- Venca Votruba

Mně první dva díly přišly celkem v pohodě, ale za žádnou bombu bych je neoznačil. Ostatně to ani trojku, která mě ale pro své zvolnění baví nejvíc...

4. 01. 2010 14:00

- GNT

Avantasia: kterou tu máš na mysli, první dvě jsou vcelku vyrovnanou směsí power, speedu, heavy stylů, a na poslední, trojce, jsou také 3-4 vypalovačky (často ve speedovém tempu), které na posledních Edguy nejsou vůbec. Kdyby trojka A. byla řadovým albem Edguy (a celý Tinnitus Sanctus šel, až na dvě tři výjimky, do řiti), byl bych spokojen. A vůbec nejraději mám pestré desky, které nejsou celé splašené nebo naopak utahané (ale mám-li si vybrat mezi dvěma extrémy, pak raději album, které se "neloudá").

4. 01. 2010 13:40

- GNT

V. Votruba: souhlas, jestli chce někdo vědět, co je to speed, ať si pustí Walls of Jericho. Keeperové jsou už spíše powerová či powerspeedová alba - pro řadu lidí, které jsem znal, Helloween skončili albem Walls of Jericho, Keeperové na ně bylií už "pomalí". A můj názor - poslední tři alba Helloweenu jsou pro mě osobně daleko více "klasikhelloweenštější" než Keeperové.

4. 01. 2010 13:35

- Venca

Co se týká zvolnění, tak třeba Avantasii to dle mého vyloženě pomohlo. Ale to jen můj názor :-)

4. 01. 2010 12:47

- Venca Votruba

Pro mě vždycky bude rovnice nejklasičtější speed metal = Walls Of Jericho od Helloween...

4. 01. 2010 12:46

- GNT

Pagan: já speed chápu jako ultramelodickou a zároveň ultrarychlou hudbu. Produkce může být měkká či tvrdá - to je mi celkem jedno, je-li to melodické a bombastické (třeba až na hranici kýče) ať mají kytary jakýkoliv zvuk. Tvrdost se zaměňuje či ztotožňuje s nemelodičností či absencí jakékoliv melodie. Když je hudba pomalá či ve středním tempu, už to není speed, nanejvýš power. Speed v sobě, podle mě, musí mít zároveň dechberoucí rychlost a úchvatnou melodii, bez melodie můžeme mluvit třeba o trashi, bez rychlosti o poweru, symfonic, heavy. Malý příklad: alba Reinxeed či švédská Insania jsou pro mě klasickým melody speedem, u Cain´s Offering bych raději použil označení powerspeed, protože nejvyšší obrátky tu mají dvě, možná 2 a půl skladby. Hattin od Crystallion byl z 80-90 % ve speedovém rytmu, tudíž jasný speed. Hundred Days - speedové prvky se objeví v jedné možné dvou písních (celkově tyto skladby za speed z hlediska tempa označit nelze), zbytek je střední či rychlejší střední tempo, tedy jasný power. Omlouvám se za své "výlevy", ale mé srdce pravěrného speedaře trpí, když se původně speedová kapela zvrhne, zkrotne, zkrátka zpomalí a někdy i "zrockuje", čímž mám na mysli úbytek melodičnosti a tlačení na pilu v hlase, které někdy přechází až v málo libý řev. Prostě pravého speedu je málo a po letošním roce ještě míň. Jinak mě potěšilo album od Forgotten Tales (název jsem zapomněl), které jsem si sehnal pod stromeček, zpívá tu ženská, ale skladby jsou většinou speedové, melodické, často neoklasické (a tak to má být).

4. 01. 2010 12:32

- Pagan

Je tady jasnej rozpor mezi Tvým a mým chápáním speedu jako žánru. Což je samozřejmě v pohodě a je to důkaz, že neexistuje žádné přesné pravidlo pro škatule, každej si je naopak vykládá víceméně podle svýho. V mým vidění speedu nemusím mít nutně rychlost, ale především melodickou vstřícnost až vlezlost, hlavní pointa se ale podle mě skrývá v produkci a zvuku. Ten má být u speedu měkký a řádně pompézní. A pak je tam ještě jedna "nenahmatatelná" a hodně niterná sféra, která se odvíjí od emocí, pocitů a cítění každého z nás :-) A podle ní jsou pro mě poslední HEAVENLY v celkovém výrazu ještě víc speed než třeba jejich "Dust To Dust", které přitom bylo mnohem víc rychlejší.

