Možná by to dopadlo podobně, kdybyste hodili eskymákům mičudu, aby si zahráli fotbal, naše ligové fotbalisty poslali na mistrovství světa v matematice a profesora matiky nechali kočírovat smečku tažných psů. Já věřím tomu, že dřív nebo později by to mohli docela schopně zvládnout. Ale stejně by se našel šťoura, který by tvrdil, že už to viděl dělat lépe. Kamenem úrazu u amíků Hauk je skutečnost, že se tak hlasitě dovolávají své příslušnosti k pagan metalu. Nechci klukům sahat do svědomí a do národní historie. Ale to nejzásadnější, čím by pagan či folk-metalová banda měla oplývat, totiž sepjetí s přirozenými kořeny, u Hauka a jeho party naprosto postrádám.
Rozhodně nechci říct, že EP „To Hear The Trumpets Call“ je úplně špatná deska. Ale občasné chytlavé nápady ztlumí poměrně nešťastná produkce, ze které ustavičně něco (nejlepší příklad v závěrečné „Raven Wings“) trčí a zvuk je celkově podivně zastřený (nedoufám, že tímhle kluci chtěli zdůrazňovat svojí „lidovost“). Lehce nakřáple ukňouraný Haukův vokál dokáže na ploše EP udržet pozornost. A i když např. v titulní „To Hear The Trumpets Call“ předvede docela úspěšnou snahu o přitvrzení, je otázka, zda v rámci delšího materiálu nezačne nudit. Kupodivu ani občasné sborové haleknutí či výpomoc kolegyně Kristy Hanson v „Raven Wings“ nepřinese zrovna velké oživení. Absence lidových nástrojů (ne, že bych je nutně považoval u pohanů a folkáčů za nezbytnost, i když velká část kouzla vychází právě z nich) není až tak tragická. Díky archaickému zvuku kláves nahrávka dostává určitý nádech starobylosti, ale pohybujeme se pouze v řádech desítek let (tedy v době, kdy začínala éra počítačů, nikoli pohanů…). Když sečtu všechna pro a proti, vychází mi z toho snaha o „folk“-metal v duchu krajanů Slough Feg. Bohužel, zatím stojící o pěkných pár schodů níž.
Nezbývá než dodat, že na „Hear The Trumpets Call“ se nachází jedna překopávka („Lamentation“) z demíčka, vydaného před třemi lety, jeden remix („Raven Wings“) skladby z letošního CD „No Mercy For The Slain“ a dvě novinky, z nichž titulní „To Hear The Trumpets Call“ si dovolím označit jako nejzajímavější kousek. Tak snad aspoň nějaké blýsknutí na lepší časy.
Dejte mi do ruky kuchařku a nejspíš vám svíčkovou taky dokážu uklohnit. Ale vážně pochybuju, že se budete olizovat za ušima a žadonit o nášup. A s Hauk (alespoň co se chodu „Hear The Trumpets Call“ týká) je to podobné. Nápady by tu byly, výsledek taky, ale olizovat se asi moc nebudete. Postavíte-li vedle sebe Panychidu, Žrec, Ensiferum či Arkonu, vždycky ucítíte autenticky štiplavý kouř pagan (či folkového) ohně. U Hauk mám pocit, že u nich spíš narazíme na otlačeniny zadní části těla z vysedávání v knihovně či zarudlé oči z vytrvalého zírání na historické filmy o pohanech. Ale ten reálný šmak kluci nenasáli a nepovedenou produkcí tenhle výsledek jen podtrhli…
|
