Nemesis Productions přivezli do Prahy kapelu Serenity. A jestlipak tušíte, jakým způsobem kluci vybírali doprovod pro rakouské metalové progresivce? Je to přece evidentní. Projeli naše stránky, zjistili, o který tuzemských kapelách je zde největší kadence článků, ověřili si, jestli už letos tyto spolky hrály v královehradecké Strojovně a šup s nimi do programu… Nevěříte :-)? Dobrá, přesně takhle to asi nebylo… Ovšem z mého pohledu už samotný domácí trojlístek Rimortis, Evarest a Samhain může být dostatečně silnou návnadou. I díky tomu jsem se nechal krapet ukolébat a podcenil přípravu na hlavní hvězdu večera ;-). No co, aspoň po očekávaném nasycení chuťových speedových a melodicko metalových pohárků mě v Exitu Chmelnice čekalo zase jednou velice milé překvapení.

I když jsem si dovolil nahlas pochybovat o tom, že by něco takového, jako splnění ohlášeného začátku mělo fungovat, tak jak kluci z Nemesis slíbili, tak také udělali. S jazykem na vestě jsme do Exitu dorazili s úderem sedmé hodiny, na kterou byl avizovaný začátek koncertu a ze sálu se zrovna začínaly hrnout tóny úvodního intra kapely Samhain. S tímhle spolkem jsme se naposledy potkali koncem ledna ve Strojovně. A tehdejší hlášku o zrání můžu jen potvrdit. Času a prostoru tentokrát Samhain neměli tolik, takže v poměrně silně zredukovaném programu zazněly tři osvědčené, v češtině zpívané „klasiky“ (já vím, že je troufalost se u takhle mladé bandy ohánět tímhle zavádějícím výrazem, ale když už jsme si se Samhain něco užili, tak si to snad mohu dovolit ;-) ), doplněné o tři anglicky zpívané skladby z chystaného alba. Nejvyšší čas, aby ho Samhain vydali. Už jen z toho důvodu, že tentokrát na mě v jejich programu ty „tuzemky“ zabíraly (v součtu) o chlup víc. Jistě, v kontextu toho, že redukce obvyklého programu se týkala českých songů a ze zbylé hromádky v Exitu zazněly jen ty nejchytlavější fláky, měly hudebně lehce komplikovanější novinky o trochu horší pozici (ale věřím, že jde jen o zvyk a nenaposlouchanost). Ale mám-li vybrat ten „top“ okamžik, postavím vše napsané trochu na hlavu, a stejně jako v Hradci se rozkošnicky tetelím nad výkonem zpěvačky Veroniky (to, že to kapele šlape jako celku, už beru jako samozřejmost) v hlubších pasážích „Part Of My Destiny“. Rychlé a povedené vystoupení bez dlouhých řečí, velice slušně kvitované ne zrovna přeplněným klubem.
Playlist: Intro, Part Of My Destiny, Dvě duše, Eclipse, Temný rytíř, Hrdina, Only I Know

S Evarest jsem se naposledy potkal před dvěma měsíci a za posledního půl roku jsou mojí nejčastější koncertní položkou (předběhli i Rimortis, to koukáte, že :-)?). Jinak řečeno, předpokládat osobní setrvalé pomatení (i když… ;-) )smyslů vlivem změn v sestavě Evarest by bylo pošetilé a kapela konečně nastoupila poprvé za sebou v „osvědčené minulé sestavě“ – tedy s kytaristou Lancem a bubeníkem Liborem. Klidně se budu znovu opakovat, že tři kytary kapele svědčí, nejen pro hudební sílu, ale i pro vizuální potěšení z vytrvalého strunobijeckého pózóvání. Posuny či překvapení? Ale jo, kupodivu (po tak krátkém neslyšení se) mě překvapily hlavně drobnosti v projevu zpěvandule Evky. Jednak mi přišla poněkud drsnější (že by nákaza od dračice krlešandy Lucky?), jednak zavítala („Fear“) na skok i do operních poloh a její hecovačka publika taky stoprocentně fungovala. Inu, když je s kým komunikovat, hned se snáz frontmanuje! A jinak? Standard, čili dooost dobrý! Osobně bych Evarest klidně vydržel poslouchat ještě déle, ale přece jen díky nataženému setu kapely došlo k trhlině v časoprostoru, kterou se už do konce večera dohnat nepodařilo.
P.S. – interní sdělení: Jo, řediteli, taky jsi dostal v Evčině poněkud našlápnutém projevu o neutěšeném stavu v pořadatelské obci pochvalu, ale protože by to byla skrytá reklama, tak já jen abys věděl ;-).
Playlist: River Of Death, Katya´s Hunt, Searching For Lost Times, For Goddamned Love, Fear, Young Gods (?), Run For The Wild (?), Hero´s Fate

