In Hell – tahle věc přišla strašně spontánně. Tomáš zahrál ústřední riff a už se jelo. Během pár minut bylo dílo hotové. Tahle pecka dokáže správně nakopnout a na koncertech patří asi k tomu nejlepšímu. Text je z mé dílny a mám ho ze všech nejraději. Jeden nejmenovaný recenzent napsal něco v tom smyslu, že by tato věc mohla držet rekord za tvrdá slova. Vtip je v tom, že já to bral jako poctu všem deathovým kapelám. Proto ty klasické obraty – dust to dust atd... Je to sranda, ale ve své podstatě hodně vážně myšlená, protože si opravdu myslím, že lidi na zlo bohužel moc brzo zapomínají...
Rock On – tak tohle je čistý hard rock. Valivá písnička, která dokáže koncert pěkně nakopnout. Myslím, že je to zajímavá tečka za celým albem, i když ne každému může vonět...
Jak řeší Dark Angles jazykovou otázku čeština nebo angličtina? Jak to bude v budoucnu? Bereš text jako důležitou součást skladby?
Jistě, text je pro mě velice důležitý. A doufám, že v tomhle se na další placce výrazně zlepšíme! A čeština versus angličtina je jasná. Angličtina! Sice jsme to nedávno opět řešili, ale angličtina nám určitě sluší víc. Již teď ale můžu říct, že na další desce přece jenom alespoň jedna česky zpívaná věc bude.. To proto, aby mohli kritici zase něco kritizovat :-))
Je nějaké oblíbené místo, kam se Dark Angels rádi a pravidelně vrací? Jak často Dark Angles vystupují? Co zahraniční ambice?
Noo, máme tady takový útulný klubík, kde pořádáme festíky a ten bych mohl prohlásit za náš neoficiální domov. Tam se cítíme opravdu nejlíp... Ale myslím, že si tak nějak nevybíráme. Osobně nedělám mezi koncerty rozdíl a vždy jedu na plno. Když bych si měl ale takhle z míst namátkou vzpomenout, tak třeba v Rakovníku, Písku, Praze nebo Hořovicích to bylo super. Ono samozřejmě hodně záleží na lidech a i na přístupu ostatních kapel.. Hrajeme poměrně často a takřka po celé republice, akorát ještě na Moravu jsme se ještě nedostali, protože jsme líný řídit :-))) Zahraniční ambice? Nejsem zaslepenec, abych něčemu takovému věřil :-)) Možná tak vezmu kytaru a pojedu hrát do Německa na náměstí :-)) Třeba z toho padne i nějaký to euro :-))
Co se v současné době děje u Dark Angels, nemáte nachystané nějaké novinky nebo překvapení?
Současně máme takové trošku pasivní období. Snažíme se tvořit nové věci, ale jde to pomalu. Překvapení jedno máme a jestli se to povede, tak myslím, že to bude stát opravdu za to. Ostatně, snad již příští měsíc ho fanouškům představíme...
Pojďme k Tvé osobě. Kdy a jak jsi poprvé přičuchnul k muzice, čím Tě právě zaujala kytara? Jseš samouk nebo máš učitele? Jaké máš vybavení?
Muzika je můj největší koníček. První kapela, která mě vážně oslovila, byli Queen. To bylo někdy v sedmi osmi letech. V deseti jsem si již vesele kupovat kazety a snažil se poznat co nejvíc kapel. Pamatuji si, že jsem si tenkrát koupil Masters Of Puppets od Metallici a zahodil jsem to někam pryč s tím, že je to strašný nářez. O dva roky později u mě ale již zněli Death :-)) Já poslouchám všechno od Joni Mitchell po Exhumed :-)) Každá rocková hudba má nějaké svoje kouzlo a já je rád objevuji... Kytara mě zaujala asi jako každého, protože správný rocker prostě musí být kytarista!!! A myslel jsem si, jak na ní krásně poletí holky :-)) Jinak, jsem rozený samouk, takže vlastně nic neumím :-)) Co se týče vybavení, tak jsem si nedávno koupil takovou pěknou bedýnku značky Fender a musím říct, že jsem s touhle značkou opravdu spokojený.. I když Marshall je prostě Marshall. Jsem asi hrozný staromilec...
Zvládáš i jiné nástroje?
Housle, violu, klarinet, flétnu, klavír, bicí, cirkulárku... Všechno ale pouze svojí hubou :-))
Jaké jsou Tvoje vzory a inspirace? Co aktuálně posloucháš?
