Steven WILSON - Hand. Cannot. Erase.
Jedno z nejlepších rockových alb co jsme tady...

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly
tak tahle recenze už je lepší ;-) S textem a...

GREAT WHITE - Psycho City
Za mě 10/10 je asi přehnané ale devítka zní lépe....

ALL FOR METAL - Gods of Metal (Year of the Dragon)
Já osobně bych „Gods of Metal (Year of the...

THEATRE OF TRAGEDY - Assembly
Za mně ToT topka, není slabé místo, nej pecka asi...

GREAT WHITE - Psycho City
Pro mě je o kousíček výš Twice Shy (je tam přece...

GREAT WHITE - Psycho City
Po vice než třicetiletém poslechu desek kapely,...

THE NEW ROSES - Attracted To Danger
Zpěvák je výbornej. Škoda k příklonu do...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
jasně, jak píšu - je to vždycky subjektivní a...

THEATRE OF TRAGEDY - Musique
Jsem asi strašně konzervativní, ale přijde mi v...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



komentáře k článku David GILMOUR - Luck And Strange


- Misso

Plne súhlasím s H.R.

24. 09. 2024 23:25

- H.R.

Typický David Gilmour. Nečekal snad někdo něco co překoná starší tvorbu, že ne ? Já jsem dostal, to co jsem chtěl. Krásnou, klidnou a precizní hudbu, která těší tím, že zkrátka je. Výborné texty. V hudbě je prožitek, který odpovídá věku autora. Gilmour byla přece vždycky oáza klidu... a je dál. Já bych dal 7,5 - 8. Ale méně ani omylem. A coversong s dcerou je překrásný.

24. 09. 2024 20:44

Zkusil jsem - b.wolf

protože PF jsou pro mě od střední absolutní ikona; na první dvě fošny to nemá ani omylem, stejně jako poslední PF nicneříkající nuda. A 8,5? To ani omylem, jenom z úcty k předchozím dílům tak s bídou 5,5...

24. 09. 2024 7:27

Super obal! - Viktor

Toto album má velmi povedený obal... Sabati v 70.letech nebo blackmetalisti o dekádu později by ho určitě brali všema deseti. Vždy jsem měl rád alba Pink Floyd a Davida Gilmoura. Přesto musím říct, že jeho nové album mě nenadchlo. Úvodní instrumentálka je opravdu jen štěk, anebo vzhledem k názvu písně mňouk. Závěrečná čtvrthodinová instrumentálka je zcela zbytečná, 15 minut, kde se hudebně neděje vůbec nic. Taky instrumentálku Vita Brevis posluchač v podstatě nezaznamená, splyne mu s následující písní jako její intro. Album neobsahuje žádná originalní kytarová sóla, na něž byl člověk zvyklý. A melodie písní jsou stokrát slyšené. Jedinou změnou,která člověka probere z dřímoty při poslechu alba je cover, který zpívá Gilmourova dcera, ani to však není hit. Jediné, co obstojí, jsou zajímavé texty. To je ale dost málo. Pro mě osobně je tohle rozlučkové album na úrovni posledních několika sólovek Rogera Taylora, které taky nepřinesly nic originálního. Srovnávat se sólovkou Waterse nebudu, protože toho jsem nikdy moc nemusel,ale možná nakonec došel dál. Rattle that lock byla deska,která měla ještě jakžtakž sílu a nápady. To už ale bohužel nové album nemá, alespoň pro mě. Velká nuda. Nebudu mluvit o zklamání, protože jsem od Gilmoura už nic nečekal,což bylo rozumné.A pokud by toto album nevyšlo, nic by se nestalo. Za mě tak asi 5 bodů, maximálně 6.

22. 09. 2024 19:46

1

Přidat komentář

Jméno:
Email:
Předmět:
Komentář:
Ochrana proti spamu: Název dnešního dne (bez diakritiky, malým písmem)


 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.08578 sekund.