- - Petronius

Své fanoušky (a není jich málo!) si komerční hopsametal Beast In Black získal, a s tím principál A. Kabanen počítá. Kladem tohoto alba je průrazný, čistý sound a vokální ekvilibristika Yannicka Papadopoulose. A teď k písním… Čekal jsem víc. Hitové měřítko snese jen Midnight Rendezvous, ucházející jsou pro mě ještě Bella Donna, Highway To Mars a Broken Survivors, i když nejsou ničím překvapivé. Ovšem taková One Night In Tokyo a oba závěrečné covery jsou už fakt těžké úlety. Ve srovnání s debutem Berserker je třetí album BiB průser; chybí mi kupříkladu podobně dechberoucí balada, jako byla Ghost In The Rain. Beast In Black jsou žel jen kamínkem v mozaice současného světa, který se i přes zaklínání technikou a umělými inteligencemi čím dál víc propadá (ve filmu, muzice, myšlení) do infantility.

15. 11. 2021 8:21

- Meres

Súhlas s orre. Anton Kabanos a spol. zaplavuje metalovú obec naprosto ohavnou gýčovinou, ktorá by vôbec nemusela existovať (a pribalil by som k nemu aj Sralbetonovcov). :-)

13. 11. 2021 12:03

- orre

Strašný obal, hudba, všechno! Nikdy nepochopím podobné slátaniny. Brrr, kopřivka zaručena.

13. 11. 2021 8:46

- htaedas

První a poslední odstavec recenze to vystihuje dokonale. Na mě to zatím funguje. Kapelu beru jako hudbu na odreagování a to mi dokonale dává. Pokud od toho někdo čeká víc, tak asi nepochopil podstatu této kapely. Není to hudba na nějaké dlouhé bádání a rozbor. Představte si však koncert, nebo nějakou nařvanou party a máte to tam. MJ cover verze je super, ale při představě, že by se Kabanen vydal tímto stylovým směrem, tak to zase ne.

12. 11. 2021 20:53

- htaedas

Moonlight Randevouz přece singl je? Tedy jestli mám ofiko klip brát jako singl.

12. 11. 2021 18:43