Třetí album POWER QUEST je jako meloun. Obsah má chutně šťavnatý a je tam uložena jedna PECKA vedle druhý. Říká se, že do třetice všeho dobrého. Zde to neplatí, protože dobrá byla předešlá dvě alba, tohle je vynikajicí! V roce 2005 bylo tvůrčí svalstvo klávesisty a skladatele Steva Williamse vybejčený na maximum a vše, co zpracovalo, měnilo se rázem ve speed metalový klenot. Dokonce i prdy musel v té době jeho svěrač doprovázet nějakým líbivým melodickým zvukem, v takové extázi se Steve nacházel! Důkazem těchto slov budiž album "Magic Never Dies", se kterým několikanásobně nabobtnala fanouškovská základna POWER QUEST.
Snad jen vítací intro je trochu mimo koncept, pěkně se poslouchá, ale s "jarmarkově" optimistickou náladou písní následujících příliš neladí. Pakliže však mělo toto album obsahovat jediný slabší okamžik, intro bylo nejvhodnější destinací. Upozorňuji, že od této chvíle bude recenze jen a pouze nekritická a přes veškerou slabost, kterou k Power Quest chovám, myslím, že i objektivní, páč si prostě neumím představit, že by tsunami vlna nadšení, vzniklá poslechem alba "Magic Never Dies", nestrhla i toho nejrozmazlenějšího melodika.
Bylo by ovšem nesmyslně zbytečné rozebírat jednu skladbu po druhé, když tuny superlativ unesou naprosto všechny. Nalezneme zde slastně mnoho klasických speed metalových rychlovek, každá s opravdu velkým hitovým potenciálem ("Find My Heaven", "Galaxies Unknown", "Diamond Sky", "Soulfire", "Strike Force" a po pomalejším rozjezdu se rozkvaltuje i titulní "Magic Never Dies"). Všechny skladby vibrují rozmarně veselou energií, možná proto, že je v základu dráždí ultrarychlé kytarové šimrání.
"The Message" je příjemnou baladou. Zbývající trojka ("Hold On To Love", "Children OF The Dream" a "Another World") se nese ve středním tempu, ovšem v nakažlivosti nezaostává o jediného bacila. Tyto písně mají díky kratším rychlostním obrátkám téměř pop-rockový nádech. Pro celkovou tvorbu Power Quest by se pak možná nejvíce hodilo označení "neškodný dívčí speed metal", myšleno samozřejmě v dobrém:-)
Na některých výliscích tohoto alba je k nalezení 'japonský' bonus "The Longest Night", který nijak nevybočuje z kvalitativních mantinelů oficiální náplně.
Závěrečné hodnocení je myslím vzhledem k výše napsanému naprosto jasné (nehledě na to, že si ho každý už dávno přečetl). Desítka jak pivo!
|
