- Meres

UJR je OK, klasika, možno najviac energická a drsná doska týchto metalových pirátov, ale vždy mi z ich najlepšej a najhodnotnejšej tvorčej etapy 80tych rokov pripadala ako najslabšia. Dvaja nasledovníci sú oveľa lepší. 6/10

2. 06. 2025 21:04

- Miloš Latislav

RW jsou pro mě zásadní kapela (spolu s Helloween). Díky, že se jí takhle věnujete. Já u nich končím s Death or Glory, to je vrcholné dílo a nejlepší sestava. Jako první jsem slyšel Branded když to vyšlo, to byla naprostá pecka. Pak jsem sehnal jedničku, a když vyšlo Under Jolly Roger, zjistil jsem, že se formule skladeb začínají dost opakovat. Dost se to pak změnilo na Port Royal. Za nejlepší z UJR považuju Raw Ride a titulní věc.

1. 06. 2025 22:31

Death or Glory - Domy

Já přišel k RW až s fošnou Death or Glory. Nic lepšího snad ani nenatočili :). K téhle fošně jsem přišel o dost později a zjistil jsem, že znám titulku. Nicméně i když je v mých očích album o dost slabší než DoG nebo třeba Blazon Stone, tak je album fajn a ve sbírce originálů ho mám.

31. 05. 2025 20:16

Absolutní klasika... - Kolík

...docela jiná, než předchozí Branded & Exiled, jenže právě v tom tkví její kouzlo. Navěky. DESET, DESET, DESET...

31. 05. 2025 12:19

- - Petronius

Jako památka na doby černých burz mi doma zbylo několik výtisků starých časopisů Metal Hammer, mezi nimi i ten (4/1987), v němž je recenzována tehdy zbrusu nová deska RW - Under Jolly Roger. Z 16 hodnocených desek byla UJR až 14., s průměrem 3,30 (maximum bylo 7), a recenzent Oliver Klemm album se sarkasmem ztrhal. Já s ním tehdy víceméně souhlasil. Důvod? Nová pirátská tématika, která mi přišla - ve srovnání se zaměřením předchozích dvou alb - infantilní. Je vůbec zvláštní, jak se od té doby obecné vnímání proměnilo. Do pirátů se dnes stylizuje kdekdo, navíc se to i v „seriózním“ heavyrocku nyní hemží otravnými draky, ale i rozličnými mýtickými a fantasy bytostmi, ušatými elfy, avatary, pány prstenů, oživlými hračkami atd. Čistě z hudebního pohledu mi UJR nepřišla a ani dnes nepřijde zdaleka špatná, i když popravdě - Branded & Exiled jsem schopný protáčet od A do Z celou i dnes, zatímco z UJR se kloním jen k titulce, Raw Ride, Raise Your Fist, Diamonds of the Black Chest a zejména úžasné finální rychlopalbě Merciless Game. V kontextu celé diskografie RW: 8,5/10. Ovšem nevěřil bych, že Rolfu Kasparkovi vydrží chuť vyvářet v kotli černou vlajku s lebkou a zkříženými hnáty přes tři dekády...

31. 05. 2025 7:43

Perfektní - Zdeněk Obrusník

Pro mne jedna z top klasického Heavy Metalu. Přiznám se , že je v to i kus nostalgie. Moje první kazeta a na ní na straně A Runnig Wild Under Jolly Roger a na straně B Helloween Keeper part.I. Ta kazeta jelad okola a dokola. Nicméně u mne je do dnešních dnů Under Jolly Roger dohromady s Death of Glory to nejlepší od Runnig Wild. Z nového období se u mne chytil jen Rapid Foray.

31. 05. 2025 6:09

- Mr.Deadhead

Kult to bezesporu je. Bohužel mi to album pokazila přehnaná očekávání. Všude jsem poslouchal a četl, jaká je to přelomová a fantastická deska. A když jsem ji pak slyšel, tak to tam jaksi nebylo. Nicméně posun skladatelský i zvukový tam je jasně slyšet. War In A Gutter je takový skrytý klenot. U mě za 8/10

31. 05. 2025 5:39

9,5/10 - The Keeper XIV.

Tady dávám skoro plnou, když se mi následujíc alba líbí přece jenom o chlup více. Ale úvodní song se svým intrem - palbou lodních děl, do kterého vejdou bicí, to je něco! Ten song má energii, kterou pak na výběru oslabilo právě vynechání intra. Chtěl bych se zeptat autora, když studoval RW: zda někde nečetl, od kdy je RW solo projekt Rock n Rolfa. Určitě to není od počátku:RnR nebyl tehdy Coverdale, Dio, nebo aspoň Křížek, aby si zakládal sám vlastní band.

29. 05. 2025 20:58

Klasika - David Svoboda

Naprosto Kultovní záležitost. Je sice pravdou, že ze všech 80s desek RW je právě Under Jolly Roger mou nejméně oblíbenou, ale i tak jde o skvělou Speed Metalovou šlehu. Na začátek titulní hymnus, kterého následuje dvojice šlapavých válců, z nichž hlavně Raw Ride má sílu jako býk. Osmička naprosto vyrovnaných skladeb bez jediného slabého místa a zaslouženě výkladní skříň evropského 80s Metalu té doby. Nicméně závěrečná dvojice skladeb ( hlavně závěrečná mrda Merciless Game) mě vždy totálně zabijí. Klasika bez jediného slabého místa a zasloužených 10/10.

29. 05. 2025 8:31