Do roka a do dne (nebo tak nějak) přispěchali Lillian Axe se svojí „Láskou a Válkou“. Nevím, jak na tom byli ostatní příznivci kapely, ale „Love + War“ můžu na základě vlastní detektivní činnosti označit za nejobtížněji dostupnou položku diskografie Lillian Axe. Jako by se na pultech obchodů po ní na dlouhá léta jen zaprášilo (hm, je pravda, že u nás se zrovna ladili klíče na cinkání a vlna příchodu hudebních laskomin ze západu ještě ani nenastarovala). Nedivím se. A zároveň blahořečím polským Metal Mind Productions za to, že při oprašování téměř zapomenutých klenotů nedávno sáhli i po téhle perle.
Hlavním důvodem vymazlenosti tohoto alba je fakt, že v celých čtyřech pětinách songů to štípe, kouše a jiskří procítěnými emocemi, jedovatě nezkrotným vokálem, kytarovými hrátkami i velice chytlavými melodiemi (to vše nijak zásadně nepřekračuje rámec hair metalu). Ani dva zbývající kousky („Down On You“ a „Fool´s Paradise“), které při souboji lásky a války lze označit za nejobyčejnější položky seznamu, však nejsou žádným odpadem, který by vás mohl nudit.
Docela by mě zajímalo, jak vlastně Lillian Axe tvořily koncepci svých desek. Stejně jako v díle minulém otevřou svůj příběh strhujícím kouskem „All´s Fair In Love And War“, při kterém příznivcům kapely nejpozději od Taylorova výletu do výšek musí tělem probíhat slastné mrazení – Ronův vokál řeže a hladí zároveň, začíná chytat výtržnicky teatrální výraz a sladce nabroušená melodie s houpavě pohodovým kytarovým sólem tuhle dráždivou atmosféru ještě eskaluje. Pak přijde mírné „tanečně“- hair metalovské uvolnění, vrcholící v univerzálně obyčejné „Down On You“. Jako by si kluci chystali půdu pro vloni zavedený strhující „trojkový atak“. Až se bude vyhlašovat anketa o nejdramatičtější song melodicko-hard-rockové kapely, bude napětím nabitá a vláčná „The World Stopped Turning“ mít hodně vysoké ambice – neskutečně emotivní a variabilní Taylorův vokál, zdůrazněný vábivou kytarovou vyhrávkou i šťavnatým sólem, průběžné erupce do vypjatých pasáží refrénu a následné uvolnění v úlevné části refrénu, nemluvě o chlapsky uslzené
(protimluv, který však náladu skladby může dobře charakterizovat) náladě – skvěle propracovaný a vygradovaný kousek. V podobném duchu (i když již o poznání méně dramaticky) se Lillian Axe pohupují v „Ghost Of Winter“, které dominuje uplakaná Blazova kytara a mohutně dynamický refrén. Jako dokonalý kontrast k právě prožité romantice a záplavě slz završí tenhle extatický trojlístek rozverně osvěžující páskovská „My Number“, původně z dílny kapely Girl (ve které, jaká to náhoda, působil pistolník z LA Phil Lewis či Phil Collen, nyní ohluchlý leopard) nabitá radostí a erotikou a samozřejmě nezbytnou svojskou teatrálností. Pochopitelně, že útok na rádia a MTV musel přijít v poněkud stylově učesanější formě – „Show A Little Love“ tyto požadavky splnila dokonale.
„Love + War“ je nejpovedenějším trhákem Lillian Axe. Důvody jsou dva. Jednak kvalita jednotlivých skladeb (byť téměř typickému zakolísání se Lillian Axe znovu nevyhnuli), jednak doba svého vzniku, která podobným deskám prostě přála tak, jak už nikdy (nebo že by se ta doba znovu vracela?) v hudebních dějinách. Přesto ani tenhle kousek nevynesl kapelu na výsluní. Oficiální viník se tentokrát našel rychle – nedostatečná podpora ze strany firmy a tak partnerství s vydavatelem MCA Records vzalo za své. A upřímně řečeno (pochopitelně bez znalosti podrobností) si troufnu tvrdit, že s takhle ambiciózním materiálem se těm Lillian Axe vůbec nevidím.
|
