Sochiro - Hellhammer

Souhlasím se Sochirem, vývoj kapel je fakt přirozená věc, třeba u BEHEMOTH a SATYRICON je to opravdu znát. DIMMU vesměs svůj stálý výraz pouze zorchestrovali a naleštili, ale je to taky vývoj... Na druhou stranu ne každý vývoj je zrovna dobrý a přínosný (ULVER, nebo EPHEL DUATH se tak dlouho vyvíjeli až se do toho nepěkně dneska zamotali) a čistá žánrovka je kolikrát taky k nezaplacení. Neumím si představit, že bych si pustil třeba KORPIKLAANI nebo DARK FUNERAL a dostal jsem něco jiného než co čekám. To by mě mrzelo :)

6. 04. 2014 10:52

- Soichiro Honda

Neviem ako ostatní, ale mňa by počúvať čisto speedové album dlho nebavilo. Ale GNT hej, viem čo chceš povedať. Že nikto nenahráva albumy typu 1 balada, 1 pomalší, epický a zvšok speed alá old sonata. To berem. Čo však nechápem je akási priveľká ortodoxnosť medzi metalistami vo vnímaní hudby. Metal je síce rozdelený na veľa výrazných štýlov ale takisto sa ako každá iná hudba vyvíja. Takže je normálne, že terajší power metal znie inak ako na prelome tisícročí, ktorý znel inak ako na prelome 80/90.. Metalový hudobný priemysel je biznis ako každý iný, a ak chcú byť kapely uspešne, musia byť u koryta veľkých vydavatelstiev a kráčať s dobou, strnulosť sa v showbiznise neodpúšťa, milénium bolo obdobie speed metalu, vynorilo sa vtedy mnoho skupín tohto žánru. Teraz je zas reunion 80-kového heavymetalu v modernom sounde a orchestrálnej hudby.. Napríklad porovnám posledné albumy Behemothu, Satyriconu alebo Dimmu Borgir s ich staršími kúskami.. ten vývoj tam je.. proste nedá sa čakať, že nejaká kapela bude vkuse drtiť to isté, snád okrem ACDC ale to neni ani tak skupina ako skôr samostatný žáner :) umenie je odrazom doby, vývoj napríklad v možnostiach nahrávania ide dopredu, čo sa kedysi poctivo analogovo nahrávalo sa dnes dá zriešiť cez komp za pár dní..a odráža sa to v celkovom sounde.. a po druhé, muzikanti sú tiež ľudia, musí byť snáď uplne jasné že väčšina kedysi speedmetalových skupín sú už dnes štyridsaťročný tatkovia, ktorý majú úplne iné hudobné nápady ako keď mali 20.:) ale rýpnem si; ak niekto hodnotí a počúva hudbu len na základe bpm bez ohľadu na kvalitu tak je hudobný buran bez urážky.. fanatizmus väčší než fanúšikovia metallicy.

6. 04. 2014 2:05

- luiz

Jo jo, díky Bohu aspoň za ten Pathfinder. To je svěží vítr, doufám že vydrží a někdo další se ještě objeví.

4. 04. 2014 23:54

to GNT: - Anonim

S tvým posledním příspěvkem naprosto souhlasím. Novinka Rhapsody of Fire je hodně nepovedená věc. To už jsme řešili pod její recenzí. To jak v dnešní době utíká spousta kdysi výborných power metalových kapel do vod prog metalu, se mi taky nelíbí. Navíc mi přijde, že se tím tzv. prog metalem často maskuje jen skladatelská impotence. Jinými slovy, když už kapela přijde s nějakým zajímavým melodickým motivem, tak místo aby jej rozvinula následuje přechod a s ním změna melodie i tempa (většinou zpomalení). Tomu já říkám vývoj špatným směrem.

