9/10 - rublik05

Debut „The Metal Opera“ mám úspěšně za sebou a jsem totálně nadšený. Není tedy čas ztrácet čas, hned jsem se proto plný pozitivních dojmů vrhnul na o rok mladší pokračování „The Metal Opera Part II“, doufajíc v minimálně stejně intenzivní zážitek. Oproti jedničce nezačínáme samostatným intrem, ale rovnou tím nejdelším, co tato nahrávka nabízí. Více než čtrnáctiminutový příběh „The Seven Angels“ navazuje na dění předchozího alba, představí se v něm téměř všichni zpěváci projektu Avantasia, takové základní pěvecké jádro, díky čemuž je píseň neuvěřitelně pestrá a nápaditá. Vystřídá několik nálad, nechybí emotivní okamžiky, okázalost, pompéznost, postupně mění i tempo, dojde na melodičnost, symfoniku, power metal, zkrátka kompozičně neskutečně propracovaný počin a bylo nesmírně zajímavé postupně objevovat různé skladatelské finesy. Hned na úvod Sammet vytáhl extrémně silný kalibr. Skladba „No Return“ je speed metal spíše tradičnějšího střihu, její největší předností je právě ona rychlost, dále také energičnost a výkony přítomných zpěváků. O něco větší dojem na mě udělala valivá „The Looking Glass“ se zpěvným refrénem a sympaťákem Bobem Castleym. „In Quest For“ má milý pohádkový nádech, člověk si může odpočinout, nabrat síly před následujícím válem „The Final Sacrifice“, což je svižný, řízný heavy metal ve stylu Judas Priest, nese se ve vážnější atmosféře, má brutální thrashmetalový refrén, hrozně mě bavila ta jeho nekompromisnost. „Neverland“ má fajn rozjezd, chytlavou melodiku, není to kdovíjaká hitovka, spíše solidní standard. Balada „Anywhere“ zpočátku působí lehce nezáživně, naštěstí v druhé půlce přijde na řadu emotivní sólo a perfektně vygradované finále. Ze závěrečného trojlístku skladeb mě nejvíce oslovila pecka „Memory“ s fantastickým Ralfem Zdiarstekem. Nemůžu si pomoct, ale dle mého tomuto albu kralují právě takovéto heavy věci. U „Into the Unknown“ je strašná škoda, že Sharon den Adel nedostala více prostoru, píseň by s jejím hlasem byla ještě o úroveň lepší. Přestože mi debutová deska přišla o malilinko povedenější, i z dvojky jsem naprosto unešený. Přes dvacet let stará záležitost a jak člověka dokáže potěšit. Velká spokojenost, moc děkuji zdejším borcům za doporučení. Tímto mé miniturné po diskografii Avantasie dospělo ke svému konci. Bylo to příjemně strávených pár desítek hodin, poznal jsem jak novější, tak i starší tvorbu, obě období jsem si moc užil, každé má něco do sebe. Abych ale jen nechválil, tak místy se nešlo ubránit pocitu určité šablonovitosti, některé nápady a postupy se čas od času opakují, nicméně neřekl bych, že by mi to nějak extra lezlo na nervy, ani mi nepřišlo, že by autor sklouzával k přílišnému sebevykrádání, drtivá většina skladeb má svůj vlastní ksicht a obstojí sama za sebe. Tobias Sammet má můj hluboký obdiv, jeho šikovnost a zručnost je pozoruhodná, jsem si stoprocentně jistý, že se v budoucnu určitě ještě někdy střetneme.

28. 03. 2025 7:52

- Hermes

I já považuju dvojku za nejlepší díl. Dostal jsem se k ní už v roce vydání a za těch cca patnáct let nepřestala bavit ani náhodou. A titulní opus "Seven Angels" doteď považuju za nejlepší kompozici, která kdy v kolonce power byla napsána, včetně bachovského závěru.

6. 01. 2018 21:47

- htaedas

Druhý díl mám kupodivu mnohem méně naposlouchaný než jedničku, ale za to to vynahrazuje opakovaný poslech úvodní epické hymny. Ten "patetický" (nemíněno hanlivě) konec je jedna dlouhá mrazivka. To jsou melodie, za který by se snad měli dávat metalový metály :-)

5. 01. 2018 15:49

9,5/10 - Michal

Stejně jako jednička; prostě paráda. A Sammet na to pořád má, jak již spousty let dokazuje u dalších alba Avantasie. Nezbývá než se těšit na rok 2019 a na novou Avantasii. :)

4. 01. 2018 20:57

9,5/10 - Anonim

Za mě je dvojka vůbec nejlepší ze všech dílů.

4. 01. 2018 19:52

- Fenris 13

Za mně je pokračování lepší než první díl...Seven Angels, The Looking Glass, Neverland, Chalice of Agony...jedna pecka za druhou. V rámci žánru by u mně jednička byla za 9/10, dvojka pak plný počet. Škoda jen, že to tímto Tobias neukončil, Avantasia mohla zůstat skutečnou legendou.

4. 01. 2018 9:13

- Avram

Nevím, jak dlouho po sobě Sammet oba díly skládal (někdo říká, že oba zároveň). O to divnější je, že první díl překypuje nápady, zatímco tohle je nastokrát převařená voda bez náznaku chuti. I když je tento můj názor asi menšinový, rozhodně s ním nejsem osamocen.

4. 01. 2018 8:38

- Avram

Nevím, jak dlouho po sobě Sammet oba díly skládal (někdo říká, že oba zároveň). O to divnější je, že první díl překypuje nápady, zatímco tohle je nastokrát převařená voda bez náznaku chuti. I když je tento můj názor asi menšinový, rozhodně s ním nejsem osamocen.

4. 01. 2018 8:38