Aleš BRICHTA - Ráno ve dveřích armády spásy
Jelikož se první Brichtové sólovky „Růže pro...

SATAN - Songs In Crimson
Zkusil jsem, ale je to taková zatuchlá retro...

BURZUM - Filosofem
Možná je to tím, že jsem jakožto ročník 90 tuhle...

Aleš BRICHTA - Růže pro Algernon
Když Aleš Brichta vydával svou první sólovou...

SATAN - Songs In Crimson
Souhlasím s recenzí i když se považuji také za...

GLORYHAMMER - Return to the Kingdom of Fife
Za mě velké zklamání, ten nový zpěvák je tucťák,...

ANGUS McSIX - Angus McSix and the Sword of Power
Já jsem spokojený narozdíl od nových Gloryhammer,...

Aleš BRICHTA - Ráno ve dveřích armády spásy
Našel jsem odkaz na tento článek a díky za něj....

Aleš BRICHTA - Ráno ve dveřích armády spásy
Tohle album jsem dlouho sjížděl pořád dokola. Má...

Aleš BRICHTA - Ráno ve dveřích armády spásy
Zkoušel jsem to, ale nakonec jsem zjistil, že se...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku DOKKEN - Back For The Attack


- Guns

Nevím čím to je, ale k této desce se vracím skoro vždycky těžko. Přitom vím, že je to furt pecková deska. Ovšem když dostanu na Dokken chuť tak šáhnu po předchozích. Čím to je? To by rád věděl. Snad tou délkou? Jinak to nechápu. Hnedka úvodní věc je pecka jak se patří. Pořádná úderná riffová jízda, kde i Don předvádí ještě velkolepější výkon. Ale hlavně ty Lynchovi kytary, to je slast. Souhlasím druhým vrcholem je jistě pomalá Dream Warriors, která v refrénu dokáže pěkně zahrát na city. Spojením melodickým hlasem Dona a melodičtější kytary, to je taky dost podařené. Pomalejší a citlivější věci kluci zkrátka umí. Mr. Scary je pro mě třetím vrcholem, kde se pravda Lynch celkem vychloubá, ale proč ne. Za mě hodně podařená věc. Vyřádil se na ní hodně dobře. V těsném závěsu jsou tyto pecky: Night By Night,Standing In The Shadow, Heaven Sent, So Many Tears, Lost Behind The Wall, Stop Fighting Love, Cry On The Gypsy a Prisoner. Všechny si jednou v podstatě na podobné vlně, ale jsou to velice silné písně. Ve kterých jako vždy vévodí dobré kytary a Donův božský hlas. O rok později vyšel dobrý živák, který tak uzavírá nejslavnější období kapely a taky mé nejoblíbenější desky, neboť ty devadesátkové a mileniové mě nikdy moc nebavili. Ještě co mě hodně bavilo byla první deska Dona, která v podstatě navazuje na tuhle desku. Jinak jsem zatím v jiných nenašel zalíbení. Snad jen v desce z roku 2008 Lightning Strikes Again. 9/10 bych taky ohodnotil tuhle desku, přestože s ní mám nějakou potíž. Je to ovšem velice povedená věc.

2. 03. 2023 8:27

- The Keeper XIV.

V 80s tady z USA byl hlavně thrash - Slayer, Metallica. O zbytku scény jsem se pak dozvěděl po 89 z tv a časáků. Tady byl vždycky oblíbený metal ala Helloween, ale podobných kapel tu pak moc envzniklo,což mě vždy udivovalo. O Dokken jsem se začal zajímat, co jsem si nechal Back for the Attack pustit v krámu (použité LP) a koupil si ji, neboť Kiss of Death zní docela metalově. Jejich alba z 80s jsou dost vyrovnané - k metalu je občas řadí riffy, což pak vyrovnává mírně melancholický zpěv. Mám je celkem rád, ale v té scéně jsou i lepší bandy.

26. 02. 2023 22:42

To:Desmond - Domy

Jo máš recht v tom, že jsme tady byli víc orientovaný na německou scénu. Tu americkou mě hrozně baví objevovat v bazarech, v inzerátech nebo právě v recenzích tady na webu. Dokken zjevně patřili do první ligy i celosvětově a ne jen v Americe.

26. 02. 2023 20:55

- Desmond

Nebyli jen Crue, bylo spoustu dalších glam/street rockových kapel, oni byli nejznámější a to i v evropském měřítku. Nicméně jak říkám, tady tyhle kapely nešly. A v nějaký průlom na letošním koncertě u nás taky nevěřím. Amerika je prostě jiná, tam mají v tomto žánru úplně jiné postavení než u nás a lidi vnímají tyhle kapely úplně jinak. Co se přecenění týká, ono by to šlo aplikovat v podstatě na jakoukoliv kapelu a v jakémkoliv žánru, záleží na úhlu pohledu.