4. 04. 2014 22:49

- GNT

Luiz: je potřeba se smířit s tím, že žádná opravdu speedová kapela už nikdy nevznikne, malou naději si uchovám u Pathfinder jejichž Fifth Element je opravdu speedovým albem (dalším z posledních let, o němž se to dá říci, je 1912 od ReinXeed - poslední 2 alba ReinXeed už speedová nejsou a také nejsou dobrá), v 6-7 skladbách na albu (+vynikající bonus, dokazující, že speed lze udělat prakticky z čehokoli) jedou na doraz a přitom do těch speedovek dokázali namontovat (bez ztráty rychlosti) spoustu jiných hudebních prvků, čímž se hodně omezila ona neustále připomínaná jednotvárnost více speedových písní na albu. Takže teď čekám s čím P. vyrukují, můžeme čekat cokoli. Ano kapely zpomaluji a není to zdaleka jen ve speedu, v mnohých recenzích (prakticky na jakýkoli melodický metal) si jejich autoři (někdy i odpůrci speedu) posteskávají, že by ta či ona skupiny mohla přece jen hrát trochu svižněji, občas se nadává i na bubeníka, že snad u těch bicích spí atp. Otřesná pomalost je např. u poslední desky Rhapsody of Fire, takřka všechny skladby jedou v pomalejším středním tempu (jedinou výjimkou je speedovka, která je také zdaleka nejlepší věcí alba), bicí jsou takřka minimalistické - tohle mohl odbubnovat nýmand z poslední okresní kapely, na co mít v kapele A. Holtzwartha. Řekl bych, že je tu nějaký rozpor, hudebníci v posledních letech tíhnou k jakési unylé až umrtvující pomalosti, když už se někde objeví náznaky větší rychlosti, je to jen na pár sekund, případně na refrén, nejdéle v sólu (i ta ubývají) se musí najet na valivé střední tempo, případně tam bubeník vyrábí nějaké breaky, přičemž posluchači by chtěli, aby se hrálo poněkud svižněji, když už ne speedově. Ale když na tohle upozorním, nikdo mé výtky nechápe, všichni jsou se vším spokojeni, nikomu nevadí, že dříve skupina (kterákoli z power speedu) dokázala vyprodukovat zcela jasný speedový song, zatímco dnes to nedokáže, do každé rychlejší skladby se musí narvat alespoň 2-3 minuty, kdy se "jede" ve středních a pomalejších tempech, čímž se z písně stává jakýsi rytmický slepenec, až to svádí nazvat tuto formu "progresem". Vlastně mi už ani nejde o speed, ten byl vždy spíše výjimečný, ale tady se jedná i o budoucnost samotného power speedu. Situaci zatím zachraňují neznámé grupy z často exotických zapadlých končin světa.

4. 04. 2014 6:57

- Venca

Tak já mám Slayer hodně rád, řekl bych, že mám většinu desek naposlouchaných opravdu dost. Koncert byl masakr - po půl hodině už jsem z toho byl ale fakt unavený, takže díky bohu, že i Slayer mají střednětempé songy :-)

3. 04. 2014 18:21

to GNT - luiz

Myslím, že jsme na stejně vlně, co se týče záliby ve speedových skladbách. Dnes je prostě problém, speedových skladeb mají kapely na deskách čím dál míň. A to i ty kapely, které před 10-20 lety měly většinu skladeb na albu rychlých a zároveň melodických. Proto jsem si je také oblíbil. Dnes všechny zvolnily a zdaleka to není co bývalo a já stále čekám, kdy se třeba objeví kapela nová či ta, kterou jsem neznal. I proto se na tento web rád vracím. Dříve jsem v podstatě četl pouze recenze od Pagana, který mne dovedl k novým kapelám, dnes od Savapip. Ti byli (jsou) mému žánru nejblíž.

