10/10 - Fík

Tak za mě určitě nejlepší deska RW. Skvělý zvuk, energie, skvělé songy. A kulomet Jörg to neskutečně nakopl těma bicíma. Parádní power metalové album. Tady jasných 10/10.

7. 07. 2025 22:32

9/10 - The Keeper XIV.

Ač jde o výtečné album, zde musím přiznat, že tu je i nějaká vata. Pokud mohu přímo jmenovat, tak je to epický song, který se nemůže rovnat podobným starším zásekům a celkový dojem alba kazí.

6. 07. 2025 21:58

7/10 - Kolík

Druhé slabé album v řadě. I když ještě ne nejslabší. Řetěz spadnul a už se ho nepodařilo nasadit. Až na jednu výjimku o pár let později.

6. 07. 2025 16:56

- adrian

Nejlepsi album Running Wild! Naprosta srdcovka, od paradniho intra az po zaverecny opus naprosta extraliga. Jörg Michael za bicima lahudka!

4. 07. 2025 19:00

2: Mr. Deadhead - Domy

:) Tvůj Nick hovoří za vše :) .... a respektuji a rozumím

4. 07. 2025 9:42

- Mr.Deadhead

Pro mě je Black Hand Inn nejlepší album ze všech nejlepších alb vůbec. RW mám rád až skoro nekriticky. Takže bych rozdával většinou jen desítky a víc. Zvlášť u alb z let devadesátých. Ale tohle je úplně mimo jakoukoliv škálu. Skvělý a naprosto jedinečný zvuk, famózní songwriting a jako třešnička na dortu - Jorg Michael.

4. 07. 2025 8:48

10/10 - Domy

Tuhle desku jsem koupil když jsem byl na vojně v Žatci přímo v roce vydání. Po cestě z nádraží do kasáren jsem šel kolem obchodu s hudbou a tohle zrovna venku hrálo. No a já to musel mít. Taky je to pro mě poslední klasická deska RW , kterou hodnotím 10/10. Potom jsem jejich tvorbu přestal sledovat. Ani nevím proč, ale možná jsem už tehdy vnímal recenze v časopisech, které další tvorbu zrovna moc neopěvovali. Každopádně tohle je ještě geniální kousek. Éru od Death Or Glory po Black Hand Inn můžu poslouchat bez omrzení dodnes.

3. 07. 2025 15:11

Poslední leč - David Svoboda

Deska, po které jsem přestal kariéru RW výrazněji sledovat. Po tradičním intru se na člověka vyvalí titulní ultra šleha, která má sílu smést vše okolo sebe. Další skočná Mr. Deadhead jede ve víru valivých RW temp. U Souless mě vždycky bavila ta energie a fantastický refrén. To samé platí i pro následující The Privateer s parádním refrénem a riffy. Následující válec Fire And Hate, postavený na středním tempu a skandovaném refrénu, to můžu kdykoliv. Fantom Of Black Hand Hill to všechno rozseká svou Speedovou rychlostí a parádním refrénem. Freewind Rider mě vždycky bavila nejméně. Ale to vůbec nevadí, protože dvě následující skvělé pecky dokonale připravý půdu pro absolutní skvost, tradiční závěrečný epos, tentokrát o zrození a zániku. Za mě deskou z roku 1994 u mě opadá zájem o tvorbu RW. Další desky jsem sice vždycky s chutí vyslechl, ale už jsem tam nikdy tolik necítil to, co mě bavilo na deskách z let 1984-1994. To nic nemění na tom, že Black Hand Inn je majstrštyk a za mě jasných 10/10.

3. 07. 2025 7:56