26. 02. 2023 19:55

Tak - Domy

Tak zrovna Over Kill, Exodus a Twisted Sister patřili do základu i u nás. Uznávám, že Motley Crüe jsme objevili trochu později. A musím přiznat, že je považuju za dost přeceňovanou kapelu. Mám je naposlouchané a mám většinu jejich CD ve sbírce. Dokonce jsem na nich byl v O2 aréně v Praze v době "posledního" alba.

26. 02. 2023 19:16

- Desmond

Klasický metal, thrash, speed atd ať už z Evropy či Ameriky tady měl odjakživa velkou základnu, vím to dle sebe, kdy všichni kolem poslouchali c v té době cca 10-12 těch největších a nejznámějších kapel těchto žánrů a víc nebrali. Kdo poslouchal něco jiného, byl za exota. Já vyrůstal od sedmdesátých let na kapelách jako Aerosmith, Van Halen, Kiss, Alice Cooper, Whitesnake, Cheap Trick atd, takže mé zaměření do osmdesátých let bylo jasné. Záměrně se vyhýbám označení hair metal, protože ony samy ty kapely, či jejich bývalí členové tento příměr dnes moc neradi používají, či se tomu přímo brání. Pro ně, tak jako pro mě je to prostě rock and roll. Vím jaké desky se tehdy většinově prodávaly na burzách a bylo kolikrát obtížné sehnat něco jiného. V osmdesátých letech se ale dal už sehnat Metal Hammer z Německa a tam se o těchto amerických kapelách dalo už dočíst. Pozdější americký Metal Edge to už bylo něco! Časopis víceméně se zaměřující na americkou scénu. Sice bylo stále těžké od těchto kapel u nás něco sehnat, ale kdo chtěl a tahle muzika ho chytla za srdce, se k nim dostal.

26. 02. 2023 12:03

- ToPi

U nás byl významnější kontakt s německou scénou, proto má u nás melodický metal dodnes nesrovnatelně větší základnu než hair metal. Helloween nebo Accept jsou u nás větší kapely než Mötley Crue nebo Twisted Sister. Az letos se to mozna povede Motley Crue svym koncertem nejakym zpusobem prolomit. I u thrash metalu létalo mezi lidmi víc nahrávek Assassin, Holly Moses nebo S.D.I. než Overkill nebo Exodus.

26. 02. 2023 10:42

to Domy - Desmond

Tak ono zase tak moc divné to není, protože povědomí o klasickém americkém hard rocku, jeho odnožích a kapelách té doby tady tehdy v podstatě nebylo a víceméně moc není ani nyní. Tato muzika tady zkrátka nikdy neletěla, takže tyto kapely tady nikdo neznal a poslouchalo je minimum lidí.

25. 02. 2023 19:33

Domy - R051

China byli Švýcaři a v době kdy měli první desku(88) byli Dokken v podstatě mrtví. O Victory jsem toho pro změnu nikdy moc nevěděl já, spíš mě to posílá na Trance. Jejich myslím nejslavnější deska se jmenovala Victory.

24. 02. 2023 22:09

Mimochodem - Domy

Je podivné, že kapela Dokken šla tedhy na konci osmdesátek a začátkem devadesátek, kdy jsme těžce jeli v "metalu" :) úplně mimo nás. Naše parta o ní prostě tenkrát vůbec nevěděla. A to jsme znali třeba téměř neznáme německé Victory nebo China. Takže úplně mimo mísu jsme fakt nebyli. Dokken jsem objevil vlastně nedávno a zpětně je doceňuju. Mám vlastně takový objevy hrozně rád :) :) :)

24. 02. 2023 18:47

Dokken shrnutí - Deny

Under The Lock And Key a Back For The Attack jsou dle mého názoru zcela vyrovnaná alba - obě za plný počet. To, co je před nimi i po nich, je výrazně slabší. Dokkenova sólovka s Baltesem a Mikkeym Dee je vysoký nadprůměr - 9/10.

24. 02. 2023 15:29

Vrchol diskografie... - Kolík

...jak psal ToPi. 10/10.

24. 02. 2023 9:41

- ToPi

Vrchol diskografie Dokken. Kdybych chtěl někomu představit americkou rockovou a metalovou muziku 80. let v kostce, dám mu tohle album, kde je všechno. Energie, melodičnost, hitovost, tvrdost, skvělé kytary, sbory, hairmetalové pozlátko a v neposlední řadě atmosféra. A přitom to zní tak samozřejmě a prostě...

23. 02. 2023 21:18

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.40474 sekund.