SWALLOW THE SUN - Shining
Po zveřejnění prvního singlu a obalu desky jsem...

UNTO OTHERS - Never, Neverland
Skvělý album, spadající do letošního top 3, spolu...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Jo jo, to vím. To všude vytruboval Dan Krob,...

SLADE - Whatever Happened To Slade
Desku mám rád.Nejsou tam asi hity na první dobrou...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Hellhammer díky za objasnění. Tahle informace mě...

Jiří URBAN (ARAKAIN) - Příklon k hard rocku byl naše zklidnění a konec spěchání
Brichta měl původně otextovat píseň Vzdálená od...

RISK - The Reborn
Pre mňa je zase uťahané nič doska nasledujúca,...

RISK - The Reborn
Já bohužel nemohu s recenzí souhlasit,pro mně je...

RISK - The Reborn
U nás šířil osvětu místní majitel CD půjčovny....

Jack RUSSELL - Shelter Me
Tyhle reedice vůbec nekupuj, to nemá...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku SYMFONIA - In Paradisium


- Pagan

Recitativ v závěru songu "Hymn To Life" je úryvkem z filmu Charlieho Chaplina "Diktátor" (1940), ve kterém zesměšňuje Hitlera.

22. 04. 2011 13:08

- bubák

To GNT: aha. :-) Tož to jo. :-) Já Angru vlastně ani moc neznám, moc se mi to nikdy nelíbilo, takže sem to ani mockrát neslyšel. Takže nevím přesně co máš tím zajíkáváním na mysli, zkusím si to zase pustit, třeba na to dondu. :-) Mně se líbí jeho působení ve VIPER a Shaaman, páč to je asi to nejlepší co kdy natočil. Jeho sólovky mám taky rád, hlavně tu poslední. :-) A tady mi vůbec nevadí, jen se mi zdá, že zpívá moc ,,často,, vysoko. ;-), tudíž mi to tam moc nesedí, no. :-)

22. 04. 2011 10:26

- GNT

Bubák: tady si nerozumíme, měl jsem na myslí manýry pěvecké, hlavně to "zajíkávání", to u Matose v jeho angrovském období bylo dost časté a otravné. V Shamanu už touto "manýrou" netrpěl, od té doby už se nezajíkává. Lidsky je Matos určitě v pohodě, přál bych mu (a jeho kapele) větší komerční úspěch, zasloužil by si to - podle mě hlavně proto, že (zatím) nevyhověl progresivistům, kteří ho stále chválí za album Reason, a jde spíše cestou tradičnější, míra progresu a etna je u něho jen kořením, tudíž je lehce stravitelná, a rozhodně se jako mnozí jeho kolegové nevyhýbá speedu, což je pro mě, speedofila, potěšitelné. Nejsem hlasovým odborníkem, takže nedokážu posoudit, jestli je Matos do nějakých výšek nucen (a jestli to on cítí jako nucení). Symfonia se dobře poslouchá, nemám větších výhrad, jediná má výtka je k dramaturgii, která by mohla být vyváženější. Ještě k Tolkkiho albu Hymn to Life - je to v pohodě až na závěr, kde je nějaký snad desetiminutový recitativ či čtení z nějaké knihy, to celou desku dokonale zabilo. Mohu sice skončit s poslechem dříve, ale já trpím tou úchylkou, že chci alba poslouchat celá (tak jak film dokoukám až do konce), ne z nich jen "zobat" nějaký výběr.

22. 04. 2011 6:57

- Bubák

TO GNT: jak jsi přišel na hězdný manýry? Jako že jsem se fotil a mluvil s hodně kapelama, tak André s Bobem Catleyem patřil k těm nejskromějším a nejmilejším lidem, co jsem potkal. Máš pravdu v tom, že André víšky zpívá, ale jinak, tady je evidentmě do toho nucen v momentech, ve kterých by jsám zazpíval jinak, nebo alespoň myslím. Jinak co se týče pochybovačů, zda to dokáže zazpívat i na živo, dokáže. Jako jeden z mála zpěváků ano. Byl jsem na něm 3krát a pokaždý to bylo na výbornou. Nechápu, kde například sehnal toho bubeníka, mladej kluk snad osmnáctiletej, ale když sem ho viděl, tak mi spadla čelist, možná by strčil do kapsy i Mikka Teranu. Pořád nemůžu uvěřit, že se NIKDO v recenzích na ty koncerty, kde došlo do 50lidí o něm nezmínil. Hold někdo má hold štěstí, někdo smůlu. Viz, jak to tu proběhlo André/Tobias. Apropo, kdo z nich to dokáže dneska na živo zazpívat líp? A kdo že má ty hvězdný manýry? :-DDDDD

21. 04. 2011 19:46

- GNT

Matosův hlas mám rád (poté, co přestal s manýry, které si pěstoval v Angře) i v těch pro mnohé nepříjemně znějících ukrutných výškách. Matosův styl zpívání už takový je, rád se pohybuje "vysoko". Takže berte nebo nechte být, Matos nikdy deathově chroptit nebude.