3. 04. 2014 17:25

- GNT

Pagan, Bubák: jakou poslední větu máte na mysli? Jinak na mých monolozích není nic k nepochopení, alespoň soudím. Podstata mých sdělení v komentářích k Beyond se dá shrnout do několika slov: speed metal jako žánr neexistuje, tečka, konec. Z jiného soudku: včera jsem si Beyond pozorně poslechl - nejlepší skladby, všechny speedovky, Beyond a Palladin, kvituju s povděkem, že tu není hrůza typu Rockin Radio, že album je méně rádoby progresivní, že rockovější stránku alba zastupuje v podstatě jen Rhytm of Light (hodně podobně jednom songu z Circle of Life), dále opět předimenzovaný počet skladeb, navíc většina kolem 3-4 minut, kytarová sóla, často spíše melodický předěl než sólo, většinou 15 vteřinová, ve speedových skladbách hraná víceméně ve středních tempech, mnohé instrumentální melod. kytarové motivy by z fleku mohly hrát dudácké kapely ... neduhy i klady posledních 3-5 alb se opakuji, ve srovnání s prvním třemi alby F. C. se ta pozdější jeví celkově jako více dětinská, stylově rozháraná až na půdu, jednodušší a "levnější".

3. 04. 2014 13:12

- Pagan

ano, to je velmi moudrá věta, kéž by se jí všichni řídili! :-)

3. 04. 2014 12:31

To GNT - Bubák

No, většinou nechápavě nad tvými monology kroutím hlavou, ale pod poslední větu bych se podepsal ;-)

3. 04. 2014 12:29

- GNT

Venca: k poznámce ke Slayeru, mně to také tak připadá, ale fanda a znalec skupiny by se těžce hádal, že to tak není. Stejně se "nefandům speedu" může jevit koncert Dragonforce nebo nějaké podobné skupiny (je-li nějaká taková). Jde o to, jaké má člověk hudební preference a jakou má posluchačskou zkušenost a odolnost. Co jednomu připadá jednotvárné, v tom může druhý vidět rozmanitou pestrost. Opět, jde o osobní vkus, já bych ho nikomu nehaněl, protože když to dělám, tak se na toho druhého dívám svrchu, jako na něco nižšího, horšího než jsem já.

3. 04. 2014 12:19

- GNT

Pagan: přemýšlel jsem, zda Tě do této kategorie vůbec uvést, proto to slůvko "možná". Ale přeci jen neznám nikoho jiného, kdo by danému žánru rozuměl a měl takový rozhled a přehled (který já zdaleka nemám) o všech možných skupinách z něch nejzapadlejších a nejexotičtějších koutů světa. Spasitelské ambice - těžko spasit něco, co není. I kdybych chtěl něco v tomhle směru podniknout, není pro koho, nikdo o to nestojí, ani posluchači a už vůbec ne muzikanti - bohudík, roli speedového Ježíše předem odmítám, nemám na to už věk a neumím konat zázraky. Někdy si říkám, proč já vůl jsem se vůbec kdy k metalu vracel, jak mi bylo dobře u mých v té době oblíbených AOR kapel, u Abby a melodií z filmových westernů, nakonec hudba v mém životě na sklonku třetí dekády nehrála nijak podstatnou roli. Všichni by byli spokojeni, já i všichni ostatní, nikdo by se nenavážel do všech těch skvělých speedových alb a kapel, nikdo by se v ničem nepatlal a svět by byl krásný.

3. 04. 2014 12:06

- Pagan

děkuji za vsazení na II. místo, naštěstí je tomu trochu jinak, spadám daleko níž, do běžného posluchačského okruhu tohoto žánru, který nemá žádné spasitelské ambice, to bych se pak mohl jít rovnou odstřelit :-)

3. 04. 2014 11:21

- GNT

Hellhammer: death/ grindově brutálně rychlých řezanic je určitě několikanásobně (možná stonásobně, možná i více, co já vím, nejsem znalec těchto žánrů) více než kolik kdy může být speedmetalových nahrávek - a nakonec o tom to celé je. Toho, co by mě bavilo nejvíce, je jako šafránu a ještě je to obecně hodnoceno jako shit ze všech nejshitovatější. A řekněme to asi takhle, mně už v případě speedu nejde ani tak o hudbu, jako spíše o náladotvornou terapii, takže bych se měl asi přesunout na nějaká zdravotní fóra.

