debut Manowar a úhel pohledu - jirka7200

Hodně záleží, kdy se tato nahrávka dostala posluchači do rukou. Pokud to bylo v roce 1982, tak tehdy jistě ocenil obhroublou směsku hard rocku (který až na jednu vyjímku nebyl ovlivněn blues) a metalu. Nebyl tu žádný radio hit, což bylo tehdy v USA zvláštní. Kdo objevil Manowar až o několik později, tak se mu retrospektivně mohl zdát v porovnání třeba s Kings of Metal debut málo bombastický a méně přístupný. Nejsou na ní rozvinuty plně ještě některé charakteristické prvky tohoto spolku, ale jinak je to skvělá muzika.

7. 12. 2021 11:22

- minstrell

První album skupiny je takovým – pokud bych tedy mohl parafrázovat Čapka – malým nanicovatým klubíčkem, u kterého ještě nejde poznat, že z něj jednoho dne vyroste jedna z největších šelem heavy metalu. Zatím to tam spíš naivně, až roztomile kníká a o nějakém nebezpečném vrčení nemůže být moc řeč. Ono je to ale dáno celkovou nahrávkou, tím myslím aranžemi a celkovým zvukovým pojetím, které je spíše sedmdesátkově hardrockové (až rock’n’rollové) a metal ze skladeb vykukuje jen velmi nesměle. Rossovy kytarové party- až na výjimky- ještě postrádají onu manowarovskou zatěžkanost a v sólech mají větší rockovou hravost. To samé platí o bicích partech. Pro srovnání si stačí poslechnout přehrávku z r.2010 (ne že bych ji nějak extra miloval), ale tady se z těch skladeb ten METAL podařilo vydolovat. Když album porovnám s některými nahrávkami, co vyšly v tom samém roce, tak jak Iron Maiden s NOFTB, Scorpions s Blackout, tak i Judas Priest se SFV zněly proti Battle Hymns moderně osmdesátkově a dodnes jim zub čas neubral nic z jejich svěžesti. Na druhou stranu jsou skladby napsány vcelku chytlavě a fungují na první dobrou. Za mě třeba zrovna Metal Daze, i když má metal spíše pouze v názvu. A některé z nich jsou dodneška koncertními tutovkami. Mám na mysli skladbu Manowar a pak samozřejmě titulku, která je v podstatě definicí a etalonem prvního období kapely. Jinou věc, kterou musím zmínit je basová úlitba Williams tale, basová onanie, co stvořila sice celkem originální, ale pro mě obludnou tradici. Navíc je rytmicky rozhrkaná (jakoby Joey neznal metronom) a celkově neučesaná, originál se z toho hledá jen s přihmouřením oka. Dodneška nechápu, proč se vlastně na albu nachází. Pokud bych hledal opravdový metalový pilíř na této nahrávce, tak je jím potom Ericův hlas, který už od počátku kapely ukazuje, že umí řezat a kousat. Hodnotit album si netroufám, osobně nejsem ani extra velkým fanouškem kapely a spíše je mi blízké druhé období kapely, tj.mezi lety 1987 a 1992, kdy jsem kapelu objevil.

7. 12. 2021 7:28

- htaedas

Zvukově hodně v sedmdesátkách a díky tomu mi to i občas dost asociuje Motörhead v jeho začátcích. To album vyšlo tak o pět let později než mělo, ale to mu nic neubírá na kvalitě ať už z hlediska instrumentální, tak hlasové. Z prvních čtyř alb se mi asi líbí nejvíc.

26. 11. 2021 10:12

- sanntrik

b. Wolf-máš pravdu Ross není spevák :-)

4. 11. 2021 6:32

Fakt jako? - b.wolf

Tihle nabubřelí pozéři, prý jediní, co hrají "true metal", to je výsměch heavy metalu. Ross není zpěvák, to je deklamator textu a fošna, zaplácaná půl hodinou "true story" (Triumph), to má být "the one true metal?!?!" Sorry jako... v tomto případě se nedivím, že MF tuhle tragédii dosud ignorovali.