21. 04. 2011 12:49

- GNT

Matosův hlas mám rád (poté, co přestal s manýry, které si pěstoval v Angře) i v těch pro mnohé nepříjemně znějících ukrutných výškách. Matosův styl zpívání už takový je, rád se pohybuje "vysoko". Takže berte nebo nechte být, Matos nikdy deathově chroptit nebude.

21. 04. 2011 12:49

- GNT

Tak jsem to konečně slyšel celé v klidu. Jde o typické album klasického období Stratovarius, se vším všudy, skladby svou stavbou upomínají minulé hity, takže najdeme obdoby takových kusů jako Kiss of Judas, I´m Hunting ..., Elements ... Zda jde o přímé vykradení minulosti či jen obdobnou strukturu písní, na to bych potřeboval více poslechů tohoto i starších alb, přece jen jsem si Stratovarius (kromě Infinity, která je mému srdci nejbližší, neboť je tu asi nejvíce rychlých skladeb) už dlouho nepouštěl. Kdo má rád tento druh hudby, měl by být vděčný, že dnes takový návrat do minulosti vůbec vznikl (jak bych jásal, kdyby se podobně navrátily další původně speedové kapely) a nehodnotit příliš přísně. Já dávám devítku, bod strhávám tradičně za špatnou dramaturgii: mám-li jen tři speedovky na album, nervu je všechny za sebou do první poloviny alba (podobná chyba je i u nových Power Quest).

21. 04. 2011 12:45

- minstrell

Hmm, co na to říct. Jsem na tom podobně jako např. Mike a Tom. Ono to album není vyloženě špatné. Jen už prostě Tolki vytvořil všechno, co vytvořit měl a teď se bohužel jenom neustále opakuje. Doufal jsem, že přítomnost Andreho a Uliho ozvláštní tuto desku, přidá do ní něco ze sebe a tím ji posune vysoko nad současný Stratovarius. Žel bohu, nestalo se. Ikdyž se to poslouchá dobře, tak je to pořád dokola. A to jsem se tak strašně těšil, jak se zkříží hitovost Stratovariusů s hravostí (potažmo pestrostí) Angry, popř Shamana a určitou (přiměřenou) progresí Masterplan. Co se výběru Matose týče, tak s ním nemám problém, ten vidím spíš ve zbytečném šponování jeho hlasivek a snaha jeho hlas připodobnit Kotimu. Možná má i nějaké zdravotní problémy. Protože, co s pamatuju z Angry a prvního Shamana, tak tam to tlačil do výšek snad ještě víc a vždycky to dal. Jo a mimochodem jsem Andreho viděl naživo a musím říct, že je málo zpěváků, kteří na živo takhle válí. Závěrečný rezult 7/10.

18. 04. 2011 3:59

6 z 10 - Tom

Tak po ohlásení tejto skupiny som sa na nový album strašne tešil. Ale už prvé ukážky ma pripravili na to čo mám čakať. A presne toho som sa aj dočkal. Nudný album s minimom nových nápadov. Už tu bolo asi všetko spomenuté. Myslel som, že taký Uli alebo Matos niečo zamiešajú v skladaní, ale Tolkki si ich proste len zavolal urobiť svoju hudobnícku prácu na svoj osobný albmu a to bolo všetko. André Matos je veľmi dobrý spevák, ale tieto skladby mu sedia minimálne alebo teda on tam sedí minimálne. Mikko Harkin ta zrejme ani poriadne nemal čo robiť. Aj skladateľsky aj hubobne. Tento album rýchlo zapadne prachom lebo určite nepriniesol nič prevratného. S porovnaním s Elysium je to čistý priemer alebo porovnať to s takým 7 sinners. Tak Tolkki ostáva na tom istom už X rokov. Škoda. Čakal som od toho viac. Prepracovanú hudbu na ktorej sa podielali skladatelské klenoty, ale sú to veľmi nudné skladby. Najviac ma nadchla posledná skladba. Do budúcnosti by mal dať Tolkki pri svojich nápadoch priestor aj kolegom a možno z toho bude niečo viac ako tento priemer.