No jasně, i u Rimortis se má osobní koncertní odluka dá počítat prakticky na hodiny :-). V Exitu běžel čas o trochu rychleji než venku, v kombinaci s tím, že oproti obvyklému setu museli Rimortis důkladně protřídit playlist, mi jejich našlápnutý spídek přišel ještě o chlup rychlejší než normálně. Zazněly jen největší pecky (i když kluci, kde jste nechali „Ve jménu kříže“ mi je záhadou“ ;-) ), chystanou oslavu desetiletky Rimortis připomněli novinkou „Nepřítel s úsměvem“, chytlavé refrény vydatně halekal i dávek pod pódiem (na tu „zaplněnost“ Exitu doooost dobrá odezva), po poslední písničce zaznělo i skandování „ještě jednu, ještě jednu…“ (čas tlačí, čili nic podobného se nekoná…) a pod pódiem rozvinutá „zástava“ Rimortis signalizovala, že věrní fandové si za kapelou najdou cestu i na Chmelnici. S Rimortis tak vyvrcholila sobotní oslava tuzemské rychlo-melodické muziky. Nečekal jsem nic jiného, Rimortis umí!
Playlist: Zvony fantazie, Sedmý syn, Vesmírem plout, Nepřítel s úsměvem, Černý kůň, S.O.S., Píseň neznámého vojína, Rimortis II, Pláč andělů

Doba je hektická a tak jediné, co jsem o Serenity stačil před koncertem nasát, byl jeden (povedený) videoklip a jakýsi chlad z jejich promo materiálů. Teda chlapci, kde jsem se coural, že jsem o váš snadno přístupný progresivní power metal ještě nezavadil? Ta videopovedenost zůstala i v reálu, chlad se nekonal ani v nejmenším. Naopak, Serenity (kompletně) působili velice přístupným a sympatickým dojmem, hráli s ohromnou lehkostí a chutí, což dav pod pódiem nadšeně kvitoval. Pěvec Georg Neuhauser vytrvale žertoval s publikem – takřka tradiční ochutnávka a pochvala domácímu pivu i výuka českého „děkuji“ chybět pochopitelně nemohla. Vrchol setu, poctivě namíchaného z obou alb (z každého zaznělo šest skladeb) poprvé přišel ve „very, very, very, very, very slowly“ songu „Fairytales“, které ani špetku kouzla neubrala neúčast ženského vokálu – sametově hladivý Georgův hlas je vedle vydařených melodií jednou z největších předností kapely - a vystoupení dokonale vygradovalo v poslední předpřídavkové skladbě „Velatum“. Ta díky svému závěrečnému vokálnímu čarování evokovala definitivní a závěrečnou tečku – cover od Savatage „Edge Of Thorns“ (tedy mezi námi, vzhledem k tomu, že za měsíc se v Exitu objeví Jon Oliva se svou bolestí, chtělo by to, aby fanoušci krapet potrénovali, neb spolupráce s publikem v téhle písni poněkud vázla…), při kterém si Georg seskočil zazpívat na stoly mezi prostý lid, v závěru ještě slíbil (lehce prořídlému davu, poslední spoje jsou poslední spoje…), že setkání a pochlastání s kapelou bude následovat, a kdyby bylo nejhůř, tak i na ten sex může dojít – na což okamžitě reagoval jeden z vytrvalců mužského pohlaví… Velice příjemné a civilně působivé vystoupení s výborným zvukem jako tečka za tímhle povedeným večerem. Tak kluci, v září v Brně zase ahoj!
Playlist: Sheltered (By The Obscure), Reduced To Nothingness, Forever, Coldness Kills, Circle Of My 2nd Life, Rust Of Coming Ages, Fairytales, Canopus 3, Engraved Within, From Where The Dark Is Born, Velatum, All Lights Reversed, Edge Of Thorns

P.S. Poslední spoje jsou poslední spoje a tak následovalo ještě náročné a dlouhé pochodové cvičení noční Prahou, ale to už je jiná pohádka…

www.serenity-band.com
www.rimortis.cz
www.evarest.cz
www.samhaincz.cz

SERENITY RIMORTIS EVAREST SAMHAIN