Haha, já vždycky tíhnul k Jimu Morrisonovi, protože to byla pravá rocková hvězda – sex, drogy, rock´n´roll!! Nic víc.. A celkově The Doors jsou moje srdcovka, i když jsem jejich hudbu objevil patrně nedávno. Inspirovaný asi ničím nejsem. Vždycky jsem říkal, že bych chtěl tvořit kompozice jako Vitacit nebo Kreyson, tak možná to :-))) Aktuálně poslouchám starý Master´s Hammer. Poslední dobou mě hodně chytil český doom metal – Dissolving Of Prodigy, Silent Stream Of Godless Elegy, Dying Passion... Hlavně poslední desky těchto kapel jsou pro mě naprosto mistrovská díla a musím říct, že to trošku ovlivnilo i moje hudební myšlení, o čemž trošku svědčí naše nejnovější věc – Frozen Darkness...
Co si myslíš o české metalové scéně? Jaké jsou Tvoje zkušenosti člena relativně začínající kapely s možnostmi prosazení se? Pokud můžeš hodnotit, myslíš že zahraniční metalové skupiny mají v něčem snadnější cestu než u nás?
Česká metalová scéna je výborná. Je tady strašný množství výtečných kapel. Bohužel však jen málokterá má možnost, aby se mohla nějak prosadit. Je to fakt těžký. Záleží přitom hlavně na obyčejných lidech, pro které je to celé dělané. Málokdo zakládá kapelu s tím, že chce hrát celý život pro sebe v garáži. Opravdu zamrzí, když přijdeš na akci, kde hraje nějaká výborná parta, ale jediné publikum tvoří dva ožralové na baru... Jaké je to v zahraničí netuším. Hodně lidí si myslí, že je to lehčí, ale těžko říct. Myslím, že to o moc lehčí nebude..
Co bys označil za největší překvapení (ať už v pozitivním nebo negativním smyslu), co tě dosud ve spojitosti s hudbou potkalo?
Haha, tak to je další opravdu hodně záludná otázka :-)) Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak ti opravdu nedokážu odpovědět. Mrzí mě např., když na sebe kapely hází navzájem špínu a místo, aby si pomáhali, tak si podtrhávají židle. Rivalita a závist je moc smutná věc. To nikdy nepochopím... Ale to je přece jenom trošku mimo tvůj dotaz :-)
O tvé oddanosti hudbě svědčí i provozování zinu Metal Forever, který čerstvě dostal nový kabátek, k čemuž gratuluju. Jak dělíš čas mezi tyhle svoje aktivity, případně zbývá Ti čas ještě na něco jiného?
Díky díky!!! Ano, opravdu jsme se převlíkli na jaro, které nás konečně snad čeká... Čas je docela potvora, protože ho nikdy není dostatek. Je to občas záhul, ale ještě s tím nemám příliš problémy. Na pivo mám čas furt, takže si zatím nestěžuju..
Jak bys vlastně jako recenzent-praktik zhodnotil Vaše „See You In Hell“?
Hmm, možná asi tak jako ty. Samozřejmě bych dal ale desítku!!! Ne, to si dělám zase srandu. Tvoje recenze je hodně trefná a já ve skrze souhlasím. Jenom teda první dvě věci jsi mohl víc pochválit a až uslyšíš Prokletou noc na koncertě, tak hodně rychle změníš názor :-)))
Jak bys charakterizoval sám sebe?
Opět otázka, na kterou by měl odpovědět někdo jiný... Těžko říct, já se snažím působit na ostatní co nejpozitivněji. Moc mi záleží na přátelství a vzájemné důvěře. Jsem také hodně pozitivně laděný člověk, o čemž svědčí nedávná hláška Žántí (Zdravím!!!) z Matahari – Venco, ty hraješ takovou hudbu a přitom se u toho pořád strašně usmíváš :-)) O tom to ale je, já bych prostě dělal ksichty snad i v řadách My Dying Bride :-))) Člověk musí mít určitý nadhled..
Je nějaká otázka, na kterou se Tě ještě nikdy nikdo nezeptal a Ty by sis přitom na přál odpovědět? A existuje otázka, na kterou bys nechtěl nikdy odpovídat?
Hmm... Tak třeba, kdyby mi zavolala taková Sharon z Within Temptation, jestli bych s ní šel na rande :-))) No a nechtěl bych, aby mi takhle zavolal Elton John :-))))
Díky za čas, který sis na mě udělal, no a doufám, že někdy zase „See you…“
Já díky moc za prostor, který jsi mi věnoval a doufám, že s námi teda někdy zapaříš při Naked In The Rain!! Víš co, sliby se mají plnit :-))
|