12. 04. 2011 18:08

- Tassadar

Někde tu byly narážky typu \\\"tohle naživo andré 100% nevyzpívá\\\", taky jsem pochyboval, ale na yt jsem našel tohle: http://www.youtube.com/watch?v=lR9ViybS8Ow . Tak jasně, není to ideální, v refrénu to občas skřípe, ale jinak se s tím pere celkem srdnatě, bych řekl..

11. 04. 2011 18:28

- vn

Myslím,že jsem měl teda dost času na poslech a v celkovém srovnání pro mě zvítězila fošna Trinity,která se mi prostě líbí víc.. ale nedělal bych s toho žádnou vědu.. In Paradisum tak nějak za 7/10

10. 04. 2011 14:36

power/speed je fajn, ale tohle - martan

Tak jsem si tohle album vypálil bez předchozího poslechu a musím říci, že celkem zbytečně, byť je velmi slabé. Měl jsem nejstarší alba STRATOVARIUS celkem rád. No, vlastně spíš, jak už někdo psal, na každém z nejstarších desek byly 2 až 3pecky a jinak celkem průměr, je tedy spíše vhodné, vypálit si vlastní výběr. Sólové projekty Kotipelta, Tolkiko ani Hansiho nejpřísnější měřítko taky nesnesou. Zařadit tohle album mezi powerspeed nechápu. Kapely hrající tento styl, který mám nejraději, prakticky vymřely, tudíž bych volil termín svižnější power a to ještě rozhodně ne u SYMFONIE! Kdo má rád STRATOVARIUS a prostě musí slyšet v power stylu klávesy (já nikoliv), doporučuji ochutnat východoevropský (!)SUNRISE...melodický, svižný, chytlavý a zpěv zaslouží pouze TOP kritiku. Taky není špatná INSTANZIA, ale to už není taková obdoba.

8. 04. 2011 20:57

- Tassadar

Popř. noví Helloween:)

4. 04. 2011 19:59

- Mike

Osobně si myslím, že je to nejlepší Tolkkiho deska od Elements pt.2.... ale pořád je to nějak málo. S touhle sestavou jsem čekal víc a problém je v tom, že z té desky cítím jen Tollkiho. Ostatní členové, včetně Matose nebo Uliho, v určitých ohledech lepší skladatelé jak Tolkki, jsou v ústraní skrz Timovo ego. Uli se nepodílel ani na jedné skladbě, protože k tomu zřejmě ani neměl prostor. V jednom videu z nahrávání je vidět, jak mu Timo nedovolí zahrát v baladě triolu na kopák, protože "trioly do balady nepatří" :))) Kapitola Matos... rozhodně je to dneska daleko lepší zpěvák než Koti, i když toho mám pořád rád. Zvlášť pokud někdo oba zpěváky viděl naživo, tak mu to musí být jasný... Tady ale nemá volnost, zpívá jen Tolkkiho nápady, který jsou neustále dokola to samý. Je tam pár fajn skladeb, přesto ale Elysium, Polaris, stejně tak Matosovy solovky hodnotím daleko výš... Tolkkiho sola už taky stojí s prominutím za hovno... Krom toho Come By The Hills a I Walk In Neon (jedna část je úplně vykopírovanej Eagleheart) jsou typově hodně podobný skladby :)) Ne že by se to poslouchalo špatně, ale jde o to, jak dlouho tenhle pocit vydrží.

4. 04. 2011 16:41

to adrian - Soichiro Honda

Áno, takých albumov dnes veľa nie je, ale toto je fakt moc. A tie albumy? Tak napadá ma nový Dark Moor, Freedom Call, Power Quest, nová Angra z nedávnych dôb napr. Theocracy, Iron Mask, či New Ery od Derdianu. A ešte jedna vec, potom ako som sa tešil na toto album by som nepovedal, že v dobe po vydaní budem omnoho viac počúvať nový Amon Amarth, a to death metalu vôbec neholdujem.

4. 04. 2011 14:34

- adrian

Vy mudrcove, najdete mi jedno jedine power metalove album v dnesni dobe, pri jehoz poslechu by jste si nerekli, ze jste uz urcite pasaze nekde slyseli!

