Začátek prosince, Evropa pod závějemi sněhu, u německých sousedů kalamita a u nás zasypaná Praha. Místo, kde se konal Thrashfest 2010. A to, že se do Prahy nepouštěly kamiony a autobusy, byl jen začátek problémového večera. Právě díky tomu uvízly dvě z učinkujících kapel před Prahou a začátek plánovaný na sedm hodin musel být tím pádem posunut. Do KC Vltavská se začalo pouštět až okolo půl deváté a když jsem se konečně dostala dovnitř, čekalo mě nemilé překvapení. A to, že koncert první kapely už je v plném proudu. Jaký šok, když jsem zjistila, že to jsou Exodus. Ve finále se pak tento režijní tah ukázal být jako více než vhodný, Suicidal Angels se totiž přesunuli až na závěr a tak se nemuselo tolik lidí, co se snažili stihnout poslední denní spoje, obávat, že přijdou o hlavní hvězdy.
V každém případě, z téměř legendárních Exodus jsem viděla spíš méně než polovinu setu. Nutno však říci, že z pozice na balkoně to byl po zvukové stránce na KC Vltavská poměrně slušný zážitek. Nikoliv už však po té vizuální, za což ale nemohla kapela. Záchvaty tmy a červených světel mi nepřišly příliš atmosférické, ale z kotle, který se v sále utvořil, to mohlo vypadat jinak. Fanoušci byli velmi
nadšení, energie se přelévala z publika na pódium a zase zpátky a Rob se předvedl jako rázný frontman na pravém místě. Pro mnohé bylo místní pogo skvělá zábava, pro jiné učiněné peklo. To pak doprovázely lehce sadistické výpady security proti přespříliš rozvášněným fanouškům, kteří se nechávali nosit na rukou. Každý kdo ale chtěl, si mohl koncert užít po svém. Samozřejmě došlo i na organizovanou wall of death a když se kapela po závěrečné “Good Riddance” z poslední placky, odebrala z pódia, skoro jsem nevěřila, že je konec. Možná pro to, že jsem shlédla asi jenom tři songy. Jeden z nich byl “Strike of the Beast” z předešlého alba "Let There Be Blood", ale jestli hráli i nějaké ze svých prvotin, to je otázka na vás.
Vystoupení Kreator už jsem konečně měla možnost shlédnout celé. A i když z kapel dnešního večera mám nejradši Death Angel, musím přiznat, že dneska to byli právě Kreator, kteří mě bavili ze všeho nejvíc. Setlist skýtal neuvěřitelných sedmnáct nebo osmnáct songů. Tentokrát se i světla zlepšila a tak na Milleho bandu bylo i celkem slušně vidět, což rozhodně není na škodu, pokud si netoužíte bezhlavě zaskákat v kotli, bez čehož se vystoupení opět neobešlo. Fanoušci byli čím dál splašenější a bylo na nich vidět, jak si koncert užívají a i kapela vypadala s publikem spokojená. Jak by ne? Set otevírala instrumentálka “The Patriarch”, aby se pak přehoupla v klipovku “Violent Revolution” ze stejné doby. Během zbytku času kapela zahrála nejen nové songy, ale neopomněla i svoje začátky, např. v podobě “Flag of Hate” z jejich prvotiny, ačkoliv Mille a bubeník Jürgen jsou jediní pamětníci, co se začátků kapely týče. Co se týče fanoušků, přehled věkových skupin tu byl opravdu pestrý. Od mladých, kteří znají převážně nové věci, až po pardály pamatující začátky jak Exodus, tak právě Kreator. Kapela nadšeným fanouškům přidávala 4 songy a na úplný závěr vybalila oblíbený “Tormentor”.
Death Angel se potýkali se největším množstvím technickým problémů. Když si už asi po čtvrté Mark kradl nějaký mikrofon, co by možná mohl fungovat ze stojanů pro kytaristy, vypadal, že někoho tím mikrofonem v nejbližší chvíli umlátí. Nakonec se ale podařilo boj nad technikou vyhrát – tedy nad tou zvukovou a jelo se už dle plánu. O světlech radši nemluvím. Možná to bylo díky nim, ale během 2 a půl roku byl tohle můj čtvrtý koncert Death Angel a řekla bych, že i nejhorší. Přesto, že Mark i zbytek kapely, například maestro Rob Cavestany, předváděli vynikající výkony. Na novém albu je hodně poznat sound ala label Nuclear Blast, nebo se mi to jenom zdá oproti starším nahrávkám, ale v celkové kompozici setlistu to nějak zaniklo. Nová krev v podobě basáka a bubeníka, kterou jsme měli možnost vidět už na Metalfestu se též opět osvědčila, ale přeci jen, pánové kytaristi je poněkud zastiňují svými kousky. O Oseguedovi, který je zjevně na klíček nebo na baterky ani nemluvě. Příště ale prosím trochu delší set a nějaká rozumná světla a budu spokojená. Mimochodem, zdálo se mi to, nebo opravdu nezahráli “Dethroned”?
Jak už jsem řekla, před Suicidal Angels se hala lehce vyprázdnila. Jestli zůstala polovina lidí, bylo to dost. Tito mladí Řekové jsou ale poslední dobou tlačení skoro všude. Co k nim říct? Oproti Brutalovému koncertu mi přišli trochu nudní, ale možná za to mohla únava, pozdní hodina, nebo oblíbení osvětlovači. SA předvedli hlavně novou desku, ale i když se lidé v sále bavili, přeci jen už to nebylo ono.
|
