- Eyrekr

Hellhammer: A odkdy je popularita ukazatelem kvality? Co třeba takoví Theocracy? Zářný příklad velmi kvalitní kapely o které se skoro nemluví a není známá.. Ono to bude jako se značkama, vždycky je někdo ve vedení a tím pádem ve středu pozornosti, i když někteří "levnější" konkurenti dosahují srovnatelné kvality.. Co se týče Once, zpočátku jsem jej zbožňoval.. Nabušený zvuk, orchestry, chytlavost.. Bohužel postupem času došlo ke značnému až totálnímu oposlouchání (totéž i u následující desky).. 7,5/10

18. 06. 2013 13:29

- Hellhammer

Hale já nechci tvrdit že mám na 100% pravdu,ale WT a Mother Earth je pro mě až příliš popový a navíc je mi nepřijemnej hlas Sharon je to takový kníkání.Tristania je v klidu,ale přijde mi spíš trochu zase jinde žánrově,více power metalu méně těch orchestrů.Ostatní kapely co jsi psal neznám,takže nechci soudit.Ale myslím,že kdyby hráli na takové úrovni jako NW tak je o nich alespoň trochu slyšet,což není...Ale jak říkám,zase se v tomhle žánru tolik neorientuju,třebas jsou to oravdu bomby....Pro mě je Once vrchol frontwomen symfonic metalu:)

17. 06. 2013 15:00

to Helhammer - Soichiro Honda

tak to by som určite netvrdil že Once je v danom žánri vrchol, albumy ako Tristania - Beyond The Veil // Within Temptation - Mother Earth // Dawn Of Destiny - Rebellion In Heaven // Ancient Bards - The Alliance Of The Kings // Edenbridge - Solitaire sú omnoho vyššie (alebo aspoň na rovnakej úrovni) ako hocičo čo Nightwish vydali

17. 06. 2013 14:09

- Hellhammer

To Tass:Já taky nejsem nějakej velkej fanda symfonickýho metalu s tunama orchestru (kromě Septic Flesh,tam je ten orchestr na místě a ne jako pohana..),ale ukaž mi lepší album v daným žánru něž Once..prostě není.Všechny pokusy Within Temtation,Epicy,After Forever,Tristania,Visons of Attlantis,a já nevím co ještě zase ze v tomhle žánru tak nevyznám,narážej na to,že existuje Once.Já taky NW kdovíjak nežeru,ale Once prostě respektuju,protože to je strop co se dá s ženským vokálem a orchestrem v rámci stylu vytvořit..A co se týká směřování,tak NW vždycky směřovali komerčně,i když to Holopainen maskuje řečma o " hlubokým umění".Stačí se podívat na DVD End OF Innocence,o komerci a ty cukrlátka,soft zvuk a kýč v muzice stáli vždycky,a na Once dotáhli svůj styl k maximu.Od Once je to jen pád dolů..

17. 06. 2013 13:50

to Anonim - Crust

Skladby jako Swanheart, Forever Yours, Away patří podle mě k těm nejkýčovitějším věcem, které v éře Tarjy vznikly. Z mého pohledu tedy komerčněji znějící a pro široké publikum zároveň posluchačsky nejpřístupnější. Rozhodně pravý opak takové Romanticide z Once. Ale evidentně spatřujeme komerčnost každý v něčem úplně jiném. A melodičnost bych do toho vůbec nepletl, ta s tím nemá absolutně co dělat, rozhodně ne v případě NW, ti jsou dostatečně melodickou kapelou konstatně v průběhu celé své kariéry.

17. 06. 2013 13:16

- Tass

Prostě pochopte, že někomu se kompozice na Once líbit nemusí. Jak jsem psal - přeslazené, příliš bombastické (čti klidně orchestrální), ale většina samotných skladeb je zkrátka o ničem. Hezky česky: Nemá to koule. Orchestr to nevytrhne, když chybí dobré nápady. Ale (jak jsem již zmiňoval), několik dobrých skladeb, čili rozhodně nezavrhuji celou desku, jen se mi nelíbí směřování, které tady u nw nastalo a to rozhodně nemluvím o nějaké komerci. Nehledě na to, že opravdu nesnesu Anette, následující album vyznívá jako evanescence revival, to už raději Once.

17. 06. 2013 11:04

- Anonim

to Crust: Tak to si asi sedím na uších. Nightwish měli někdy dřív "komerčněji a kýčovitěji znějící skladby"??? To snad ne. Ono taky záleží na tom, čemu říkáš komerční. Protože melodičtější neznamená rovnou komerčnější. Tak tomu opravdu není. Tím v žádném případě neříkám, že by si Nightwish komerční úspěch nezasloužili nebo že Once je špatná deska.