4. 04. 2011 7:27

- Trooper

vokály na začátku pilgram road jasně kopírují future world od helloweenů

3. 04. 2011 17:52

7,5/10 - Tassadar

No, nevím, nechce se mi to album strhat, ale potíží zůstává hudební náplň. Buďme upřímní -> nic moc, čekal jsem promakané kompozice, nadýchané aranež, hitové refrény a dočkal jsem se pouze nějakého strato-odvaru. Bohužel.. První dojem okamžitě zkazí zvuk alba, celá placka díky tomu zní jako Visions od stratovarius. Ale budiž, to by ještě ušlo, horší je to se samotnou hudební náplní. Jsem skutečně jediný, kdo v refrénech Come by the hills a Santiago slyší jasně Forever free? Taková Alayna je zase totálně vybrakovaná Season of faith's perfection, titulka pro změnu zní jako Elements, pilgrim road = distant skies.. A těch paralel je tam víc. Navzdory mým námitkam nejsou výše zmíněné skladby vyloženě špatné, možná krom velmi nevýrazné Come by the hills. Deska dokonce obsahuje i pár skvělých fláků, jmenovitě nářez forevermore, vkusná a procítěná Don't let me go nebo můj osobní koník Fields of Avalon, skousnul bych i tu pilgrimiádu. Pak je tu pár pohodových, ale rozhodně ne oslňujících skladeb (santiago, titulka, alayna, rhapsody in black) a dva odpadní kusy, které na albu ROZHODNĚ neměly být, totiž už propraná Come by the hills a Walk in neon (NUDA!!). A posledním bodem je zpěv. Neříkám, že se mi nelíbí, naopak, andré je fajn zpěvák a výšky mu jdou /kamenujte mne/, co mě ale sere je, že se neustále snaží znít jako kotipelto, já to tam prostě slyším. Kdyby zněl trochu osobitěji, nemám výhrad. Jak to shrnout.. takhle by zněli noví stratovarius s Tolkkim. Deska je určitě lepší, než Elysium /o hodně/, předčí i polaris, který u mne postupem času dost ztratil na hodnotě. Problémem superkapely je přílišná stylizace do podoby "nových a lepších stratovarius" a hrozivá sterilita. Doufám, že bude další album, kde se těchto neduhů pánové vyvarují. Bodík nahoru za fields of avalon.. a půl bodu za skvělého matose, který se s výškami popral opravdu statečně.

3. 04. 2011 16:47

dzuzo - dzuzo

nemam to az tak napocuvane,ale vcelku suhlasim s tym ze je to iba priemerny album. od pana Tlkkiho som cakal viac nez len vlastne vykradacky ktore su bez iskry.Stratovarius su sto krat oreginalnejsi a hlavne maju svoju novu tvar ktora sa mi velmi paci.

3. 04. 2011 14:40

5/10 - Soichiro Honda

No mne sa to zdá dosť priemerné, respektívne od takejto zostavy som čakal niečo omnoho lepšie. Súčasný Stratovarius > Symfonia, a to som neporovnal s perfektným Polarisom. Tolkki je po odchode so Stratovariusu totálne prázdny a aj Kusch opäť potvrdil, že sám jednoducho nevie zložiť niečo rozumné, toto je po odchode z Helloweenu jeho doposiaľ najhorší projekt. Toto sú tí páni čo zložili pecky ako Black Diamond, Eagleheart, The Departed, Paradise, Mr. Torture, Push, Hunting High And Low, Revelation.. a mnohé ďalšie?? Kde sú tie časy, keď títo dvaja robili doslova reformy v metalovej hudbe? Toto je len priemerný spíd, chorály v skladbe In Paradisium sú megatrápne, stokrát prevarené a toto má byť nosný ríff? Matos tiež, buď melie z posledného, alebo si Tolkki musel pri písaní neuveriteľne masírovať ego. Chcem vidieť toho borca, čo toto zaspieva naživo, lebo Matos isto nie. Okrem toho, že Matos ide vypľuť aj dušu v tom nie sú veškeré žádné emócie. Žiadne. Aj ten obal, toto si mohol Tolkki fakt odpustiť, Stratovarius je len jeden a bez Tolkkiho evidentne lepší, tak nechápem, čo si tímto dokazuje. A nie, nie som kadejaký progresívny agro odporca, mám rád speed, ale toto je fakt priemerné. Chcete kvalitný speed metal? Zoberte si posledné 3 albumy skupiny Heavenly, sólovú tvorbu Lucu Turilliho, posledný Freedom Call, ale aj taký Stratovarius po album Infinite a ďalej od Polarisu hore, ale nekráťte si život týmto nepodareným comebackom pár osôb, ktoré už v metale nemajú čo povedať.

2. 04. 2011 20:48

1 2 >>

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.47355 sekund.