- ToPi

Skvělé debutové album (i když vyšlo až jako 11. v pořadí). A jak se říká, pořádné kapely mívají debut jako hrom. Tady to platí.

2. 11. 2019 12:13

Zajímavá výběrovka - David Svoboda

Rozloučení s Alešem ve velmi vysoké a tradiční formě. Staré fláky dostaly skvělý zvuk,některé texty jsou úsměvné ( a o tom vývoj je). Já osobně tohle album mám moc rád jako celek. Jsou tam i slabší věci,ale závěr v podobě dynamitů Kat, Poseidon a Automat svět, to je rozloučení jako prase. Skvělá pocta a důstojné rozloučení s Alešem

31. 10. 2019 20:20

Velmi dobrá... - Kolík

...poslouchatelná deska, snad jen s výjimkou příspěvků s LB, kterou nemusím. Srovnání kvalitních osmdesátkových songů s příšernou tvorbou t.č. aktuálních alb Forrest Gump a Farao je jak překvapivé, tak zároveň zcela ve prospěch starých písní. Za mě pro Archeology 7,5/10.

31. 10. 2019 19:01

- Avram

Tohle album bych nemohl zkritizovat, ani kdybych chtěl. Tady se prostě představuje TEN ARAKAIN, jak jsme ho kdysi poznali. První čtyři skladby si zaslouží spíše ocenění za odvahu, že je kapela na desku dala a ukázala všem, že každá začínající kapela se má ještě hodně co učit :-) Album pro mě tak začíná od páté písně a až do konce je to jízda. Moc povedené album, které ukázalo, že písně z poloviny 80. let hrají vyrovnanou partii i s písněmi z nejvyspělejšího období Arakainu.

31. 10. 2019 10:43

Quasimodo !! - lukáš

Zapomněl jsem na píseň Quasimodo ! Ta je super. Když byl pořad Bigbít, tak tam byl Quasimodo, jako ukázka koncertu Arakainu z roku 1987 ! Tam se mi Arakain líbil nejvíc. Bohužel opět má nové aranžmá . Dost to tuto písničku sráží. Automat svět - napsal Aleš text podle knihy Bohumila Hrabala , nebo ne ?

31. 10. 2019 10:17

Proč nové verze ? - lukáš

Jako fanoušek Arakainu mě mrzí, že spousta písní má nové aranžmá. Staré měli větší kouzlo. Poseidon je bomba. Bohužel Aleš jí zpívá snad o oktávu níž. Takže píseň ztrácí své kouzlo. Kdyby dali verzi písně live z koncertu 1988, tak by vyčnívala. Nechceš, kat nejlepší písně . Za mě 7 z 10 možných.

31. 10. 2019 9:51

- htaedas

Z prvních čtyřech skladeb nejvíce vyčnívá Le Mans, kde už se ta melodie najít dá. Hlavně však tyto skladby dramaturgicky na začátku alba trpí stejnou rytmikou. Ovšem s nástupem skladby Žádnej metal je vše jinak. Drtivá skladba s jednoduchým riffem ukazuje, jak málo stačí. Větší nářez než poslední dvě thrashovky. Z těch se mi naopak spíš více líbí Automat svět. Poseidon mi připadá až moc jednotvárný ve srovnání s ostatními thrash kulty. Zimní královna povedený doják, který zamrazí. Wendy je tak rychle uzpívaná, že vlastně Brichtovi vůbec nerozumím, ale super skladba. Celkově sice výborný retro výběr, ale je vidět, že se vybírali už i horší kusy ve srovnání s 15 Vol., kde je to samá pecka.

31. 10. 2019 6:31