17. 06. 2013 10:09

- Bubák

Lukky, End of an era vyšlo i na cd ;-)

17. 06. 2013 5:34

- Razi3L

Crust: přesně tak, nechtělo se mi po předchozích reackcíh na moje příspěvky psát, to co jsi napsal. Once je samozřejmě nahrané s normálním orchestrem a ne nějakou umělou náhražkou, těch detailů je tam slyšet až příliš, na to aby to bylo z mixéru. A co se pozlátka týče, je samozřejmě složité skládat hudbu pro celý orchestr, takže nechápu, jak někdo může říct, že to je vata... Co se aparatury týče, tak to lidem, co nezkusili nic lepšího, nevysvětlíš. Vždycky, když koupím něco lepšího, tak si to ani neuvědomím, dokud to neporovnám přímo s horším. (poslech je mi ale na kvalitnějším zařízení daleko příjemnější i bez srovnávání, prostě si to víc užiju :-) )

17. 06. 2013 0:07

- Soichiro Honda

k tomu orchestru asi toľko, že pokiaľ je robený štýlom Yamaha tutorial (ako to robí XY skupín powermetalového rázu) tak to je mnohokrát naozaj len na zakrytie kompozičnej neschopnosti. Na druhej strane ak sa už robí s pravým symfonickým telesom tak to už je trošku iná story hlavne keď orchester nie je len podmaz ale seriózny a častokrát vedúci nástroj. For example Ambrahadabra od Dimmu Borgir (napr. orchestrálna verzia Gateways) alebo Keepers Trilogy od Helloween. Tam je ťažko vyčítať kompozičnú bezradnosť, ked v tom orchestri počuť neskutočne veľa detailov. A k diskusii o speváčke ja som zase rád za voľbu Anette, tie kvázioperné hlasy v metale fakt nemusím, preferujem normálnejší ženský spev, keď mám chuť na operu, zájdem veľmi rád do divadla. To že Anetta nebola naživo nič moc (a psychicky asi detto) je už ale Tuomasova chyba, ale po vojne je každý generál. V paralélnom prípade v Helloween sa Deris drží už 20 rokov, Anetta to zvládla len 5..

16. 06. 2013 22:45

- luiz

Ale jistě, že je Once kvalitní deska. Všimněte si, že ji nejvíce kritizují ti, co vyznávají zcela jiný žánr. Tvrzení, že symfonický orchestr je tam jen proto, aby deska za něco stála je úplně mimo mísu. Naopak , napsat party pro mnohem více nástrojů je podstatně obtížnější, než vymyslet melodii pro 2 kytary a klávesy.Od počátku je s orchestrem počítáno a zní to velmi dobře. Zároveň souhlasím s názorem , že je třeba hudbu s orchestrálními prvky poslouchat se slušnější aparaturou, jinak některé tóny ani neuslyšíte. Nakonec si dovolím souhlasit s Hellhammer, že volba Anette jako zpěvačky je naprostý přešlap a nechápu co k tomu takového borce, jako je T. Holopainen, vedlo.

16. 06. 2013 21:58

Kvalitní deska. - lukáš

Once je kvalitní deska. Pro mě ale přesto , že nejde o cd ale dvd je nej End of an era. Once 7,5 z 10 možných , p.s. Dvd End of an era - za mě 10 z 10 možných.

16. 06. 2013 21:06

Je zajímavé, - b.wolf

že Marco Hietala se svou smečkou Tarot je úplně jiné kafe, od nich můžu všechno.

16. 06. 2013 17:23

- Crust

Ta protichůdnost názorů tady ke skutečně obdivuhodná a zajímavá ke čtení :) což je samozřejmě v pořádku, jen bych se rád vyjádřil k některým zde, z mého pohledu, "nedomyšleným" názorům. 1) vstup do komerce - ano, Nemo bodovalo v žebříčcích a NW se začli objevovat v mainstream médiích, ale někdo si asi sedí na uších, pokud v dřívejší tvorbě nepozná mnohem komerčněji a kýčovitěji znějící skladby. Úspěch nerovná se vždy podbízení se. Taky dost záleží jak to tlačí firma, ale hudebně jim NW tímhle albem moc na ruku nešli, naopak, Romanticide, Dead Gardens jsou neskutečné šlehy a v Dark Chest... zní taky hodně nadupané thrash riffy. 2) kvalita skladeb - no to je samozřejmě taky věcí názoru, spíš bych řekl, že kritikům v tomto oholedu chybí ty neoklasické powermetalové prvky dřívější tvorby. Z této cesty samozřejmě uhli, ale pokud si někdo obstará čistě orchestrální a klávesové tracky z této desky, pochopí jak neuvěřitelně proaranžovaná většina tech skladeb je. 3) schovávání se za orchestraci - tak toto vůbec nechápu, za to se prostě schovat vůbec nejde, naopak. A pokud někomu připadá, že je zde orchestru moc a metalu málo, tak už to nechápu tuplem. Once je prostě naprosto dokonalou ukázkou symbiózy orchestru a metalové, zvukově hodně do popředí vytažené elektrické kytary, zboostrované basy a výrazných bicích.

