V reportu z vystoupení Castaway jsem si pochvaloval, jak dobrou práci odvedl zvukař, protože jasný a silný zvuk se nesl až do posledního kouta klubu Hells Bells. Jak se však ukázalo, pro pořízení rozhovoru s kýmkoliv z Castaway to nebylo úplně ideální prostředí. Takže tady jsou alespoň střípky toho, co se mi podařilo z diktafonu vylovit.

Tak kluci, jak byste zhodnotili dnešní koncert?

Janko: V pohodě, dobře se mi hrálo, fajn atmosféra…

Peťo: Paráda, já jsem si to naprosto užil.

Janko, ty jako bubeník, máš čas vnímat, co se v publiku děje?

Janko: Ale jo, to není problém, mám čas vnímat kapelu i lidi okolo.

Program, který jste dneska hráli je standardní, nebo byl kvůli času nějak upravený?

Janko: Občas hrajeme i nějaké převzaté věci od Savatage, Nevermore…, ale většinou hrajeme celé album, kromě té poslední pomalé „Dividing Lines“ a ještě „Goodbye To All That“.

Kterou z vašich skladeb máte nejraději?

Janko: Castaway a The Wanting Seed.

Matúš: To je těžké říct, to se mění, záleží na náladě.

Dobře, tak aspoň tvoje nejoblíbenější muzika, odkud jako autor bereš inspiraci:

Matúš: To je těžké říct, to záleží na náladě (smích). Tak dobře, Evergrey.

Pokud se nepletu, tak v kapele jste většinou studenti.

Janko: No, já jsem jediný pracující.

Takže ty jsi celé album financoval?

Janko: No, to právě ne (smích). Já ani moc ne. Jsem z Bratislavy, ale dojíždím ze Záhoria, takže já financuju svoje cestování.

Na vašich stránkách v profilu členů kapely uvádíte, že vaší nejoblíbenější činností jsou ruční práce. O jaký druh ručních prací se vlastně jedná?

Kolektivně: … (mohutný smích)…

Mayo, můžeš okomentovat vaše album skladbu po skladbě?

Mayo: Víš co, to jsi měl docela zaskočil, já nevím, jak ty skladby jdou po sobě. (smích)

Tak já ti budu napovídat. První je „The Wanting Seed“.

Mayo: To je věc, kterou jsem se učil nakonec, mezi posledními skladbami, hráli jsme jí minimálně a tak komplet celé linky mi předzpíval Matúš, který ji napsal a já jsem se podle jeho zpěvu pokusil to zazpívat. Bylo to velice těžké. Ale tahle věc patří k velmi silným a mým velmi oblíbeným věcem. I když jsem byl trochu nešťastný z toho, že jsem se učil „cizí“ věci. Castaway fungují takovým zvláštním stylem, já jsem v kapele „jen zpěvák“, to znamená že komplet celou hudbu, celý sound, texty a celou myšlenku dělají Matúš s Andrejem a já dostanu do ruky hotové texty s linkami, které se naučím a vlastně zpívám jejich myšlenky. Ty jsou ale z větší míry shodné s mými, takže nemám problém se s nimi ztotožnit. „The Wanting Seed“ je po čase jedna z mých nejoblíbenějších věcí, naživo strašně dobrá. Trošku mě mrzí mixáž na cédečku, ne snad, že by byla nedotažená, ale dalo se tam udělat ještě trošku víc.

Když zmiňuješ texty, ty vaše jsou hodně melancholické až pochmurné.

Mayo: Jo, jsou místy až depresivní, ale je to spíš takový poetický pohled na svět, u Dead Poet Society to bylo stejné, že většinu textů psal Andrej, který má takový melancholicko-depresivní styl. Já taky píšu texty, ale moje texty asi neprošli sítem kritiky (smích), takže mých textů je tam minimum, jde spíš jen o nějaké moje myšlenky a ty jsou možná trochu optimističtější než Andrejovi, ale ne o moc.

„Sanity Embraces“

Mayo: Stará věc, kterou jsme hráli ještě na pomezí mezi Dead Poets Society a Castaway a už jí mám tak přeposlouchanou a přezpívanou, že už je to skladba, u které ve studiu řeknu, dobrá, to znám, dejme jí bokem a pojďme dělat další. Mám jí rád, protože je velice epická a to je styl, který mě naprosto sedí. Jsou v ní, trošku to přeženu, možná až heroické vokály a to mám rád. Natrápili jsme se na ní, než jsme do ní dostali všechny linky tak, jak měly být, nakonec jsme zjistili, že některé linky byly snad až zbytečné. Je to fajn věc.

„This Integration“.

Mayo: Silná skladba, ale úplně mimo kontext alba. Spolu s „Different Place“ jsou úplně z jiného soudku, ale pro mě jsou, řekl bych, až true metalové. Výpravná epika tam vůbec není. Strašně úderná věc, nápadově i stylově. Je to skvělá věc na živé hraní na velké pódium, totální hácečko, umím si představit při téhle skladbě stage diving, kde bych se ponořil mezi lidi. Živá skladba jako prase. (smích)

„Wish You Could Save Me“.

Mayo: Společně se Sanity Embraces skladba, kterou jsme hráli na přelomu Dead Poet Society a Castaway. Velmi členitá a náročná na zpěv. Lítám tam mezi dvěma až třemi oktávami, mám tam rád takové to Andrejovo melancholické melodično, je to silnější a víc v popředí než v Matúšových věcech. Je pro mě přirozenější zpívat věci od Andreje, nechci říct, že nějaké skladby mám víc rád nebo míň rád, ale je to pro mě přirozenější a zaběhnutější. Dobrá věc, možná zbytečně moc členitá, chtělo by to maličko odlehčit. Když se zaměříš na jednotlivé party téhle skladby a postupně je začneš chápat, tak je to jedna z nejlepších skladeb na albu.

Pětka „Castaway“.

Mayo: Moje nejoblíbenější. Už jen z toho titulu, že je na mně dobře nazpívaná. Já stále říkám, že neumím zpívat, že jen melodicky křičím a tady se mi podařilo zpívat. Má skvělý zvuk a v téhle skladbě se nám na albu podařilo zachytit to, co jsme dosáhli ve zkušebně. Je výborně namixovaná, o téhle skladbě bych se mohl rozplývat celý tenhle rozhovor, má výborný refrén, gradování. Moje číslo jedna.

„Different Places“.

Mayo: Můžu říct to samé jako u „This Integration“. Živá, strašně živelná, moderní skladba.

„Goodbye To All That“.

Mayo: Juj… (smích)

Andrej mluvil o tom, že na téhle skladbě ses hrozně trápil.

Mayo: Strašně těžká skladba. Přeženu to, ale tohle je moje nejneoblíbenější skladba. Hrozně jsem s ní zápasil, měnili jsme u ní i studiového inženýra, takže je u ní možná nejčistší zpěv, ale nadřel jsem se. Pojďme na další.

„Letters In The Sand“.

Mayo: Paráda. To je jedna z takové mojí top trilogie. Kompletní, silná, chytlavá a přitom jsou tam progresivní prvky a atmosférično, které já mám strašně rád. Je taková mrazivě pěkná, naprosto dotažené vokálno, se kterým se dá pracovat naživo. A poslední skladba „Dividing Lines“ je Andrejova výpověď, ke které já nemůžu moc říct. Andrejova srdcovka, je z úplně jiného soudku, než celé album. Myslím, že spíš mohla být jako bonus, na druhé straně je to taková poetická tečka na závěr.

Díky za povídání a doufám, že se brzy někdy a někde potkáme.

www.castaway.sk