4. 01. 2010 11:27

- GNT

Čert vezmi podobnost s Queeny (těžko říci, zda je tu nějaká přímá vykrádačka, to bych si musel znovu projet stará queenovská alba) či Gamma Ray, horší je, že speed je u Heavenly jasně na ústupu, tak pomalou desku ještě nenatočili. Dvě skladby (a jedna z nich je navíc z poloviny nepůvodní, myslím Ódu na radost) se dají označit za speedové a to je na takového věrozvěsta a naději speed metalu málo. Tuším, že další alba půjdou v tomto směru ještě dál a speed vymizí úplně, stejně jako u Sonaty Arcticy, Edguy či Crystallion (a našli byste určitě ještě další příklady). Kapela se pak do konce své existence bude plácat v pomalých a středních tempech - ještě jsem nezažil, že by někdo na stará kolena zrychlil či přímo zespeedovatěl. Malá úvaha: je nespeedové album prodejnější více než speedové? Netlačí kapely ke zpomalení manažer, firmy? Vadí ultrarychle hrané melodie většině lidí? Je proto tak málo čistě speedových (a melodických zároveň) kapel a nahrávek? Možná by bylo lepší, kdyby kapela začínala hrát pomaleji a ke speedu logicky došla než naopak. Nevolám po tom, aby se každá skladba na albu nesla ve speedovém tempu, ale mělo by jich být tolik, abychom stále mohli danou skupinou považovat za speedovou. Jedno pozitivum: Ben Sotto zpívá stále skvěle, v melodiích se žádný průšvih nestal, ba právě neopak, až se bojím, že Heavenly časem zakotví v nějakých pop rockových vodách. Obal desky je strašný, nevím, proč si někdo myslí, že metal musí být nutně spojený s polonahými děvami, motorkami nebo pivem (pamatuji dobu, kdy se v každém českém metalovém klipu potácela zmalovaná čúza v podvazkách). Také nevím, proč si každý malíř myslí, že ženská musí být nutně prsatá, stehnatá a prdelatá. Ale to je opravdu jen na okraj.

4. 01. 2010 10:29

- GNT

Čert vezmi podobnost s Queeny (těžko říci, zda je tu nějaká přímá vykrádačka, to bych si musel znovu projet stará queenovská alba) či Gamma Ray, horší je, že speed je u Heavenly jasně na ústupu, tak pomalou desku ještě nenatočili. Dvě skladby (a jedna z nich je navíc z poloviny nepůvodní, myslím Ódu na radost) se dají označit za speedové a to je na takového věrozvěsta a naději speed metalu málo. Tuším, že další alba půjdou v tomto směru ještě dál a speed vymizí úplně, stejně jako u Sonaty Arcticy, Edguy či Crystallion (a našli byste určitě ještě další příklady). Kapela se pak do konce své existence bude plácat v pomalých a středních tempech - ještě jsem nezažil, že by někdo na stará kolena zrychlil či přímo zespeedovatěl. Malá úvaha: je nespeedové album prodejnější více než speedové? Netlačí kapely ke zpomalení manažer, firmy? Vadí ultrarychle hrané melodie většině lidí? Je proto tak málo čistě speedových (a melodických zároveň) kapel a nahrávek? Možná by bylo lepší, kdyby kapela začínala hrát pomaleji a ke speedu logicky došla než naopak. Nevolám po tom, aby se každá skladba na albu nesla ve speedovém tempu, ale mělo by jich být tolik, abychom stále mohli danou skupinou považovat za speedovou. Jedno pozitivum: Ben Sotto zpívá stále skvěle, v melodiích se žádný průšvih nestal, ba právě neopak, až se bojím, že Heavenly časem zakotví v nějakých pop rockových vodách. Obal desky je strašný, nevím, proč si někdo myslí, že metal musí být nutně spojený s polonahými děvami, motorkami nebo pivem (pamatuji dobu, kdy se v každém českém metalovém klipu potácela zmalovaná čúza v podvazkách). Také nevím, proč si každý malíř myslí, že ženská musí být nutně prsatá, stehnatá a prdelatá. Ale to je opravdu jen na okraj.

4. 01. 2010 10:29

- Mikitka

To Hermes: Gamma Ray jsou hodně citelní ve Farewell, kdy zpěvák v té mezihře dost připomíná Kaie. Pak si poslechni začátek Ashen Paradise a Induction od Gamma :-)

29. 12. 2009 12:24

- Hermes

Musim souhlasit hodne s Zizkou. 3. a 5. pisen v sobe maji hodne queenovske melodiky..jen by me zajimalo, jesli to byl zamer:) Ale jinak se mi album libi, ale nemuzu si pomoct, opravdu tam nemuzu najit prvky Gamma Ray, jak porad vsichni pisou, to spis tam slysim jine kapely tohoto zanru nez GR.

29. 12. 2009 10:54

- žižka74

Obal je takový ten typicky kýčovitě Heavenlyovský...ale zvolili hezké téma :) Co se týká desky, nemusel by Ben tak ječet fistulkou, ale jinak v pohodě, líbí se mi tracky 3 a 5 ...hodně mi připomínají Queen.

29. 12. 2009 9:57

- Venca Votruba

Pěkný obal, i když na Onany Boys to nemá :-D

28. 12. 2009 11:30