Dobrý vstup do tuzemského hard rocku předvedla brněnská parta slyšící na jméno YNNITY. „Quite Quiet Melody“ je sice debut vydaný vlastním nákladem, ale kapela složená z muzikantů z ROOT nebo CALES jasně ví, jakým směrem se chce ubírat. Zkušení muzikanti a vynikající Zdeňka Kotačková, která svůj hlas brousila v nadějných S.R.O., kombinace přímo báječná.
YNNITY zní velice sympaticky. Nesnaží se být podbíziví, nijak výstřední, v žádném případě pompézní. Jejich muzika je syrová, ale zároveň pečlivě naleštěná a vypiplaná. Chvílemi zní sice trošku chladně, ale jinak šlape velice živě, což jí sluší. Z kapely vyzařují zkušenosti, takže nic naivního nečekejte. Zdeňka zpívá skvěle, i když se stále nemůžu ubránit dojmu, že jí klubovější rocková scéna vyhovovala více. Možná jde ale jen o zvyk, protože pod hlavičkou YNNITY předvádí o něco větší vokální škálu (často i poměrně peprnou). Nutno podotknout, že Zdeňka ke svému zpěvu vyžaduje schopnou kytaru, kterou v osobách Petra Řezníčka a Libora Fauska evidentně našla.
Skladby jako takové zní poměrně vyrovnaně, i když s přibývajícími poslechy člověk své favority nachází. Výrazná je úvodní vypalovačka „City“, která chvílemi brousí až do crossoverových vod například takových CHAOS IN HEAD. Voňavá je i následující „East“. Za nejvýraznější song ale považuji skvělou „Record Me“ s parádně nenápadným refrénem.
Celkově z ní i cítím vliv zmíněných CALES nebo ROOT, hlavně po kytarové stránce. Zajímavé. Nápaditější a silnější je první půlka CD, i když ta druhá také příliš netratí (viz. neskutečná „podkůživlezka“ „Burned To Ashes“ – druhý vrchol alba).
YNNITY mi vyloženě sedli. Nic převratného, ale muzika, která se výborně poslouchá. Moderní hard rock, který má budoucnost. Škoda, že podobné hudbě není tuzemská scéna příliš nakloněná.
|
