Hudba nezná hranic. A slovinští Toxic Heart by toho mohli být příkladem. Při pohledu na fotku kapely bych si klidně tipnul, že nikdo z jejích členů ještě nebyl na světě v době, kdy na zaoceánské obloze začali poletovat první glamové hvězdičky. Poté, kdy už se začalo zdát, že se tuhle pozitivní nákazu podařilo hrubým a podladěným kapelám zcela vymýtit, objevili se zvěsti o centru epidemie na severu Evropy. A jak je vidět, i na jihu se podobně laděným hudebním nápadům daří. No podobně..., to je slabé slovo. Toxic Heart se v Americe téměř na sto procent (ono třeba i o takové germánské škorpíky lze zakopnout) shlédli. I když na jejich debutové desce lze zaslechnout "celorockové" vlivy (předponu hard, melodic, či adult-orienťák doplňujte dle potřeby), hlavně vysmátý glam je tou tyčí, kolem které se všechno točí.
Toxic Heart mají čuch na hity. A nebojí se sáhnout po rozjásaných, pozitivně pozitivních melodiích (á la Warrant z období třešňového koláče), po špinavých pouličních škrábancích (co takoví L.A. Guns v počátcích své kariéry) a pouští se i do hry na umění (nebo už blbnu, když v" The One" slyším kytarovou inspiraci od U2?). Nejsilnější v kramflecích mi přece jen přijdou v přímočarých, až naivně prostých jízdách se sladkými refrény a až tanečními riffy, viz. "New Generation". Pokud takhle má fungovat nová glamová generace, tak sem s ní. Podobně nekomplikovaná je i titulní šlapavka "Ride Vour Life", která potvrzuje, že lehké momenty (tady navíc vyšperkované vydařenou hlasovou srážkou) dokážou posadit slovinské kovboje do sedla. O chválu si říká i pulsující "Baby" (už jen za ten název si kluci zaslouží titul "osmdesátník 21.století"), žadonící o vyplakání všech pravých hollywoodských slz (byť ve svižném tempu).
Co mi na Toxic Heart krapet vadí je skutečnost, že (asi to bude tím, že v reálu sáhnu spíš po pistolnících z L.A. než po warrantech) toxíkům ta špinavější nota trochu vázne. Ne snad hráčsky či zvukově, ale přesvědčivostí. Jejich špína nesmrdí a jakékoliv chuligánství je potlačeno hned v zárodku. A díky tomu je "Ride To Life" kvalitativně rozkolísané. Jasně, nemůžu chtít při albové prvničce po kapele zázraky, ale dokážu si představit, že už v téhle fázi se Toxic Heart na glamové scéně neztratí. A kdo ví, třeba až zpěvák Axl (ach jo, mám nějak komentovat nápaditost při užití tohoto jména?) doroste do charismatu Toma Keifera, Jani Laneho či samotného Axla (i když to už si představit nedokážu), bude se mluvit o Toxic Heart jako o hvězdě žánru.
Fakt jde u téhle muziky jen o to nabudit atmosféru osmé dekády minulého století? No, když vysčítám všechny ty nakopnuté motory, svítící slunce, starosti hozené za hlavu, více či méně povedené vztahy, nabouchané svaly a krásný holky (vše made in America), které Toxic Heart opěvují, klidně bych to odkýval. Ale pozitivní nálada, která z „Ride Your Heart" sálá, je nakažlivá. Takže pokud vám sladcí hezouni z osmdesátých let s přibroušenýma kytarami nevadí, toxická srdce ze Slovinska vám i v 21.století dají spolehlivě vzpomenout na zlatá léta melodického rocku.
|