16. 06. 2013 12:44

- Hellhammer

Meshu beru to je opravdu extrém jak prase:)A co se týká zvuku,tak když je hudba bez nápadů,tak je celkem jedno jak je výkonná hifi soustava,nebo sluchátka,protože se jedná pořád o nápady a blbý je jen zvukový provedení těch nápadů.....Zase na druhou stranu ale u hudby která má kopce orchestrů jsou na nějakém šidítku slyšet právě spíš kytary a méně orchestry,tzn spíše se ukážou hluchá místa..Když si vezmu sluchátka dělaný extra na downbass a pustím si Nightwish,a nechám ekvalizér na normál tak duní orchestr a někde hluboko šmidlá kytara..Když si na to vezmu normální sluchadla a dám ekvalizér na rock,tak vystoupí ty kytary.Když si to zapnu na notebooku,a jeho pidi-reprákách,tak slyším bzukot kytary a hodně vzadu symfobordel...Takže ano,hudební impotenci kvalita sluchadel/hifiny nezakryje,ale někdy to dojem z určité hudby opravdu zkazí...

15. 06. 2013 16:38

- Tass

Hell: Ok, špatný příklad. Meshuggah stačí? Bral jsem to z kontextu běžného čtenáře těchto stránek. Raz: Znovu, je úplně fuk, na čem to posloucháš. Mám zkušenosti s lepšími sestavami (bohužel ne u nw) a rozdíly nejsou nikterak markantní. Sebelepší zvuk NEUDĚLÁ ze špatné skladby dobrou. A pokud se muzikant mermomocí musí držet masivní orchestrace, aby jeho výplod za něco stál, je to jednoduše smutné.

15. 06. 2013 14:42

- Razi3L

Tass: s tím nikdo přicházet nemusí, mám to z vlastní zkušenosti, daleko víc si cokoli s orchestrem užiju na kvalitnějším zařízení, než na šuntech. Doporučuju ti to zkusit, protože nevíš, o čem mluvíš. Zkus si poslechnout Smetanu nebo Vivaldiho na šuntech a kvalitní aparatuře. Nestavím klasiku a Nightwish na stejnou úroveň, ale obojí má spoustu detailů a ty prostě na šmejdech slyšet nejsou.

15. 06. 2013 11:33

- Hellhammer

Pardon,ale Soilwork extrémní hudba??Do té má daleko,je to dobrá melodická jízda,já je mám rád,stejně jako In Flames,ale s tím extrémem jsem se dobře zasmál:):) Jinak Once je,společně s Oceanborn nejlepší NW album.To pozlátko a soft zvuk plnej symfo kudrlinek k ním prostě patří.Nápady tam taky jsou,Once je pohodové deska,samozřejmě žádný velký hluboký umění,tak jako to prezentuje Tuomas to není,je to pohodovej power/symfometal s výborným zpěvem...7,5/10 PS:Daleko lepší než poslední dvě desky,odzpívané Anette na úrovni zpěvačka v baru...

15. 06. 2013 11:28

- Tass

1) Za názor "na šuntech za 300 je symphonic na hovno" bych fakt střílel. Nevím, který neuvěřitelný kokot s tímhle přišel poprvé, ale skladatelskou impotenci člověk za sebelepší zvuk neschová!! Je úplně šumák, jestli si pustím Once na nabušené reprosoustavě nebo na repráčcích z macbooku, v obou případech totiž poslouchám naprosto identickou placku s minimem nápadů, kterou masivní orchestrální hradba prostě NESPASÍ. 2) Všechno možné. Od klasické melodiky (kamelot), přes americký power (iced earth) až po moderní extrémnější hudbu (soilwork). Nepohrdnu ani kvaitním rockem (rush) a bez uzardění zvládnu i klasické popové kapely (roxette). Když je hudba dobrá a baví mě, poslechnu si ji nehledě na styl.

15. 06. 2013 10:52

- Razi3L

Proto se ptám, jakej žánr hlavně poslouchaj. Pokud maj nejradši thrash, tak asi Nightwish moc rádi mít nebudou. Taky záleží na čem poslouchají, na šuntech za 300 to je o ničem, na symphonic je potřeba něco lepšího.

14. 06. 2013 20:25