3. 04. 2014 10:38

- GNT

Hellhammer: jo jistě, na některých novějších powerspeedových albech je rychlost asi úplně maximální, kolikrát se to přehoupne do takových až blackových klepaček, ale v takových obrátkách se už nedá klasicky klenutě zpívat, už to k sobě nejde, takže je nutno uznat, že i melody speed má své rytmické hranice, přes které není zahodno jít. Mimochodem, někdy je hudba Dragonforce označovaná jako extrémní power metal.

3. 04. 2014 10:30

- GNT

Hellhammer: já myslím, že na Babylon označení speed lze vztáhnout, pochopitelně jsou i o něco rychlejší skladby tohoto stylu, možná že by nám nějaký hudebník napsal, v jakých taktech se může pohybovat speedová věc. Za sebe bych řekl, že tu hranici mezi svižnou písní a speedem poznám, někdy je to ovšem na hraně (např. několik skladeb na Ecliptice nebo Silence).

3. 04. 2014 10:25

- Hellhammer

První album DRAGONFORCE je skvělé souhlasím. I když je laickým uchem pomalejší než ty nová, nebo spíš nemá takový sonický tlak..

3. 04. 2014 10:22

- GNT

Hellhammer: Dragonforce jsou asi jedinou kapelou, u níž lze označení speedmetal použít. Nakonec speed je jen aranžérská záležitost, když už jsme v komentech na Beyond, tak právě titulní skladba tohoto alba to nejlépe dokazuje, refrén je tu zahrán v pomalém i speedovém duchu, obě varianty jsou možné. Jak píšu v příspěvku níže, speed je jen chiméra, způsob aranže dané písně, pro samotné muzikanty nic důležitého, preferovaného. No jo kurva, když mně se ale speedově zaranžované skladby tolik líbí, nejlépe vyhovují mému naturelu a působí na mě jako velmi účinné antidepresivum, kolikrát si připadám jak feťák, jak to "musím mít", někdy mám pocit, že tenhle styl hraní byl snad vymyšlen přímo pro mě.

3. 04. 2014 10:19

- GNT

Co se týče vysmívaných a opovrhovaných Dragonforce, minimálně jejich první album je dokonalou ukázkou, jak by asi měla vypadat ideální melodyspeedmetalová nahrávka (a s ní můžeme směle poměřovat vše ostatní). Jeden ploužák, jedna rytmicky komplikovanější skladba, zbytek nekompromisní speed (v některých věcech jsou i pomalejší pasáže, ale ani ty nenarušují celkové speedové vyznění). A teď mi nalezněte podobná alba, s podobnou strukturou. Kromě několika výjimek, které zřejmě budu znát, nic nenajdete, i Edguy ve svém speedovém období měli maximálně 3 speedovky na albu, S. Artica měla max. 4 speedovky na albu, Helloween kromě Walls of Jericho a Rabbitta také max. 2-3 speedové věci, údajní "králové speedmetalu" Stratovarius 2-4 speedy na desce (ty 4 na Episode, jinde už méně) a takhle bych mohl jít od kapely ke kapele. Jo, jo, speed metal je chiméra, které nakonec kromě nás ani nikdo nevěří, všude ve světě se mluví o power metalu, slovo speed v souvislosti s hudbou, o níž se tu bavíme, téměř nikdo nepoužívá, i muzikanti se ohání powerem.

3. 04. 2014 10:08

- Hellhammer

Ono je poměrně těžký najít to, co hledáš. Je to jako kdybych vzal nějakou death/ grindovou brutálně rychlou řezanici a prohlásil ji za nějaký speed- death metal a pak žehral že málokdo takhle hraje, ergo málokdo naplní podobnými skladbami celé album..Jinak EDGUY - Babylon, mi nepřijde kdoví jaký speed,spíše zrychlený power metal, ale nevím,nehovím tomuhle žánru do hloubky..Dragonforce bych se za speedovou kapelu nebál označit, ale ta nápaditost u nic úměrně klesá s rychlostí, což je škoda. Ono máš taky dynamiku nahrávky, i celá pomalá nahrávka je kolikrát nuda, vezmi si jak nějaké doom metalové pomalé cd oživí jedna dvě sypačky..Podobně je to z pomalými skladbami na speed metalovém počinu

3. 04. 2014 10:05