Lilo jako z konve, když se v pražském klubu Abaton měli předvést švédští Amon Amarth. Ale ani déšť neodradil fanoušky od podívané na očekávaný čtyřlístek: jak bylo řečeno - Amon Amarth, dále Obituary, Legion Of the Damned a Keep of Kalessin.
Zase musím začít u sebe a říct, že mě tentokrát pořadatelé v Abatonu překvapili, a stejně tak návštěníci. A možná je to stylem hudby, který se měl ten večer hrát, prostě to nebyly ty kapely „pro holky“, na kterých jsem doposud v Abatonu byla. Žádné zbytečné čekání, žádné mačkání, předbíhání a pištění. Fanoušci se těšili, to ano, ale tak nějak umírněně a dospěle.
Zčistajasna, a zatím bez větších emocí, se na stage jako první objevili Keep of Kalessin. Dle mého soudu je technický tým klubu okradl o perfektní vystoupení, protože zvuk byl něco příšerného. Zpěv nebyl vůbec slyšet, vynikaly pouze bicí a sem tam kytary.
Ale i s tímto handicapem se čtyřčlená kapela snažila předvést svůj nejlepší výkon. Ale jak se nenápadně objevili, tak zase zmizeli, za jásání skupiny skalních fanoušků.
Za malou chvíli se, přivítána velkým jásotem, objevila druhá kapela večera - Legion Of The Damned. Osobně jsem čekala, že posluchači upadnou do jakési apatie, protože se mi hudba zdála monotóní a bez většího rozdílu, ale opak byl pravdou. Písničku od písničky se sál plnil víc a víc a pod stage začínalo být přeci jen těsno. Na mě poněkud dlouhé vystoupení, v již nedýchatelném prostředí, pro fanoušky skvělá zábava plná tvrdé hudby. Mě osobně spíš než hudba zaujala překvapivá délka vlasů jednotlivých členů kapely, ale to je asi tím ženským pohledem na věc.
Playlist: intro, Pray and Suffer, Werewolf Corpse, House of Possession, Son of the Jackal, intro, Cult of the dead, Slughtering the Pigs + Diabolist, Bleed for Me, Legion of the Damned, The Final Godsend
Americká kapela Obituary, která se přišla předvést na stage pod pořadovým číslem tři, měla poměrně dobrou půdu pro svůj výstup - natěšení fanoušci, ochotní bouřit, křičet a házet hlavami. Ale zprvu živá a zajímavá hudba, upadla ke konci vystoupení v jakýsi slitý celek - možná jen pro mne. Ale i tak se mi vystoupení líbilo, snad zatím nejvíc.
A zanedlouho po tom, co se Obituary odebrali do backstage, se na stage objevilo číslo čtyři, tolik očekávaní Amon Amarth. Uřícení fanoušci, téměř neschopní mluvit, se přesto vzmohli na srdceryvné přivítání. A následně jako by hudba „Amonů“ vlila do žil fanoušků nový život. Byli najednou svěží a zase plní energie, ochotně odříkávali texty a bavili se děním na stage. Na kontaktu s publikem nelze Amonům nic vytknout. Za velice přátelské gesto, kdy si členové připíjeli z velkých rohů s pivem a dávali napít i fanouškům, sklidili ode mne plusové body na víc.
Dnešní večer, shrnuto a podtrženo, odpovídal počasí, které venku panovalo před koncertem. Začínalo to deštěm, který se následně zvrhl v silný liják.
|
