Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...

RAGE - Afterlifelines
On tu je z roku 2012, jen se na něj z novějších...

RAGE - Afterlifelines
Takže bez orchestru: 1. Secrets, 2. Perfect Man,...

RAGE - Afterlifelines
Tak za mě je taky nejlepší Secrets in a Weird...

RAGE - Afterlifelines
...Rage bez orchestru: 1. Secrets in a Weird...

ATTIC - Return Of The Witchfinder
Velice povedené retro, které mě bavilo už na...

RAGE - Afterlifelines
Za mě jednoznačně toto období. Kromě...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku CREMATORY - Unbroken


- Meres

Po dvoch rokoch prísť s takou porciou hudby je síce obdivuhodné, ale zároveň aj trochu kontraproduktívne, keďže pri takej dlhej stopáži sa album nevyhne aj nejakým menej výrazným veciam. Ďalšia vec ktorú by som vytkol, je neskutočne ohavný obal, fuj. Mal by som problém si toto CD kvôli tomu kúpiť. Radšej minimalistickejšie obaly typu Act Seven alebo aj Oblivion ako tento odporný počítačový pahnus (a je jedno či s cicíkmi alebo nie). Ale inak sa prvý album pod novým vydavateľom celkom vydaril, viacero typicky príjemných crematorovských piesní ako A Piece of Time, Kingdom, Awaits Me, Voices; do ucha mi lezie aj skrz na skrz diskotéková Behind the Wall, kde aj Felix konečne normálne zaspieva. I Am je jediná položka, ktorá trochu vybočuje zo zabehaných koľají, ale pre mňa ten kvázi swing veľmi nefunguje. Nový spievajúci gitarista sa uviedol dobre, pre mňa je jeho spev počúvateľnejší ako jeho predchodcau Tosseho, u ktorého ma celkom srala jeho farba hlasu. Takže suma sumárum, ďalší pohodový zárez do diskografie. Hodnotenie poctivých 7 bodov z 10.

5. 04. 2020 20:50

- Supermartonátor

Petronius: Jako msuel sjem si na Connieho zvykat, ale nakonec jsem ho akceptoval. Ačkoliv Tosseho prostě budu mít vždy o dost raději. Racik: Hehe taky mě napadlo, zda je na fotce ona, bo už v minulosti "zapozovala"...ale myslím, ež dnes už takové "dudáše" nemá:-)) Jedině, ež by to bylo fakt hodně upravené. Díky chlapi za komentáře.

3. 04. 2020 16:46

- racik

Mam tu limitovanou edici a musim rict, ze 16 novych skladeb a 2 covery je vcelku konska davka po mene nez 2 letech. A po nekolika poslesich nemam k zadne z novych vyhrady, jedina vcelku nudna je zminena I am, naopak ty 2 bonusovky jsou dost dobry. Za top povazuju blok Awaits me az Inside my heart a pak Abduction a As darkness calls. Co myslim stoji za zminku je, ze pod celou deskou (hudba, texty, produkce) je podepsana Katrin (a jsem presvedceny, ze je i na titulni fotce). Crematory vetsinou skladatele vubec neuvadeli, na predchozich dvou albech je ale hlavnim skladatelem Markus. Jo a evidentne ma kazdy jiny vkus - pro me prekvapive je Connie nejlepsi cisty zpevak, co meli. A souhlasim, ze Felix ze sebe taha misty (hlavne A piece of time) fakt vyzivny rev. Tak za me taky 8/10.

3. 04. 2020 13:15

- - Petronius

Když jsem se doslechl, že Tosse Basler („čistý hlas“) dal Crematory vale, mrazivě mně zatrnulo, že to asi nebude ku prospěchu… Ale že to bude takový nákop, to jsem nečekal. Když se rozhodli angažovat Andreszku, asi byli všichni sjetí, poněvadž jeho zpěv mi do gotického výrazu kapely absolutně nepasuje. Instrumentálně jsou Crematory pořád dobří, hlavně Katrin Jüllich zraje jak víno (Rise and Fall), ale ty vokály… Felix občas tlačí na pilu až moc a když nastoupí ten druhý (Connie Andreszka), nejprve jsem stahoval zvuk, ale nepomohlo... teď už novou fošnu radši ignoruju úplně.

3. 04. 2020 12:35

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.1725 sekund.