4. 11. 2021 6:19

7,5/10 - Demonick

Na debut je to ozaj pozoruhodná nahrávka, z ktorej jednoznačne vyčnieva bezchybná titulka a koncertná šleha Manowar. Keďže nemám predsudky ako 90% ortodoxných metalheads, tak si užívaj aj novú aj starú verziu tohto albumu... MMXI ma ozaj výborný zvuk

2. 11. 2021 18:25

Manowar a zvuk - jirka7200

Zvuk na debutním albu Manowar měl celkem dobrý dynamický rozsah, ale v mixu chyběly basy. Kapela se to během let snažila několikrát napravit. Proto v roce 2001 vydala tzv. Silver Edition, kterou remasteroval dvorní zvukař kapely Rich Breen, který nedostatek basů citlivě eliminoval. Zcela jinou kapitolou je verze MMXI z roku 2011, kde Manowar desku rovnou znova nahráli. Nyní se mixu ujalo zvukařské eso Ronald Prent, jehož služby využívali Def Leppard, Iron Maiden, Scorpions a zástupy dalších. Mastering převzala Darcy Properová a oblékla nahrávku do současného zvukového kabátku. To má svá pozitiva i negativa. Nový posluchač při prvním poslechu nebude odrazen vintage zvukem původní verze, ovšem pamětníkovi odkojenému originálem může nová natlakovaná, ovšem méně čitelnější nahrávka připadat trochu nepatřičně. Ovšem záleží na chuti každého soudruha. U mě vede Stříbrná edice. Ovšem, dle tradic jsem letos čekal ke čtyřicátému výročí další verzi, ale asi to neklapne :-)

2. 11. 2021 11:37

10/10 - Cipísek*

Skvělé album kombinující hard rock a heavy metal. Jedna pecka za druhou. V roce 1982 to byla na českých burzách naprostá rarita, kdy asi nikdo netušil, co bude následovat v dalších letech - hromada skvělé muziky v šedivém bolševickém světě, až do velké pauzy mezi Sign of the Hammer a Fighting the World. Krásná doba, nádherná muzika. Kdo zažil, ví, o čem píšu. Nemůžu dát míň jak 10.

31. 10. 2021 20:29

Battle Hymns 9/10 - Zdeněk

Taky musím poděkovat redakci, že nakonec překousla svou nelibost k Manowar. Alba po minimálně Kings Of Metal (včetně) si to určitě zaslouží. Prvotina je z úvodní šestice neslabší, ale přesto velmi silná, místy dechberoucí (Shell Shock, Battle Hymn). U mě za 9/10. Jdu si to hned po nějaké době pustit a těším se na další!

30. 10. 2021 16:04

9,5/10 - Deny

Superfošna. Díky Metal Forever, že se konečně pustil do Manowar, byť z jeho redaktorů byl dlouhodobě cítit despekt k této kapele. A to byla velká škoda. Jsem rád a doufám, že Moloch tento poněkud nespravedlivý obrázek napraví. Zatím se zdá, že jde dobrým směrem.

30. 10. 2021 15:15

Tak konečně... - Kolík

...zde máme recenze alb Manowar. Prvních šest jsou naprosté klasiky, které lze hodnotit jedině v rozmezí 9-10. Battle Hymns je skvělá a originální především hardrockovým nádechem, kterého jsou už následující alba prosta. Když k tomu připočtu vynikající songy Metal Daze, Manowar, Battle Hymn, excelentně odzpívaný Shell Shock i úvodní Death Tone (kterou mj. skvěle předělali Overkill), vychází mi 9/10. Metalové orgie začínají...

30. 10. 2021 15:11

Parádní debut - David Svoboda

Koženogaťáci přišli na svém debutu s parádním Hard Rock/Metalem. Ačkoliv mi jejich image byla vždy k smíchu, tak mám rád všechna jejich alba (ačkoliv hráli furt to samé). Za mě skvělý debut,který obstál ve zkoušce času. 10/10.

29. 10. 2021 19:39

- mr.deadhead

Na debut skvělá deska s osobitou atmosférou. I zvukově mě dost baví. A Battle Hymn je vážně skvost. I po tolika letech má neuvěřitelnou sílu. Obal se taky poved. Když se to takhle sečte, opravdu to na těch 8/10 krásně dá..... P.S.: Konečně se tu recenzuje pořádnej a jedinej pravej METAL :) Diky

29. 10. 2021 8:33

Mountains, Guyana . - lukáš

To B. wolf : Pokud někdo napíše Mountains, Guyana, Brigde of death, Holy war, The crown and the ring, Defender a mnoho dalších smeknu klobouk ! Ano - Maňowař ... Ale to už asi neoceníš. Ale pro lidi, co začli poslouchat metal - Songy co jsem napsal Vás nemůžou urazit ! Třeba se stanete fanoušek Manowar.

28. 10. 2021 20:03

Od Maňovař - b.wolf

si občas pustím jedinou fošnu-Fighting the world., jinak mě naprosto míjí...

28. 10. 2021 19:10

- rumcajs

Tak Battle Hymns je takový pravěký metal s pravěkým zvukem, ale v něm je jeho síla. Album není úplně vyrovnané a ještě není ryze metalové, ale je to poctivá hudba s absolutním klenotrm na závěr. Battle Hymns se klukům prostě nadmíru povedla. Za mě 8.

28. 10. 2021 11:02